Čarodějnické procesy na Moravě

17. října 2009 v 17:06 | Tomáš |  Absolutismus

Na rozdíl od ostatních zemí Evropy byly u nás čarodějnické procesy spíše ojedinělé, k nejvýraznějším došlo na Šumpersku a Jesenicku. V těžkém období krátce po třicetileté válce lidé ještě věřili pověrám a babským povídačkám, a tak není divu, že spouštěčem tragických událostí byla zbytečná chyba jedné stařeny. Tím začala série inkvizičních procesů, která stála život 104 lidí.

Byla Květná neděle roku 1678 a stará žebračka Maryna Schuchová se šla pomodlit do sobotínského kostela. Za trochu jídla byla ochotna udělat cokoliv a jelikož se jí onen kousek již loni povedl, rozhodla se, že by i letos za trochu jídla ukradla posvěcenou hostii pro krávu porodní báby Doroty Groerové, aby lépe dojila. Ke zpovědi šla k sobotínskému faráři Eusebiu Leandru Schmidtovi. Tento farář byl po okolí znám jako fanatický kněz kázající proti čarodějnicím a jejich rituálům.
Neopatrná Schuchová však byla spatřena ministrantem, jak vkládá hostii do kousku plátna. Vše se řešilo jako závažný delikt a pošetilý farář dal písemně vědět nejenom hraběnce losinského panství a ostatním duchovním na okolních farách, ale rovněž i šumperskému děkanovi Kryštofu Aloisi Lautnerovi.
Hraběnka Angelia Anna Sybilla z Galle rozená Žerotínová, která spravovala losinské panství za své dosud nezletilé synovce Františka Antonína Maxmiliána a Jana Jáchyma. Byla silně katolicky založená žena a oba chlapce v tomto duchu vychovávala. Nesměli se ani dovědět, že jejich otec Přemek ze Žerotína se přidal ke katolické víře až v roce 1652 a samotný rod Žerotínů patřil v předbělohorské době mezi největší odpůrce císaře a katolíků.
Zpráva o potenciální čarodějnici na jejím panství ji neskutečně vyděsila, proto si nechala zavolat své nejbližší rádce a samozřejmě i děkana Lautnera. Právě v tento den bylo rozhodnuto, že povolají Jindřicha Františeka Bobliga z Edelstadtu. Tento nedostudovaný právník a obávaný demagogický inkvizitor nechal rychle sestavit inkviziční tribunál složený z hejtmana Adama Vinarského, rentmistra Vraného, purkrabího Mayera, správce hamru Richtera a fořtmistra Zeidlera.
Zprvu poněkud podceňovaný inkvizitor Boblig se pustil do svého díla a ve vězení se ocitá Maryna Schuchová, Dorota Groerová a Dorota Davidová (žena, která poradila Groerové recept na dojení) Na "pomoc" mu jsou zasláni i dva kapucíni - Carolus a Crescentianus, ovšem nikdo netušil, že se jedná o Bobligovy staré známé. Jejich úkolem je po dobrém přesvědčit ženy ve vězení, že byly vskutku ve spojení s Ďáblem. Po několikanásobných výsleších, týrání a mučení ženy udávají další osoby. Boblig rozhazuje sítě a nejedná se už jen o ženy z chudých vrstev, ale hlavně o movitější a vážené dámy. Vězení se plní, udání přibívá, ocitá se zde např. i manželka losinského papírníka Götterlicha. Po nelidském zacházení a krutých podmínkách se však ženy ve vězení stávají labilními a doznávají se, že obcovaly s Ďáblem, létaly na Petrovy kameny na vidlích, zpívaly a dávaly si posvěcené hostie do bot.
Bobligovo jednání znepokojovalo losinského faráře Königa, rýmařovského duchovního Pabsta a zejména šumperského děkana Lautnera. A jelikož právě v něm spatřoval Boblig velké ohrožení, nechal jej (samozřejmě falešně) obvinit lazebnicí Biedermannovou a dalšími ženami.

Jelikož strach o život měli už samotní i členové inkvizičního tribunálu, měl Boblig ve všem relativně volnou ruku, zasílá do Prahy Apelačnímu soudu rozsudky a doznání a čeká na svolení k popravě čarodějnic. Drby a pomluvy na zmíněné tři severomoravské duchovní se dostaly i k olomouckému biskupovi Karlu hraběti z Liechtensteina-Kastelkornu. A když byl biskup konfrontován s nařeními z kacířství podloženými svědectvím nebohých žen, byla již Lautnerova návštěva Olomouce zbytečná. Hranic s upalovanými ubožáky přibývalo. Pátrání po čarodějnicích z Losin přesunulo do Šumperka. Po pěti letech nelidského mučení nechává Boblig na podzim 1685 upálit dokonce i šumperského děkana Lautnera.
Bobligovy inscenované čarodějnické procesy trvaly ještě 6 let. Zrůdné mašinérii inkvizičních tribunálů učinil přítrž až dědic Velkých Losin Jan Jáchym ze Žerotína. Definitivně však byly procesy zastaveny až císařským nařízením z roku 1692.


Zdroj:
www.carodejnicke-procesy.mysteria.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama