Hradiště Mikulčice

8. června 2009 v 18:18 | Tomáš |  Velká Morava
plán hradiště a podhradí
Slovanské hradiště Valy u Mikulčic patřilo bezpochyby k významným centrům slovanského osídlení na našem území již v předvelkomoravském období. Nacházelo na dolním toku řeky Moravy obklopené lužními lesy v místech, kde řeka v minulosti utvořila několik ostrovů. Dle archeologických nálezů usuzujeme, že sídliště bylo založeno někdy na konci 7. století. V průběhu 8. století zde už bylo na ploše 7,2 ha poměrně husté osídlení, o čemž svědčí nálezy vyspělé keramiky, kostí zvířat a řemeslných dílen. Hradiště ve tvaru půlměsíce bylo chráněno dřevěnou palisádou umocněnou navíc soustavou vodních toků. Jeho západní část se v průběhu 9. století změnila v sídliště městského charakteru, zřejmě sídlo vojenské družiny. Východní část, označovaná jako akropole, se rozrostla jižním směrem a dosáhla rozlohy 7 ha. Na této ploše bylo objeveno celkem 6 kamenných církevních staveb, mezi nimi i dosud největší nalezená velkomoravská stavba - trojlodní bazilika. Výzkum doložil také pozůstatky polozděné světské stavby, která bývá interpretována jako knížecí palác. Zejména v okolí kostelů, jako součást výbavy hrobů, nalezli archeologové značné bohatství v podobě mečů, honosných šperků a ozdob. Opevnění sídliště se v 9. století skládalo z mohutné dřevohliněné hradby opatřené čelní kamennou zdí a systému říčních ramen. Chráněno bylo pouze městské sídliště a hrad. Rozsáhlé 200hektarové předhradí zůstalo neopevněno. Ovšem i zde bylo nalezeno 5 sakrálních staveb, hroby a řemeslné dílny.
Po zániku Velké Moravy na počátku 10. století život na hradišti nezaniká, ale obyvatelstvo chudlo. Archeologické výzkumy naznačují, že na bývalé sídlo vládnoucí vrstvy proniká vesnické osídlení, které se vrací k pohanským zvyklostem. Od poloviny 10. století mizí bohatá výbava hrobů. Některé kamenné stavby byly pobořeny, později však v 11. a 12. stol. byly některé, jako např. dvouapsidová rotunda obnoveny a pohřbívalo se u nich až do počátku 13. stol. Centrum oblasti se za Přemyslovců přesunulo do Hodonína. Sídliště se vylidnilo a upadlo v zapomnění.

rekonstrukce
První novodobé zmínky o mikulčických Valech pochází z roku 1673 od faráře Jana Petra z Mikulčic. V matrice děkanátu ve Veselí nad Moravou je záznam o farářových polích zvaných Na kněžských, kdysi patřících ke klášteru sv. Jiljí, jež je odnepaměti v rozvalinách. Moravský historik Gregor Wolny roku 1836 uvádí, že v lesích u Mikulčic se nachází asi 6 jochů velká okrouhlá planina obklopená hliněným valem, o které pověsti vypráví, že zde stávaly trosky bývalého kláštera. Lokalita byla dlouhou dobu pokládána za nevýznamnou. Paradoxně díky tomu nebyla narušena pozdější zástavbou a dochovala se do dnešních dnů. Systematický výzkum je zde prováděn od roku 1954. Rozsah nálezů je unikátní. Byly objeveny pozůstatky dílen, knížecího paláce a 12 kostelů. K tomu více než 2 500 hrobů. Archeologické naleziště se rozkládá na ploše 10 ha. Součástí areálu je také (na slovenské straně) jediná dochovaná velkomoravská stavba - kostelík sv. Margity Antiochijské.
nálezy
Mezi stavbami zvlášť zaujme trojlodní bazilika (kostel č. 3) s podélnou půlkruhovitě uzavřenou apsidou, baptisteriem a okolním pohřebištěm, která představuje dosud největší známou velkomoravskou sakrální stavbu o délce 34 m a šířce 9 m. V pěti hrobkách v chrámové lodi, bohužel již vyloupených, byli pravděpodobně pohřbeni příslušníci nejvyšší velkomoravské duchovní či světské nobility. Objevil se i názor, že v hrobu č. 580 v hlavní lodi baziliky byl pohřben sám arcibiskup Metoděj. Kolem kostela bylo objeveno 350 hrobů, jejichž nálezy dovolují předpokládat, že byl postaven brzy po příchodu byzantské misie. Dokladem toho může být nález zlatého solidu byzantského císaře Michala III. z let 856 - 866 v hrobu velmože, situovaného blízko jižní základové zdi baziliky. Také umístění baziliky na knížecím hradě svědčí o možné funkci jako biskupského kostela.


Dalším významným nálezem je rotunda se dvěma apsidami (kostel č. 6) objevená roku 1960, která nemá v oblasti Velké Moravy obdoby. Je téměř 15 m dlouhá a 7,3 m široká. Podle předmětů nalezených v jednom ze 190 hrobů, které ji obklopovaly, je možné stavbu datovat k roku 825. Rotunda byla vyzdobena freskami, jejichž fragmenty se nalezly v troskách kostela. Některé úlomky nasvědčují, že malby znázorňovaly lidské postavy.
Ve vzdálenosti 30 m od apsidy trojlodní baziliky byl objeven široký příkop. V zásypu se našly kovové předměty a zejména železné ostruhy, které dokládají, že vedle řemeslníků žili v Mikulčicích také jezdci, kteří byli součástí knížecí družiny.


Na téměř nejvyšším místě hradiště, kde byly na povrchu zjištěny úlomky malty a omítek, objevili archeologové pozůstatky obdélníkové budovy dlouhé 26 m a široké téměř 10 m. Západní prostor budovy zcela zničili obyvatelé sídliště v 10. a 11. století, kteří si budovali své domy přímo na rozvalinách stavby. Uvnitř byly odkryty zbytky kamenného krbu i lité maltové podlahy. Původně se zde nacházely dřevěné sloupy, které nesly plochý dřevěný strop. Stavba byla datována do 9. století stejně jako trojlodní bazilika. V první polovině 10. století zanikla společně s kostely. Poloha stavby na nejvyšším místě hradiště, její tvar a zbytky kamenného krbu vedou k domněnce, že by mohlo jít o pozůstatky knížecího paláce. Tuto teorii potvrzuje i množství jezdeckých ostruh - a to i pozlacených a železných vykládaných stříbrem a mědí. Stejně tak i nález většího počtu mečů. Taktéž zbytky litých maltových podlah také svědčí o nadprůměrnosti obydlí.
trojlodní bazilika
Otázkou je i vztah mikulčického hradiště k ostatním centrům Velké Moravy. Světský palác a vysoký počet sakrálních staveb, včetně největší baziliky, svědčí o velmi významném postavení. Někteří historici dokonce Valy u Mikulčic ztotožňují s Veligradem. Pravděpodobně se však jednalo o Grad Morawa neboli staré Rastislavovo město, popisované už soudobými letopisci jako velmi staré a silně opevněné sídlo. Nejpozději na počátku vlády Svatopluka se pak centrum říše přesunulo do oblasti Starého města.

Zdroj:
GALUŠKA, Luděk: Velká Morava, Moravské zemské muzeum, Brno 1991
www.cea.livinghistory.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama