Jan Amos Komenský (1592 - 1670)

7. února 2009 v 19:03 | Tomáš |  Osobnosti

JAM
Největší spisovatel pobělohorské emigrace a poslední biskup Jednoty bratrské se narodil 28. března 1592. O samotném místě narození se dodnes vedou spory. Za nejpravděpodobnější rodiště je historiky považována Nivnice u Uherského Brodu. Podle jiných teorií se narodil přímo v Uherském Brodě či v Komni. Nadaného chlapce již od útlého věku stíhala nepřízeň osudu. Brzy osiřel a musel k tetě do Strážnice. Ani na jižní Moravě však díky nájezdu Bočkajovců roku 1605 dlouho nepobyl. Odešel do Přerova, kde začal od roku 1608 studovat na bratrském gymnáziu. Právě zde potkal svého budoucího přítele Karla staršího ze Žerotína. Dalšího vzdělání se mu dostalo v Herbornu, Amsterodamu a Heidelbergu. Na těchto školách se seznámil se soudobou protestantskou teorií a renasanční filozofií. Zejména názory Francise Bacona později ovlivnily jeho pedagogické postoje.
V roce 1614 se Komenský vrátil z ciziny a stal se učitelem na přerovské škole, kde sám dříve studoval. Následovalo vysvěcení na kazatele a odchod do Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalenu Vizovskou. Roku 1620, po bitvě na Bílé hoře se Komenského život dramaticky změnil. Stal se vyhnancem. Vypálením Fulneku ztratil domov i cenné rukopisy. Nějaký čas se ukrýval na žerotínském panství, kde napsal dílo "Labyrint světa a ráj srdce". Podmínky nekatolíku se však postupně zhoršily natolik, že spolu s dalšími bratry roku 1628 odešel do polského Lešna.
Lešno se mělo stát Komenského druhým domovem - vždyť tu strávil 19 let. Vyučoval na tamní bratrské škole a byl zvolen i jedním z biskupů Jednoty bratrské. Přesto stále doufal, že se jednoho dne bude moci vrátit do své moravské vlasti. V tomto období vznikla řada jeho pedagogických děl. Díla jako "Informatorium školy mateřské" nebo "Brána jazyků otevřená" mu přinesla věhlas v celé protestantské Evropě. Prosazoval vzdělávání ve všech fázích lidského života. Děti měly být vedeny k povinnostem a kázni. Ovšem nikoli pomocí tělesných trestů, ale domluvou. Prosazoval přiměřenost látky k věku tj. vyučovat od jednoduššího ke složitému, ale i pověstný princip "škola hrou". V roce 1641 přijal pozvání od anglického parlamentu. O rok později byl pozván do Švédska, aby reformoval tamní školství a napsal pro něj učebnice. Po podpisu vestfálského míru roku 1648 naděje emigrantů pohasly. Komenský na událost reagoval spisem "Kšaft umírající matky Jednoty bratrské", v němž nalézáme i tato slova: "Věřímť i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našími na hlavy náše uvedeného, vláda věcí tvých tobě se zase navrátí, ó lide český"
Poté se nějaký čas pokoušel reformovat školství v Uhrách, ale od roku 1654 je zpět v Lešně, kde pracoval na "Pansofii". V témže roce však propukla švédsko-polská válka. Roku 1656 Lešno vypálila polská armáda. Komenský přišel o věšinu majetku, rukopisů i děl včetně jeho životního díla Česko-latinského slovníku. Navíc musel kvůli kolaboraci se Švédy opustit Polsko. Konec života prožil Komenský v Amsterodamu u mecenáše Vavřince de Geera. Patřil k nejuznávanějším myslitelům své doby o čemž svědčí i sláva jeho díla "Orbis pictus". Zemřel 15. listopadu 1670, pohřben byl v malém kostelíku nedaleko Naardenu.

Zdroj:
www.wikipedia.cz
VALÍČKOVÁ Lenka, diplomová práce, Jan Amos Komenský a jeho doba v kontextu projektové výuky na 1. stupni ZŠ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama