Tomáš Baťa (1876 - 1932)

8. února 2009 v 14:04 | Tomáš |  Osobnosti
Průmyslník a podnikatel Tomáš Baťa se narodil ve Zlíně roku 3. dubna 1876 v rodině ševce. Vyučil se obuvnickému řemeslu a 24. srpna 1894 ve Zlíně založil se svými staršími sourozenci Annou a Antonínem obuvnickou dílnu. Zpočátku vyráběli valašskou prošívanou houněnou obuv. V létě 1895 byl veškerý jejich majetek zastaven na splátky a směnky, které už nebylo možné platit. Do léta 1896 se Tomáš dluhů zbavil. Brzy nato však měla firmu postihnout další pohroma. Firma Koditsch a spol., u níž měli všichni ševci, včetně Baťových, uloženy směnky, zkrachovala. Firmu Tomášova otce to zruinovalo. Tomáš se ovšem nechtěl vzdát. Přišel s inovacemi, které měly tuto situaci vyřešit. Rozhodl se začít šít boty z plátna. Plátno bylo mnohem levnější a dostupnější, než pravá kůže. O tzv."baťovky" V roce 1904 odjel s několika spolupracovníky do USA aby se seznámil se strojní výrobou obuvi. Po návratu postavil novou třípatrovou budovu a zreorganizoval výrobu. V roce 1910 již zaměstnával 350 dělníků a vyráběl 3 400 párů obuvi denně.

Za I. světové války využil váleční konjuktury a dodával miliony párů bot rakousko-uherské armádě. Roku 1918 pracovalo v Baťově továrně na 4 000 zaměstnanců. Je logické, že po válce nastal útlum. Krize donutila mnoho firem - nejen obuvnických - zkrachovat. Také Baťa byl nucen snižovat výrobu. Projevil se však jako skvělý manažér a taktik: odvážným rozhodnutím v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu! Levnými výrobky tak donutil ke krachu ty firmy, které ještě přežívaly a rázem tak ovládl trh. A tak mohl jeho podnik odstartovat k nevídanému rozvoji. Od roku 1923 vyrůstal na okraji města rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Podnik přijímal tisíce nových zaměstnanců a chrlil miliony párů obuvi. Baťovi neodolala ani zlínská radnice: roku 1923 se stal starostou města. Jeho firma budovala ve městě obchodní domy, hotel, kino, nemocnici, školy, vědecké ústavy, filmové ateliéry a tisíce nových bytů. V letech 1926-1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu. Ve firmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda. Produktivita práce vzrostla o 75% a počet zaměstnanců o 35%. Čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy Kčs. Koncem roku 1928 tvořila továrna komplex 30 budov. Další významná stavba Baťův mrakodrap (1938) - nesl přívlastek "nejvyšší betonová stavba Evropy". Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa. Koncern se rozrůstal a Baťa začal navíc podnikat do dalších sfér hospodářství (gumárenský, chemický, textilní, dřevařský průmysl).


Celá Baťova filozofie byla velice jednoduchá, přísně praktická a ryze účelová: na jedné straně vlastnit a vyrábět pokud možno vše, co je k finálnímu výrobku potřeba (od zdrojů surovin až po vlastní obchodní síť), aby se nebylo nutno s nikým dělit o zisk a na druhé straně zainteresovat zaměstnance na výrobě, neboť tento finanční přínos mnohonásobně převýší zvýšené mzdové výdaje. Z "vnějšku" se tato filozofie pak projevovala jako příspěvek k výstavbě města a celého regionu a zavádění sociálních vymožeností pro zaměstnance. Tomáš Baťa zemřel při letecké tragédii 12. července 1932.

Zdroj:
www.quido.cz
www.wikipedia.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama