Lichtensteinové

3. ledna 2009 v 18:33 | Tomáš |  Články
liech.


Tento významný rakousko-moravský šlechtický rod přišel na Moravu již roku 1249, tehdy dostali darem od markraběte Přemysla Otakara rozsáhlé území mezi Lednicí a Mikulovem. Rozhodující se však pro rod stalo období před a během třicetileté války, kdy se Karel I. z Lichtensteina přidal na stranu císaře a katolíků. Roku 1608 získal dědičný knížecí titul a panství Opavské a Krnovské. Po porážce českých stavů na Bílé hoře v roce 1620 se stal císařským místodržícím v Čechách. Stál v čele tribunálu, který dal popravit 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Díky svému postavení se Karel, spolu s Albrechtem z Valdštejna, nesmírně obohatil, neboť lacino skupoval zkonfiskované statky českých nekatolíků. Podíleli se spolu také na znehodnocení české měny.
Po něm nastupuje jeho syn Karel Eusebius. Byl vzdělaný, podporoval kulturu a rozvoj panství. Zároveň však musel císaři vyplatit přes milion zlatých, aby zastavil vyšetřování pochybných transakcí svého otce. Dalším důležitým členem rodu byl Johann I. Josef z Lichtensteina, polní maršál rakouských vojsk v napoleonských válkách, vedl Rakušany v bitvě u Slavkova.

lednice
Hlavními sídli Lichtensteinů byly Valtice a Lednice. Zde zbudovali své nejhonosnější rezidence. V okolí těchto dvou měst vytvořili během staletí harmonickou kulturní krajinu doplněnou romantickými prvky jako: minaret, hraniční zámeček, chrám tří grácií atd... Kromě toho se také věnovali rozvoji svých panství. Kníže přispíval na stavbu škol, hřbitovů nebo kostelů. Založili např. vlastní pilu, keramické závody atd.. Intenzivně se věnovali lesnictví a rybníkářství. Nejdůležitějším zdrojem jejich příjmů ale bylo pronajímání a obhospodařování půdy. Před koncem Rakousko-Uherské monarcie v roce 1918 již byli Lichtensteinové nejbohatším šlechtickým rodem na Moravě. Patřili též mezi přední rody celé říše. Jen v ČSR jim po válce patřilo přes 160 000 hektarů zemědělské půdy a lesů.
valtice


Rodového majetku se citelně dotkla Pozemková reforma za první republiky - přišli o 80 - 90 tisíc ha půdy, za krerou dostali jen část její tržní hodnoty. Ve 2. světové válce, stejně jako v 1.světové válce, bylo Lichtensteinsko neutrální podobně jako Švýcarsko. Kvůli nacistům bylo sídlo rodu přesunuto do Vaduzu. Kníže dokonce finančně podporoval exilovou vládu E. Beneše. Na konci války pak byla nejvýznamnější umělecká díla, která rod nashromáždil, odvezena z obavy, že by mohla být zničena nebo ukradena. (např. dietrichsteinský zámek v Mikulově byl vypálen ustupujícími Němci) Po skončení války byl veškerý majetek Lichtensteinů, na území ČSR, zabaven na základě Benešových dekretů jako německý, i přes to, že měli Lichtensteinskou státní příslušnost a nespolupracovali s nacisty. Jejich neutralita byla mezinárodně uznána jak Spojenci, tak Německem. ČR dlouho odmítala uznat Lichtensteinsko jako suveréní stát. Obávala se totiž reparací v řádu desítek miliard korun za zkonfiskovaný majetek. V létě 2009 se konečně podařilo mezi oběma státy vyjednat dohodu. Otázka majetkového vyrovnání se však odsouvá do budoucna.

Zdroj:
JUŘÍK, Pavel: Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, Praha 2009
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama