Morava za protektorátu

7. dubna 2009 v 20:29 | Tomáš |  2. světová válka
Protektorát Čechy a Morava byl vyústěním kolapsu Československé republiky vyvolaného na podzim 1938 ze strany Německé říše. Byl vytvořen poté, co německá vojska navzdory mezinárodním závazkům 15. 3. 1939 obsadila i zbytek Československa. Na Ostravsko pronikly německé jednotky už v odpoledních hodinách předchozího dne, aby předešly případným nárokům Polska na toto hospodářsky významné území. Na odpor se jim postavili pouze vojáci 8. slezského pluku v Čajánkových kasárnách v Místku. Území Moravy okupovaly sbory 5. armádní skupiny generála von Lista. S jejich vpádem do moravských měst a vesnic se 16. března 1939 objevil Hitlerův výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava a další vyhlášky a nařízení, jež omezovaly veškerá politická, sociální a národnostní práva českého obyvatelstva. Bylo by chybou domnívat se, že omezování občanských svobod a demokracie započalo teprve vznikem protektorátu. Už tzv. Druhá republika přijala řadu norem, které ve svém důsledku vedly k demotáži předmnichovské demokracie: zavedení cenzury tisku, kárných pracovních táborů, omezení spolčovacího práva a politických stran. Došlo k rozpuštění zemských i okresních zastupitelstev a obecní samospráva podléhala státnímu dohledu. Nejtvdším zásahem do demokratického charakteru státu byl však zmocňovací zákon přijatý 15. prosince 1938. Na jeho základě přešla zákonodárná moc z parlamentu na prezidenta republiky a vládu.


Formálně měl být protektorát samosprávným územím pod ochranou Německé říše. V praxi se však jednalo o tvrdou okupaci, kde Říšský protektor disponoval takřka neomezenou mocí. Základem okupační moci na Moravě se od poloviny dubna 1939 (po skončení vojenské správy) stala brněnská expozitura pražské Úřadovny říšského protektora, přímého zástupce Hitlera a zmocněnce říšské vlády. Úřadu říšského protektora byly podřízeny tzv. oberlandráty čili úřadovny vrchních zemských úřadů (od roku 1942 v Brně, Moravské Ostravě a Jihlavě), které spravovaly záležitosti Němců a zároveň vykonávaly dozor nad českými úřady ve svém obvodě. Vedle toho sídlila v Brně ústředna gestapa, jíž podléhala více než desítka venkovských služeben a jejich poboček na protektorátním území Moravy. Vedle říšských orgánů fungovala autonomní protektorátní správa, podřízená na všech stupních německému okupačnímu aparátu. Představitelem autonomní moci na Moravě byly zemské, okresní a obecní úřady, soudy a bezpečnostní sbory. Hlavu autonomní správy tvořila vlada a státní prezident.
znak protektorátu
Po vpádu do českých zemí začali nacisté uskutečňovat základní cíl své politiky: úplnou germanizaci "česko-moravského prostoru". Souběžně s tím nastolili režim teroru a násilí. V průběhu roku 1939 proběhly dvě rozsáhlé zatýkací akce: 1. září Akce Albrecht I. proti kulturním pracovníkům, komunistům, sociálním demokratům a sokolům, 17. listopadu pak proti vysokoškolským studentům, kdy z brněnských Kounicových a Sušilových kolejí bylo na 200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Z Hitlerova příkazu bylo uzavřeno deset českých vysokých škol, z nichž pět se nacházelo na Moravě. Brněnské Kounicovy koleje se přeměnily v nejznámější nacistickou věznici na Moravě (zahynulo zde na 800 lidí).
V polovině října 1939 byl z Ostravy vypraven první transport Židů do polského Niska nad Sanem. Nacisté zřídili na Moravě 58 různých táborů pro deportaci osob židovského původu. Vyvrcholením nacistického teroru a násilí byly veřejné popravy. Měly zastrašit obyvatele a zamezit případné podpoře partyzánů (známé je vyhlazení osad Ploština, Prlov a Javoříčko).
Už první měsíce nacistické okupace lze doložit na Moravě projevy protifašistického odporu. Od ojedinělých sabotážních akcí a protinacistického postoje (v létě 1939 se konaly poutě na Radhošť, Hostýn, Velehrad, národopisné slavnosti v Petrově u Strážnice apod.) se přecházelo k odbojové práci. Od března 1939 se začala na Moravě vytvářet síť odbojové organizace Obrana národa, jejíž zemskou sekci postupně řídili generálové Ingr a Všetička a podplukovník Ejem. K sjednocení a řízení odboje byl v dubnu téhož roku ustaven v Brně Zemský národní výbor pro Moravu v čele s prof. V. Helfertem; byli v něm zapojeni představitelé Obrany národa, Sokola, Orla, komunistů, legionářů apod. Koncem července 1941 se utvořilo v Malínkách u Bučovic I. zemské vedení KSČ na Moravě v čele s V. Maříkem.
Po prvních náznacích partyzánských akcí na Moravě v roce 1943 se v průběhu roku 1944 odboj více rozvinul. Vysazení skupin Calcium a Barium počátkem dubna zahájilo již třetí vlnu výsadků z Anglie (již předtím byly na Moravě za účelem plnění sabotážních a zpravodajských úkolů vysazeny skupiny Zinc, Bioscop a Bivouac). V polovině dubna následovaly paradesantní skupiny Carbon (u Hodonína) a Clay-Eva (na Holešovsku). V létě se rozvinula na Českomoravské vrchovině činnost nekomunistické organizace Rada tří, kterou řídili generál V. Luža a profesor J. Grňa. Koncem září 1944 přešla do prostoru Beskyd první skupina I. československé partyzánské brigády Jana Žižky (jejích 33 oddílů postupně operovalo na rozsáhlém území Valašska, Zlínska, Uherskohradišťska a Vyškovska). Od listopadu zahájili nacisté rozsáhlé protipartyzánské akce, zejména na Valašsku a Vysočině, kde se výrazně aktivizovaly partyzánské skupiny.
Od počátku roku 1945 bylo zřejmé, že se k Moravě blíží fronta. Už koncem prosince 1944 vydal říšský státní ministr K. H. Frank nařízení o pracovní mobilizaci mužů na zákopové práce. Od poloviny ledna pak bylo nasazeno na 50 000 mužů v oblasti Moravské brány a v podhůří Beskyd. Opevňování se provádělo i kolem Brna a na jižní Moravě od Hodonína k Břeclavi. Osvobozování Moravy probíhalo dvěma směry: severním, kde IV. ukrajinský front generála Jeremenka zahájil spolu s 1. československou samostatnou tankovou brigádou 24. března 1945 druhou fázi tzv. ostravské operace (30. dubna byla osvobozena Ostrava), a jižním, kde 25. března II. ukrajinský front maršála Malinovského zahájil tzv. bratislavsko-brněnskou operaci (u městečka Lanžhot vstoupily sovětské jednotky 11. dubna na území Moravy). V rámci této operace bylo 26. dubna osvobozeno Brno. Osvobozování jižní a střední Moravy se rovněž účastnila vojska 1. a 4. rumunské armády (v rámci II. ukrajinského frontu). Blížící se fronta vyvolala na mnoha místech Moravy ozbrojená povstání občanů (nejznámější je povstání v Přerově 1. května, které si však vyžádalo 54 obětí). Navíc 7. května zavraždili nacisti v Třešti 34 místních obyvatel a sedm rukojmí z okolních obcí; k podobnému masakru došlo i ve Velkém Meziříčí, kde německá jednotka povraždila 60 místních mužů. Dny protektorátu a války byly však sečteny - oficiálně 9. května.
Byla obnovena Československá republika. Bezprostředně po osvobození Moravy byl v Brně 12. května 1945 ustaven dvanáctičlenný Moravskoslezský zemský národní výbor (ZNV), a to paritně ze tří zástupců za každou politickou stranu, která začala působit v českých zemích; jednalo se o KSČ, národně socialistickou stranu, sociálně demokratickou stranu a lidovou stranu. Předsedou ZNV se stal národní socialista F. Loubal. Jedním ze závažných poválečných úkolů ZNV byla vedle obnovy poškozených obcí, měst a továren a zabezpečení zásobování obyvatelstva otázka odsunu německého obyvatelstva. V průběhu května až července 1945 vzniklo na území Moravy a Slezska (pro oblast Slezska byla zřízena v polovině května tzv. expozitura ZNV se sídlem v Moravské Ostravě) 175 pracovních táborů ( v obvodu ostravské expozitury 66), kde bylo internováno skoro 50 000 Němců. Na mnoha místech Moravy docházelo ještě před rozhodnutím postupimské konference (2. srpna 1945) k divokému odsunu německého obyvatelstva. Nejdiskutovanější akcí je tzv. Brněnský pochod koncem května 1945. Podobné "pochody" se například odehrály i v Jihlavě nebo Krnově. Organizovaný odsun Němců byl zahájen 26. ledna 1946 (první byl transport z Krnova). Do konce září 1946 bylo odsunuto z Moravskoslezské země 460 800 Němců (zpočátku transporty směřovaly do americké okupační zóny, od června 1946 i do sovětské zóny). Souběžně s odsunem byly v pohraničních okresech Moravy osídlovány hospodářské usedlosti po vyhnaných Němcích. K říjnu 1945 zde bylo evidováno přes 28 000 národních správců. Největší zájem byl o osídlování jižní Moravy.
Hitler na balkonu Nové radnice v Brně

Hitler v Březí u Mikulova

Hitler v Mikulově

protektor von Neurath u brněnské radnice

Hitler projíždí Brnem
Zdroj:
ČAPKA, František: Dějiny zemí Koruny české v datech, Praha 1998
www.ius-wiki.eu
www.libri.cz - Morava za protektorátu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moravák | 12. dubna 2009 v 13:41

Obnovme moravskou samosprávu

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama