Zámek Břeclav

13. července 2009 v 22:30 | Tomáš |  Lednicko - Valtický areál

Břeclavský hrad byl založen knížetem Břetislavem I. mezi lety 1041 - 1050 na ochranu důležitého přechodu přes hraniční řeku Dyji. Původní dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. pol. 13. století a je spojena se jménem královny Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I.. Tehdy byl hrad přestavěn na kamenný.
břeclavský zámek
(V polovině 13. století se dostal do držení Viléma z Egerberku, ten jej však ztratil po bitvě na Moravském poli. Poté přešel do rukou Viléma z Hustopečí a přestal být zeměpanským sídlem. Další zpráva je až z doby Václava III. Ten udělil hrad lénem velmoži Hartlebovi z Boskovic, který ho vzápětí prodal bratřím Štěpánu a Alexímu z Hainfeldu.) V 30. letech 14. století získal Břeclav rakouský šlechtic a nepřítel Jana Lucemburského - Albert z Rauhensteina. Po jeho porážce postoupil markrabě Jan Jindřich roku 1367 hrad i s příslušenstvím bratrům Hanuši, Hartneidu a Jiřímu z Lichtenštejna, a jeho syn markrabě Jošt jim udělil v r. 1389 statek lénem. Lichtenštejnové pak panství drželi až do počátku 16. století.
Na počátku husitských válek se stal břeclavský hrad článkem v soustavě lichtensteinských pevností, které bránily husitům proniknout do Rakous. Král Zikmund v r. 1421 Břeclav od Lichtenštejnů vyplatil a postoupil ji jako zástavu Petru Kutějovi, jednomu z předních odpůrců husitství na Moravě. V r. 1426 se husitům podařilo zmocnit se hradu a dosadili sem svou posádku, která ohrožovala Rakousy. Hrad se už nepodařilo dobýt zpět a do rukou Liechtensteinů se dostal až po bitvě u Lipan.
část nádvoří

V r. 1526 postoupil král Ludvík Jagellonský hrad a městečka Starou i Novou Břeclav Janu Skálovi z Doubravky, ten roku 1534 Břeclav prodal bratrům Janu, Bartoloměji a Karlu ze Žerotína. Ti vytvořili z Břeclavi jedno z nejvýnosnějších panství v zemi. Jan mladší ze Žerotína začal v r. 1570 budovat v místech někdejšího hradu renesanční zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Těžké chvíle prožíval břeclavský zámek za stavovského povstání v letech 1618 - 1620. Ladislav Velen ze Žerotína byl uznávaným náčelníkem vzbouřených moravských stavů, a proto se pohraniční břeclavské panství stalo cílem útoků císařského vojska pod velením generála Dampierra. Císařští přepadli 15. září břeclavský zámek, ale na pomoc mu přispěchal Stubenvollův pluk a současně zaútočila i břeclavská posádka. Císařští utrpěli těžkou porážku; ztratili 800 mužů a 2 děla, Moravanů padlo asi 180. Zámek se však dlouho neudržel, záhy ho obsadil mikulovský zámecký hejtman Jindřich Brus.
Po potlačení povstání na Moravě uprchl Ladislav Velen za hranice. Jeho jméno bylo přibito na šibenici a veškerý majetek zkonfiskován. Ruku 1638 koupil panství za 250 000 zl. rýnských kníže Karel Eusebius z Lichtensteina. Zámek se pak stal sídlem knížecích i státních úřadů. V zámeckých zdech sídlil například okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly v 1. pol. 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Kolem byl lužní park s pivovarem a mlýnem. Zámek náležel Lichtenštejnům až do r. 1945, kdy byl zestátněn.
Břeclavský zámek (díky bohu) nepatří do Lednicko-Valtického areálu, ale protože s ním blízce sousedí, zařadil jsem jej do této rubriky. To jak se na něm podepsala "státní péče" si můžete prohlédnout na fotkách.
Takto vypadal zámek v minulosti...
nádvoří
zámek
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama