Osvobozování Moravy - z jihu

2. dubna 2009 v 18:48 | Tomáš |  2. světová válka

Na prahu roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran - z Polska, Slovenska a Rakouska. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Malinovského zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála Jeremenka osvobodit Ostravu a pokračovat k Olomouci, tím mělo dojít k obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti Moravsko-Slovenského pomezí.
Útok na jižní Moravu, nazvaný jako Bratislavsko-brněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a zlikvidován odpor Němců severně i jižně od Dunaje. Na sovětské straně bylo zhruba 359 000 vojáků, 7 860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel. Na straně německé zhruba 250 000 vojáků, 2 150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel.
Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna 1945. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22 dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře Těšany - Moutnice - Blučina - Hajany - Ořechov - Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna.
Město bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky Volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jež dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců.
Dále se rozvíjely útoky v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech Kyjov - Koryčany - Zdounky a Polešovice - Halenkovice - Otrokovice. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín.
V hornatých oblastech, a to zejména v Beskydech, Hostýnských vrších, Vizovických vrších, Bílých Karpatech, Chřibech, Javorníkách a na Českomoravské a Drahanské vrchovině pomáhaly útočícím vojskům partyzánské oddíly, které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. Partyzáni se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu ARLZ, když zabránili zničení některých průmyslových podniků či šachet.
Tvrdé boje na Moravě probíhaly i počátkem května. přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část frontu pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ bránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, před níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven.
Další prioritou bylo tažení na České Budějovice, Plzeň a Prahu, které se mělo uskutečnit v rámci Pražské operace. 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu mezi jižní hranicí republiky a Brnem směrem na západ. Boje trvaly celý den a 8. května začala Rudá armáda útočit ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. květena vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla zbylá německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu. Němci opustily pozice a začal hromadný úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 už prakticky docházelo pouze k dočišťování dobytého prostoru a k pronásledování ustupujících německých jednotek. Německá okupace skončila.

Zdroj:
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka | 20. května 2012 v 16:04 | Reagovat

Moc pěkně napsaný :-)

2 A.J | E-mail | 1. května 2015 v 8:42 | Reagovat

GRATULUJEME ,MOC PEKNE NAPSANY.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama