Hitlerova dálnice

16. července 2009 v 22:47 | Tomáš |  2. světová válka

Na řadě míst na Moravě můžete narazit na zbytky dálnice zarostlé vegetací, různá torza mostů, která stojí zdánlivě nesmyslně uprostřed polí. Jsou to pozůstatky velkolepé stavby z období okupace naší republiky nacistickým Německem.
letecký pohled
Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu. Nejužší místo mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná německá města Vídeň a Vratislav a navázala tak na již existující systém dálnic v Německu. Dálnice se zrodila jako součást potupných smluv z Mnichova na podzim roku 1938. Prvním krokem k realizaci dálnice A88 bylo jednání ministra K. Husárka v Berlíně na počátku prosince 1938.

• Průchozí říšská dálnice měla probíhat Česko-Slovenskem v délce asi 65 kilometrů. Němci vyžadovali její exteritoriální povahu (celní oddělení od Česko-Slovenska) a bylo stanoveno, že ji postaví společnost RAG. Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo rovněž zajistit Německo. Naše vláda však musela poskytnout Německu zdarma všechny potřebné pozemky.

• Na všech nájezdech chtělo Německo zřídit své celnice, aby bylo zajištěno naprosté oddělení dálnice od území Česko-Slovenska. Dálniční těleso by tedy formálně bylo územím Německé říše určené primárně pro potřeby německých občanů.

• Zároveň bylo přislíbeno, že stavba některých úseků bude zadána i našim podnikatelům.

• Profil dálnice měl být běžný jako v Německu a to 28,5 m.

Dálnice Breslau-Wien měla ve směru sever-jih protnout celé území našeho státu. Vstupovala do českých zemí poblíž Králík a opouštěla je nedaleko Mikulova. V hranicích Protektorátu šlo potom o Jevíčko na severu a Rajhrad na jihu.
trasa dálnice
Přípravné práce se rozběhly ještě před koncem roku 1938. Postup stavby byl z dnešního hlediska ohromující - za tři měsíce byly připraveny plány i pozemky potřebné na výstavbu. Okupace zbytku republiky umožnila Němcům ještě více urychlit přípravy dálnice. Vlastní výstavba začala 11. dubna 1939. Dle plánů měla být 320 km dlouhá dálnice (v Protektorátu v délce 65km) zprovozněna na konci roku 1940.
Vedením přípravných prací a výstavbou dálnice byl pověřen ing. Hanz Lorenz. Tento německý odborník provedl svou práci skutečně velmi dobře. Jelikož v té době neexistovala možnost zobrazení budoucího průběhu dálnice krajinou, nechal si její průběh zakreslovat do realistických pohledů krajiny.
návrh dálnice v okolí Moravské Třebové
Po zahájení prací v dubnu 1939 byla rychlost výstavby na naše poměry nevídaná. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu. Pracovalo se ve dvou směnách po 10-ti hodinách. Stavební práce prováděly jak německé tak i české firmáy.
Počátkem roku 1940 tempo prací zvolnilo a 30. dubna 1942 byla stavba kvůli stále horšící se situaci Německa zastavena. Až do konce války však staveniště hlídala německá armáda. Po válce zůstalo staveniště opuštěno a byla zlikvidována různá zařízení, která na stavbě zůstala.
zbytek mostu
Československá republika již s výstavbou této silnice nepočítala, a tak nedokončená dálnice dlouho chátrala. V poválečném uspořádání Evropy by ostatně dálnice spojující Polsko a Československo s Rarakouskem neměla smysl. Od počátku šedesátých let se ovšem v tomto směru opět uvažuje o dálnici. Zpočátku to měla být dálnice D43. V dnešní době se připravuje jako rychlostní silnice s označením R43. Ta by měla kopírovat téměř celou trasu někdejší dálnice A88.
ulice stará dálnice
Dílčí úseky exteritoriální dálnice A88 jsou využity i dnes. V okolí obce Syrovice (jižně od Brna) je pro rychlostní silnici R52 využito zhruba 4 km tělesa a mostů původní dálnice.
Dílčí 5km dlouhý úsek je použit i přímo v Brně mezi Bystrcí a Troubskem (komunikace je v mapách značena jako ,,Stará dálnice"). Dále je využit i 1,5 km dlouhý úsek u obce Svitávka poblíž Boskovic.

Zdroj:
www.dalnice.com
www.mechy.cz
pilíř u brněnské přehrady
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Franta | E-mail | Web | 5. října 2016 v 11:03 | Reagovat

Zajímavý článek, určitě by ta dálnice byla lepší než ty, co dělají dnes, ty dnešní jsou předražené a člověk aby si na nich zničil pneumatiky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama