Mojmír II.

11. dubna 2010 v 16:00 | Tomáš |  Velká Morava
Po smrti krále Svatopluka roku 894 zabrala Východofranská říše Panonii. O rok později vypověděla poslušnost česká knížata a poddala se v Řezně králi Arnulfovi. Mezitím na Moravě došlo k boji o moc mezi Svatoplukovými syny Mojmírem II. a Svatoplukem II., podporovaným Bavory. Mojmír zvítězil a začal pracovat na konsolidaci říše. Ještě v roce 900 se mu podařilo obnovit moravské arcibiskupství. Rovněž vyslal poselstvo do Řezna, aby vyjednalo mír s odvěkým rivalem Východofranskou říší. Roku 901 byl klid zbraní potvrzen oboustranými přísahami a následujícího roku již jako spojenci odrazili Moravané a Bavoři útok Maďarů.
Divoké maďarské kmeny se v Panonii poprvé objevily již na sklonku Svatoplukovi vlády, tehdy si s nimi ještě Moravané dokázali lehce poradit a na nějaký čas byli dokonce spojenci proti Frankům. Závěrečnému střetu pravděpodobně předcházela zákeřná vražda knížete Kusala. Maďaři roku 904 přijali pozvání do Bavor, kde byli (snad během hostiny) povražděni. Následná odveta se nevyhnula ani Moravě. Letopisy se o Moravanech naposledy zmiňují roku 906, kdy měli ještě dosáhnout výtězství. V následují krvavé bitvě u Bratislavy z roku 907 se však již Moravané nezmiňují.


Přestože tedy není z dobových kronik známo, kdy došlo k rozhodující porážce starých Moravanů, po roce 906 již prameny Velkomoravskou říši nezmiňují. Mojmír II. zřejmě zahynul v boji a spolu s ním padla i rozhodující část moravských velmožů a elitních bojovníků knížecí družiny. Uherská tradice spojuje ovládnutí země s Nitrou, je tedy možné, že k rozhodujícímu střetnutí došlo u Nitry a poté Maďaři vyplenili samotné Pomoraví. Zkázu dokládají četné archeologické nálezy. Vrstva popela datovaná k počátku 10. století byla nalezena v Mikulčicích, Starém Městě, Pohansku, Starých Zámcích, Strachotíně i na Hradišti sv. Hypolita.
Na obhajobu Mojmíra II. je nutno říci, že Velká Morava tehdy asi nebyla v nejlepší kondici vlivem série mohutných povodní, které na přelomu 9. a 10. století postihly její jádro na dolním toku Moravy. Historici též spekulují, že část moravských velmožů mohla přejít na stranu nepřítele, čemuž může nasvědčovat i určitá kontinuita uherského státu s Velkou Moravou.
Politicky Velká Morava zanikla, existují ovšem archeologické důkazy, že sídelní, hospodářské a společenské struktury nebyly rozbity a přežívaly dál během 10. století. S pádem Mojmírovců zmizela centrální státní moc a obyvatelsvo značně zchudlo. Centrum říše v dolním Pomoraví sice vykazuje známky po tvrdých bojích, ale život se sem brzy vrátil. Archeologické výzkumy na Moravě i Slovensku nenacházejí žádné znaky násilného konce těchto sídel. Hradiska na střední a severní Moravě dokonce přečkala zánik říše téměř beze škod. Velkomoravská sídliště byla postupně opuštěna až v souvislosti se zakládáním nových správních center přemyslovského státu.

Zdroj:
WIHODA, Martin: Morava v době knížecí 906 - 1197, Lidové noviny 2010
www.wikipedia.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama