Alois Pražák (1820 - 1901)

4. ledna 2009 v 17:47 | Tomáš |  Osobnosti


Alois Pražák, vůdčí osobnost moravské politiky 2. poloviny 19. století, se narodil 21. února 1820 v Uherském Hradišti. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté filozofii v Brně, kde se u něj vlivem přednášek Františka Matouše Klácela a Řehoře Volného objevily první známky vlasteneckého cítění. Z Brna odešel mladý Pražák studovat na olomoucká práva. Po ukončení studia roku 1844 se vrátil do Brna, kde působil jako koncipient v advokátní kanceláři. Počátek Pražákovy politické kariéry nastal v revoluční roce 1848, kdy byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu za rodné Uherské Hradiště. Již tehdy na sebe upozornil svým bojem proti poddanství a zejména pak rozhodným vystupováním proti požadavku českých politiků, aby České země byly spojeny v jeden administrativní celek, čímž by zanikla moravská samospráva. Díky tomu brzy získal důvěru široké veřejnosti, která jej pak zvolila i poslancem říšského sněmu. Vedle toho stál v roce 1849 u zrodu Národní jednoty svatých Cyrila a Metoděje, pozdější Matice moravské. Po porážce revoluce a znovunastolení absolutismu Pražák zůstal v Brně, kde se věnoval advokátní praxi.
Do politického dění znovu zasáhl až po obnovení ústavnosti roku 1861 založením staročesky orientované Moravské národní strany, jejímž cílem byl boj za jazyková a politická práva Moravanů. Jako její předseda za ni byl zvolen do zemského sněmu i říšské rady ve Vídni. Politicky měl Alois Pražák nejblíže ke staročechům typu Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera, přestože měl na některé záležitosti jiný názor než politikové z Čech. Vlastenecká společnost v Brně vděčila Pražákovi za mnohé. V souladu se záměrem města na vybudování reprezentativní okružní třídy pověřil známého vídeňského architekta Theophila Hansena, aby postavil kulturně-společenské středisko Besední dům a sousedící obytný palác, který se stal sídlem Pražákovy rodiny. Navzdory protichůdným tendencím německé městské rady tak v Brně vznikl jedinečný soubor budov ve stylu vídeňské novorenesance, který se stal centrem vlasteneckého života. Alois Pražák stál i za plánem na výstavbu nemocnice U svaté Anny.
Vrcholem Pražákovy politické kariéry se stal rok 1879, kdy jej císař jmenoval ministrem ve vládě hraběte Taaffeho. V průběhu let 1879-1892 tak zastával střídavě funkci ministra bez portfeje či ministra spravedlnosti v Taaffeho vládách. Ve svém úřadu si byl vědom, že je zde jako reprezentant českých zemí, a proto prosazoval jejich národní pořadavky. Mezi Pražákovy největší zásluhy patřila příprava tzv. Stremayrových jazykových nařízení a rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část. Za tyto úspěchy mu byl roku 1882 udělen císařem titul barona. Politický vaz mu zlomil až krach tzv. Punktačních článků a zároveň národnostní nepokoje v Brně. 4. srpna 1892 jej proto císař zbavil úřadu. Současně ovšem Pražáka jmenoval doživotním členem panské sněmovny.
I po odchodu do soukromí prosazoval Alois Pražák spolu se synem Otakarem neúnavně myšlenku ústavních změn ve prospěch autonomního postavení českých zemí v rámci rakousko-uherské monarchie. Nicméně bez úspěchu. Zemřel 20. ledna 1901 ve věku téměř 81 let ve Vídni. Pohřben však byl v rodinné hrobce v Mařaticích nedaleko rodného Uherského Hradiště.

Zdroj:
www.brno.cz
www.wikipedia.cz
PERNES, Jiří: František Josef I. nikdy nekorunovaný český král, Praha 2005
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama