Leoš Janáček (1854 - 1928)

3. září 2009 v 20:36 | Tomáš |  Osobnosti
leoš janáčekSvětově uznávaný skladatel klasické hudby. Je ceněný především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska.
Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 v obci Hukvaldy na severovýchodní Moravě Studoval nejprve klášterní školu v Brně, kde se mu dostalo základního hudebního vzdělání. Tamtéž posléze absolvoval gymnázium. Poté odešel do Prahy, kde studoval na varhanické škole a dalšího vzdělání se mu dostalo v Lipsku a Vídni.
Posléze se vrací zpět do Brna, kde se účastní národně-osvobozeneckých aktivit. V roce 1881 zakládá varhanickou školu a stává se jejím prvním ředitelem. Působí jako dirigent a velmi brzy zahajuje též svoji kariéru skladatele. Po vzniku Československa působí spolu s Vilémem Kurzem jako profesor brněnské pobočky pražské konzervatoře a v roce 1919 zakládá Konzervatoř Brno.
Leoš Janáček se velice brzy oženil se svojí šestnáctiletou žákyní Zdeňkou Schulzovou. Za rok se jim narodila dcera Olga a později syn Vladimír, oba však zemřeli.
Janáček je na počátku své skladatelské dráhy inspirován moravskou lidovou písní, užívá nápěvy lidových písní a studuje rytmiku a intonaci řeči, které posléze originálně převádí do své hudby. Studoval též ruskou lidovou hudbu. Lidové písni jeho rodné lašské lidové kultury se věnoval též jako sběratel a folklorista. Podle vzoru Dvořákových "Slovanských tanců" skládá podobný komplet, inspirovaný lidovou hudbou rodného kraje, s názvem "Lašské tance".
Prvního ocenění se Janáčkovi dostává po složení opery "Její pastorkyňa", která byla v roce 1904 nadšeně přijata brněnským publikem. K pražské premiéře "Její pastorkyně" dochází však až v roce 1916, otevře však Janáčkovi dveře do celého světa: pod názvem "Jenůfa" zaznamenává ještě téhož roku významný úspěch ve Vídni, posléze v Německu a v roce 1924 v New Yorku. Od roku 1916 skládá dalších pět významných operních děl, dva smyčcové kvartety, několik suit a písňové cykly.
Toto poslední období skladatelova života přináší nejoriginálnější, nejvyzrálejší a světově proslulá díla orchestrální, především "Symfoniettu", symfonickou báseň "Taras Bulba" a slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec, napsanou ve staroslověnštině. I v tomto vrcholném období Janáčkovy tvorby zůstává její významnou složkou tvorba operní. Opery "Výlety pana Broučka", "Věc Makropulos", ale především "Káťa Kabanová" a "Příhody lišky Bystroušky" dodnes dobývají s velkým úspěchem světové hudební scény. Poslední Janáčkovou opera "Z mrtvého domu" na motivy Dostojevského románu je velmi důstojným završením skladatelovy tvorby.
Leoš Janáček, jeden z nejvýznamnějších světových skladatelů, umírá náhle v ostravské nemocnici 12. srpna 1928 na zápal plic, když se nachladil za svého pobytu v Hukvaldech.
Byl členem České akademie, Pruské akademie umění, dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně a předsedou Klubu moravských skladatelů. Jeho stěžejní díla byla poctěna mnoha cenami. Masarykova univerzita udělila Leoši Janáčkovi čestný doktorát filosofie za jeho celoživotní tvůrčí odkaz.

Zdroj:
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama