Kniha Tovačovská - moravská "ústava"

12. března 2010 v 17:20 | Tomáš |  Stavovský stát

Kniha Tovačovská neboli Paměť obyčejů, řádů, zvyklostí starodávných a řízení práva zemského v Markrabství moravském je právní kniha upravující základní právní vztahy na Moravě v 15. století. Nejedná se sice o ústavu v dnešním slova smyslu, ale řada jejích ustanovení má ústavněprávní charakter. V letech 1481 - 1490 knihu sepsal nejvyšší moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka. Příčinou jejího vzniku byly vleklé války, které sužovaly Moravu už od roku 1420 a v důsledku kterých se téměř zapomnělo na obsah obyčejů tvořících tehdejší právní řád. Páni proto oslovili váženého pána z Cimburka, aby zaznamenal staré právní obyčeje pro budoucí generace. Ten při práci čerpal jednak z vlastní zkušenosti, ale i z dobových listin a vyprávění starých pánů. Už od počátku byla Kniha Tovačovská hojně opisována a používána. Nejednalo se sice o oficiální zákon, její autorita však byla obrovská. Jeden opis Knihy Tovačovské byl dokonce vložen do zemských desek. Práva zakotvená v knize pak roku 1567 uznal i český král Maxmilián II.
Po obsahové stránce lze knihu rozdělit na dvě části. První část díla je věnována státnímu právu moravskému, druhý díl pak soudnictví, zemským deskám a některým oddílům soukromého práva. Stručně tedy shrnu obsah nejvýznamnějších posáží textu:
Kapitola 1. Když pán zěmě umře a země osiří.
- jak se má postupovat v případě smrti panovníka

Kapitola 5. O dědicích po smrti krále zuostalých aneb volení nového krále
- pán je buďto dědičný nebo volený, místem přijímání nového pána je Brno

Kapitola 7. Rozdíl mezi králem zóstalým dědičným a znovu voleným
- dědičný pán může být přijat na Moravě ještě před korunovací v Čechách, avšak nově volený král musí být nejprve v Praze korunován

Kapitola 9. Přísaha královská neb markrabina, kterúž udělal král Matyáš
"My Matyáš slibujeme a přísaháme na tomto svatém čtení, že všecky obyvatele země této, markrabství Moravského, pány, preláty, rytířstvo i města, bohaté i chudé, duchovní i světské, všecky spolu i každého zvláště, máme a chceme při jich svobodách, řádích a dobrých starodávných obyčejích zachovati ani v čem mimo spravedlivost obtěžovati, ale při právě jich a spravedlivosti zachovati jako pán jich milostivý a spravedlivý. Tak nám pán Buoh pomáhej, matka Boží i všichni světí."

Kapitola 10. Tuto jest přípis svobod zemských, kteréž král Moravské zemi při přijímání svém dává
- král může požadovat berně jen u příležitosti své korunovace, uzavření manželství nebo sňatku některého z potomků
- úřady na Moravě mohou zastávat jen Moravané
- statky se dědí až do třetího pokolení
- šlechta je povinna bránit zemi před nepřáteli, ale král ji nemůže nutit k tažení za hranice
- král slibuje zachovávat obyčeje země
- zámky, hrady i tvrze nemouhou být dány ani zastaveny cizincům

Kapitola 12. O radě zemské, kterúž k sobě král vybrati muož
- král si může vybrat radu složenou z pánů a rytířů

Kapitola 14. O hajtmana jednání
- o zemském hejtmanovi se má jednat hned po přijetí krále, hejtmanem může být jen "pán té země na statku dosti maje a zachovalý"

Kapitola 15. Přísaha hajtmana k úřadu
"Slibuji a přísahám najjasnějšímu knížeti etc. i vší zemi markrabství Moravského, že chci a mám úřad hajtmanství spravedlivě vésti a spravovati, chudému i bohatému v něm spravedlivé činiti, pravdu velebiti a křivdu tupiti, jednomu v tom mimo druhého se nechtíti zlíbiti, než ten úřad věrně na sebě míti, jakož ten úřad od starodávna za práv má. Tak mi pán Buoh pomáhej, matka Boží i všichni světí."

Kapitola 17. O moci hajtmana

Kapitola 21. O úřadu hofrychtéře
- hofrychtéř (dvorský sudí) přijímá v nepřítomnosti krále manské přísahy a vede manské soudy
- může jím být pouze urozený, dobrý a zachovalý pán

Kapitola 23. O úřadu podkomořího
- podkomoří měl na starosti záležitosti královských měst
- vybírán ze stavu pánů a rytířů

Kapitola 29. O berni kterak se zachovává
- stavy se s pánem země dohodnou na dani u příležitosti přijímání za pána

Kapitola 30. Z kterých příčin landfryd se dělá
- landfrýd = zemský mír

Kapitola 32. Že markrabství Moravské svobodné jest
"Rozumíno muož býti z těchto starých svrchupsaných obyčejuov, že země tato byla vždycky svobodná, jakžkoli jest od království a koruny své padla a žádnému pánu ani které zemi podmaněna nebyla. Neb páni, rytířstvo a preláti žádných přísah pánu svému nečiní, též jako Čechové, než prostý slib poddanosti a poslušnosti, ani žádné jiné zemi než tomu pánu a dědicóm od něho řádně prošlým a to v zemi své Moravské a nikde jinde, a města též krom přísahy vedle obyčeje jich. Také práva svá země má svobodná beze vší překážky pána svého a všelijakého odvolání ani k císařově milosti, ani k svému vlastnímu pánu, jakož se o těchto právích dole šíře psáti bude."

Kapitola 54. O sedání panském
- dává se přednost starobylým rodům: pánům z Lipé, z Lomnice, z Hradce, z Pernštejna, ze Šternberka, z Lichtenštejna, z Boskovic, z Kunštátu, z Lichtenburka, z Valdštejna, z Pezinku, z Vlašimi, ze Sovince a z Krajku

Kapitola 78. Kterak v súdě a při súdě kto se míti má

Kapitola 94. Kterak se v dsky vkládá

Kapitola 100. O vkladu a vymazání z desk

Kapitola 103. O dědičných zbožích manželek

Kapitola 128. Úředníkóm mě se strava dáti

Kapitola 137. O věnných právích

Kapitola 145. O dědicích

Kapitola 165. O svévolné dívce

Kapitola 206. O vojnách

Kapitola 216. O knězi biskupu Olomúckém

Kapitola 218. O knížectví Opavském
"Knížectví Opavské od starodávna i s tím knížetem ku pomoci této zemi jest vždy bývalo i býti má a v jiná Slezská knížectví nesluší, neb jest to knížectví vysazeno a vyňato z Moravy, jakožto i k biskupství Moravskému sluší. Než což se práva dotýče, v tom své vlastní vysazení má a súd svuoj. ..."

Kapitola 219. O duchovní správě

Kapitola 220. O panu maršálkovi
- maršálek je úředníkem společným pro Čechy i Moravu podřízeným přímo českému králi a Koruně
- soudí spory v otázkách šlechtické cti

Kapitoly, které se dochovaly jen v některých opisech:
O úřednících panských

O úřednících zemských

O sudím
- mohl být pán nebo rytíř

O písaři zemském
- mohl být ze stavu světského i duchovního
- vedl zemské desky

O úřednících menších

O mezech a hranicích

*Knihu Tovačovskou si můžete prohlédnout na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci.

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha Tovačovská, kritické vydání, Brno 1868
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama