Rostislav I.

1. března 2009 v 16:45 | Tomáš |  Velká Morava
král Rostislav
Po smrti Mojmíra I. byl roku 846 dosazen východofranským králem Ludvíkem Němcem na moravský stolec Rostislav. Ludvík Němec považoval Rostislava za svého chráněnce, ne-li vazala, a předpokládal, že se velkomoravský kníže bude podřizovat jeho politickým zájmům ve střední Evropě. Od roku 850 však Rostislav přerušil styky s východofranskou říší a začal podporovat Ludvíkovu opozici. Kvůli likvidaci východofranského vlivu Rostislav vyhnal i latinské kněze.
Roku 855 se Ludvík Němec pokusil Rostislavovu neposlušnost potrestat a na Velkou Moravu vpadl. Jeho vojsko došlo až k Rostislavově hlavní pevnosti, kde však velkomoravské vojsko podniklo úspěšný protiútok. Rostislav pak pronásledoval východofranské vojáky až za hraniční řeku Dunaj a vyplenil území na druhém břehu. Podle dobových pramenů se Rostislav opevnil "tou nejpevnější hradbou", aby mohl lépe odolávat útokům Franků, podle Kristiána "pohromě a všem ranám morovým".
V roce 858 se Rostislav spojil s Karlomanem, synem Ludvíka Němce. Díky tomuto spojenectví získává některá území v dnešním Maďarsku. Roku 861 pak spolu znovu zaútočili na síly Ludvíka Němce. Proti spojenectví Karlomana s Rostislavem uzavírá Ludvík spojenectví s Bulhary. Karloman je nakonec poražen a musí se svému otci podrobit.
To už však Rostislav jedná jako suverénní panovník a nazývá se králem. K úplnému osamostatnění své země potřebuje ještě vytvořit vlastní církev. V roce 862 Rostislav žádá nejprve papeže a pak byzantského císaře Michaela III. o vyslání biskupa-učitele. V roce 863, asi na podzim, přichází na Moravu byzantská křesťanská misie vedená Konstantinem Filosofem a opatem Metodějem. Přinášejí moravským Slovanům písmo a evangelia přeložená do staroslověnštiny. Působí zde necelé čtyři roky. Na jaře roku 867 oba soluňští bratři i se svými žáky odcházejí přes Kocelovo Blatensko a Benátky do Říma, aby mohli být vysvěceni na kněžství. Koncem roku 868 Konstantin v Římě onemocní, odchází do kláštera a přijímá mnišské jméno Cyril. V únoru následujícího roku umírá. Metoděj se vrací na Moravu už jako moravsko-panonský arcibiskup se sídlem v Sirmiu (Srěmska Mitrovica - na řece Sávě západně od Bělehradu) vybaven příslušným listem od papeže Hadriána II.
Moravský kníže tak dokázal vojensky uhájit samostatnost země proti franským útokům a založit vlastní církev podléhající přímo papeži. Do církevní pravomoci arcibiskupa Metoděje patřila Kocelova Panonie, Svatoplukovo Nitransko, Rostislavova Morava a nepochybně i dosud pohanské Čechy stejně jako okolní slovanské země. Docílil také toho, že se staroslověnština stala po latině druhým bohoslužebným jazykem.
Rostislavovo úspěšné počínání právě Čechové bedlivě sledovali, neboť jejich území dosud leželo v zájmové sféře pasovského biskupství. Bylo ale zřejmé, že christianizaci, jíž se dosud bránili, se stejně nevyhnou. Při rozhodování, zda křesťanství přijmou od "uctívačů kříže" z Bavorska, nebo ve slovanské podobě z Moravy, padla volba jednoznačně na Moravu.
V srpnu roku 864 Ludvík Němec překročil Dunaj a napadl Velkomoravskou říši. Obklíčil Rostislava na hradišti Dowina (pravděpodobně Devín). Rostislav byl přinucen uznat své vazalství vůči Východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Cyrilometodějská misie však pokračovala nerušeně i nadále. Ludvík Němec nespokojen s pro něho nepříznivou situací v roce 869 znovu zaútočil. Dostal až k Velehradu, ale nepodařilo se mu jej dobýt. V roce 870 Svatopluk, v touze po vlastní samostatné vládě, svého strýce Rostislava zajal, vydal Frankům a sám se zmocnil vlády. K smrti odsouzeného Rostislava dal pak východofranský král Ludvík "jen" oslepit.

Zdroj:
www.moraviamagna.cz
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza | 10. prosince 2014 v 20:30 | Reagovat

Děkuji moc, že jsi mi pomohl(a) s prezentací na dějepis o Rostislavovi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama