Břeclav - historie města

19. ledna 2009 v 18:25 | Tomáš |  Města
znak

Za předchůdce Břeclavi lze považovat velkomoravské hradisko na Pohansku, nacházejcí se v lesích jihovýchodně od dnešního města. Po zániku Velké Moravy však bylo v průběhu 10. století opuštěno a nahradil jej přemyslovský hrad založený pravděpodobně v 1. polovině 11. století knížetem Břetislavem I. - odtud jméno Břeclav. Hrad fungoval jako správní centrum pro oblast jižní Moravy až do roku 1390, kdy markrabě Jošt daroval městys Břeclav s hradem bratrům Hartlovi a Jiřkovi z Lichtenštejna. V roce 1426 vtrhli na Moravu husité a pomocí zrady se zmocnili Břeclavi, kde zanechali svou posádku. Hrad poté dlouho obléhal rakouský vévoda Albrecht, nicméně byl odražen husitským vojskem v čele s Prokopem Holým. Těmito boji městečko nesmírně utrpělo. Obyvatelstvo se stáhlo blíže k hradu, kde začala vznikat Nová Břeclav a původní sídlo se změnilo na pouhou vesnici zvanou Stará Břeclav. Po husitských válkách Břeclav opět připadla Lichtenštejnům, kteří ji však byli nuceni kvůli finančním problémům prodat.
V první polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové. Ti dosavadní hrad přestavěli na renesanční zámek. Pán Břeclavi, Ladislav Velen ze Žerotína, byl přední osobností stavovského povstání na Moravě v roce 1619, za což mu bylo břeclavské panství zkonfiskováno a roku 1622 prodáno za 195 000 tolarů hraběnce z Meggau. V roce 1636 panství koupil za 240 000 zlatých císařský komoří Jan Khuen z Belassy. A konečně v roce 1638 získal Břeclav za 250 000 zlatých Gundakar z Lichtenštejna. Panství tehdy zahrnovalo: Břeclav se zámkem, trhem, kostelem, pivovarem a dvorem, Hrušky s dvorem, Novou Ves, Starou Břeclav, Ladnou, Bílovice se zámkem, dvorem a dvěma kostely, Mikulčice, Kostice, Týnec s tvrzí a dvorem, Tvrdonice a město Podivín s ovocnými zahradami.
Za třicetileté války protáhli Břeclaví Švédové a poté se jí výrazně dotkly vpády Turků a Tatarů. Na začátku 18. století se osada opět stala prosperujícím městysem, ovšem za války s Pruskem vinou neopatrnosti jednoho husara při zapalování dýmky celá Břeclav vyhořela. Roku 1805 přitáhli Francouzi, kterým se podařilo v krátké době zcela vypráznit obecní pokladnu. Výdaje na francouzské vojsko činily 59 035 zlatých 30 kr. Tehdy byl též v rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-Valtickému areálu, přestavěn břeclavský zámek (který nebyl sídelním, byla v něm správa panství) v romantickém stylu na umělou zříceninu.
Důležitým mezníkem pro Břeclav bylo zavedení železnice (Severní dráha císaře Ferdinanda). První vlak přijel do Břeclavi za velké slávy 6. června 1839 a následně zde roku 1841 vznikl první železniční uzel v Rakousku. Tím začalo období neobyčejného rozkvětu (Břeclav byla po Moravské Ostravě nejrychleji rostoucí obcí na Moravě). V letech 1844 - 1845 bylo značně rozšířeno a upraveno náměstí. Roku 1862 byl založen Kuffnerův cukrovar a za 10 let přibyla také velká rafinerie curku. V blízké Poštorné pak vznikly keramické závody a chemická továrna. Vzestup obce pak byl korunován roku 1872, kdy byla Břeclav císařským dekretem povýšena na město. Jediným vážným problémem byla vzrůstající nevraživost mezi Čechy a Němci.

Po vzniku Československé republiky byly k Břeclavi připojeny obce: Stará Břeclav a břeclavská židovská obec. Město se dále rozvýjelo až do roku 1938. Podle mnichovské dohody byla Břeclav (něm. Lundenburg) připojena dodatečně k Německé říši, přestože naprostá většina obyvatel byli Češi. Rozhodoval strategický význam. Osvobození se město dočkalo 17. dubna 1945. Tvář Břeclavi byla těžce poškozena bombardováním a následnou obnovou v duchu socialismu. V důsledku toho dnes prakticky neexistuje historické centrum. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná. Po roce 1989 nastal útlum místního průmyslu a velká část tradičních podniků zkrachovala. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná. Počet obyvatel se v současnosti pohybuje okolo 25 000.
bv
Zdroj:
NOHÁČ, Jan: Vlastivěda moravská, okres břeclavský, Brno 1911
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama