Měla být na Moravě římská provincie?

6. března 2009 v 17:11 | Tomáš |  Články
Nové pozoruhodné objevy archeologů na jižní Moravě potvrzují vážnou snahu Římanů o připojení tohoto území k římskému impériu v 70. letech 2. století n. l.
V letech 166 - 180 n. l., za císaře Marka Aurelia, se odehrávaly na území dnešní Moravy Markomanské války. Římané v nich bojovali kromě Markomanů i s germánskými kmeny Kvádů, Hermundurů a Langobardů a také s kočovnými sarmatskými kmeny Jazygů, Roxolanů a Alanů.
V roce 166 vpadly barbarské kmeny poprvé přes Dunaj do římské provincie Panonie, ale byly odraženy. O tři roky později, při druhém vpádu, se Markomanům a Kvádům podařilo proniknout až do severní Itálie. Úspěšná protiofenzíva Říma začala v roce 170. Germáni byli vytlačeni zpět za hranice říše a v roce 172 vpadly římské legie na jejich území. Bojů na dnešním Slovensku a jižní Moravě se po roce 178 osobně zúčastnil i císař Marcus Aurelius, přičemž v nich dosáhl řady úspěchů. Ofenzíva ale skončila císařovou smrtí ve Vindoboně (Vídeň) v březnu roku 180. Markův syn a nástupce Commodus pak uzavřel s Germány mír.
mapa římského osídlení

Dunaj, po dlouhá staletí hraniční řeka římské říše, teče jen pár desítek kilometrů jižně od současných moravských hranic. Je tedy jisté, že římští obchodníci a vojáci na Moravu pronikali. V období markomanských válek však došlo ke skutečné invazi, během níž na jižní Moravu vpochodovaly tisíce římských legionářů. Dobové písemné prameny tvrdí, že Římané měli v plánu přičlenit část Moravy ke své říši jako součást nové provincie, nazvané Markomania (podle germánského kmene, který Moravu obýval). V posledních letech se na Moravě množí objevy, které naznačují, že se Římané ideu nové provincie severně od Dunaje skutečně pokusili alespoň zčásti realizovat. Klíčem k tomuto tvrzení jsou mimo jiné nálezy, odkrývané pracovníky brněnského Archeologického ústavu na známé lokalitě Hradisko poblíž bývalého Mušova.
Vojska císaře Marka Aurelia, která se roku 172 vydala na zteč jihomoravských nížin, musela pochodovat jedinou přirozenou trasou podél dolního toku řek Moravy a Dyje. Důkazem je hustá síť krátkodobých římských táborů, objevená v této oblasti v minulých letech, především díky tzv. letecké archeologii. Z letadel jsou, zejména v obilných lánech, patrny obrysy příkopů, které římské tábory obklopovaly - nad příkopy je totiž obilí vyšší a má tmavší barvu. Tábory se stavěly podle jednotného plánu a není tedy těžké je odlišit od pozůstatků jiných opevnění.
Umístění táborů prokazuje strategické myšlení římských velitelů, mezi nimiž byli i nejvyšší představitelé impéria. Tábory takto hlídaly všechny důležité cesty nebo významnější centra germánského osídlení. Archeologové, kteří germánská sídliště zkoumají, na řadě z nich zaznamenali přerušení jejich souvislého obývání právě v období markomanských válek. Římané zřejmě Germány vystěhovali, pravděpodobně násilně, a na troskách jejich chatrčí vystavěli své tábory.
nálezy

Každý z nich mohlo obývat 10 000 - 12 000 vojáků, a to na ploše o rozloze až 60 hektarů. Na jižní Moravě a v přilehlé části Dolního Rakouska bylo do dnešních dnů objeveno kolem 25 podobných táborů. Přestože je označujeme jako "krátkodobé", nebyly to rozhodně tábory na jednu noc. Stály v nich sice jen dřevěné stavby, ale ty mohly vydržet i několik válečných sezón. Římští vojáci na Moravě došli až do brněnské kotliny (Modřice u Brna) a nejseverněji položený římský tábor byl objeven v roce 2001 až v Olomouci. Největší hustota Římanů však byla přece jen jižněji.
O dávné přítomnosti Římanů u Mušova se ví již několik set let. Rolníci na tamních polích odedávna vyorávali římské cihly a mince. K prvnímu organizovanému archeologickému výzkumu přesto došlo až ve 20. letech 20. století, kdy na vrchu zvaném Hradisko (Burgstall) kopal archeolog a historik Anton Gnirs. Na ploše o rozloze přibližně 80 x 80 metrů se mu podařilo odkrýt základy dvou zděných budov - lázní a obytného domu. Tyto závěry přežily šest desetiletí. Vyvrátily je až nové archeologické výzkumy, které u Mušova započaly v 80. letech a trvají dodnes.
Při výzkumech se přišlo na to, že plocha, využívaná Římany, je daleko větší, než se předpokládalo. Celá lokalita má totiž rozlohu zhruba 40 hektarů a je obehnána mohutným opevněním. To sestávalo z hlinitého valu, který byl původně přes tři metry vysoký, a z dvojité linie typických hrotitých příkopů, hlubokých místy až 3,5 metru. Mohutný val byl obložen nepálenými cihlami a z jeho konstrukce je jasné, že byl skutečně zbudován římskými vojáky. Archeologové teď postupně odkrývají vnitřek rozsáhlého opevněného areálu.
Z něj pozvolna vykukuje velmi rozmanitá zástavba, nejen vojenského, ale i výrazně civilního charakteru. Na východním svahu vrchu Hradisko byly například objeveny dílny. Mezi nálezy z Mušova nechybějí ani hroty kopí, trojbřité šipky, kování pochev mečů, různé spony, části zdobených pancířů (jeden z nich dokonce ze stříbra), železné cvočky z bot, vojenské hliněné talíře, misky a pochopitelně mince. Převažují mezi nimi čerstvě ražené denáry zejména z období vlády Marka Aurelia (161 až 180 n. l.). Na vrchu Hradisko se nepochybně nacházela velká římská pevnost s mnoha tisíci obyvatel, vojáků i civilistů. Podle archeologů lze důvodně předpokládat, že právě tady měla invazní římská armáda své řemeslnické a hospodářské zázemí. Patrně tady sídlilo i její vrchní velení, ale nejen to.
nálezy

Bylo zde hlavní město provincie?
Objevy rozlehlé římské pevnosti 80 kilometrů od hranic impéria a sítě krátkodobých vojenských táborů příliš neodpovídají původní představě historiků o trestné výpravě, která měla Germány jen pacifikovat a zase se vrátit na území říše. Daleko více ladí s dříve zpochybňovanou výpovědí písemných pramenů o plánované provincii Markomania.
Podle archeologa Balázse Komoróczyho "dosavadní odkryvy na Hradisku přesvědčivě podporují teorii, že Mušov mohl být projektován jako budoucí středisko nově získaného území."
Římané začali mušovskou pevnost budovat po svém vpádu roku 172. O pouhých osm let později se ale všechno změnilo. V římském táboře Vindobona (dnešní Vídni) náhle umírá duchovní otec plánované provincie, císař Marcus Aurelius. Jeho nástupce Commodus byl slabý vládce a špatný vojevůdce. V bojích s Germány proto dál nepokračoval a raději s nimi uzavřel mírovou smlouvu, později dokonce vykupoval jejich poslušnost penězi. Římská vojska se z Moravy stáhla a Germáni se vrátili do svých osad.
V roce 180 byl zřejmě opuštěn i velký tábor u Mušova, s největší pravděpodobností nikdy nedobudované správní centrum provincie Markomania, které mělo sloužit k podpoře další římské expanze na sever od Dunaje.

Zdroj:
časopis 21.století
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama