Brněnský pochod smrti

10. května 2010 v 17:43 | Tomáš |  2. světová válka
V Brně žila odjakživa početná německá komunita. Jak se v závěru 2. světové války fronta neúprosně přibližovala k moravské metropoli, rostly i obavy místních Němců. Kromě jednotek Wehrmachtu zůstali ve městě hlavně starci, ženy a děti. Bojeschopní muži byli povoláni na frontu. České pracovní síly byl dostatek, proto bylo v Brně z vojenské služby uvolněno méně Němců než v jiných městech. Celkově žilo na sklonku války v Brně asi 58 000 osob německé národnosti, asi 60 % však ze strachu před Sověty dobrovolně uprchlo. Zejména přední představitelé nacistického režimu a jiní váleční zločinci si velmi dobře uvědomovali, jaká je čeká odplata, budou-li dopadeni.
Po osvobození města Rudou armádou 26. dubna 1945 zůstalo v Brně již "jen" okolo 25 000 Němců. Několik let trvající útlak ze strany okupantů skončil a veškerá nenávist se obrátila proti Němcům a všemu německému. Němci byli pronásledováni bez ohledu na to, jestli byli nacisty nebo se něčím provinili. Stačilo být Němcem. Rovněž prezident Beneš ve svém veřejném projevu prohlásil, že "musíme německý problém v republice zcela vylikvidovat" . Výrok byl zřejmě nesprávně pochopen a řada lidí si jej vyložila jako výzvu k likvidaci všech Němců v Československu. Vzhledem k tomu, že Brno přišlo v důsledku války o asi 30 000 bytů a mnoho lidí proto nemělo kde bydlet, začaly se ozývat hlasy, které požadovaly odsun Němců z Brna. V návrzích na odsun se přitom nejvíce angažovali dělníci brněnské Zbrojovky, kteří až do konce války vyráběli za nadstandardní mzdu zbraně pro Wehrmacht. Vztah Čechů k Němcům dobře vykresluje i fakt, že válkou poškozený Německý dům v Brně byl bez milosti srovnán se zemí.
29. května přijala rada Zemského národního výboru pro Velké Brno výnos, nařizující vysídlení všech žen, dětí a mužů německé národnosti mladších 14 a starších 60 let. Ostatní muži museli zůstat v Brně a odstraňovat následky válečných škod. Celkem se tedy divokého odsunu účastnilo asi 20 000 osob. Vystěhovaní si s sebou mohli vzít, co unesou, ne však cennosti a vkladní knížky. Přišli tak naráz o většinu svého majetku. Ze strany Revolučních gard byli vystaveni tak neuvěřitelné brutalitě, že často zasahovali nejen čeští, ale i ruští vojáci. Bezbranní staří lidé, ženy i děti byli biti, mučeni a znásilňováni. Smutným koncem pak byl svátek Božího těla, 30. května 1945, kdy byli ze svého rodného města vyhnáni. Důležité je zmínit, že se nejednalo o řádný odsun schválený později spojenci Postupimskou dohodou, ale o narychlo připravenou akci, organizovanou československými úřady.
Pochod, dlouhý 54 km, byl nemilosrdný, bez jídla, bez vody, bez lékařské péče a bez odpočinku. To vše za dozoru ozbrojených Revolučních gard, složených z mladých ani ne 20letých výrostků. Kdo se zhroutil a nemohl dál, byl brutálně ubit, nebo bez velkého povyku zastřelen. V Rajhradě partyzánky provedli ponižující osobní prohlídky. Ženy při nich byly nuceny svléknout se donaha a byly jim rozstříhávány vlasy i oblečení, zda v nich nemají ukryty zakázané šperky či cennosti.
Jakmile průvod dorazil do Pohořelic, zjistilo se, že mezi vysídlenci jsou i Češi ze smíšených manželství a jejich děti, němečtí Židé a dokonce antifašisté. Tito lidé byli propuštěni a mohli se vrátit domů. Asi 10 000 Němců schopných pochodu pokračovalo k Mikulovu a dál do Rakouska. Druhá polovina vysídlenců zůstala v Pohořelickém táboře neschopna dalšího pochodu pro totální fyzickou únavu. Zcela vyčerpaní staří lidé údajně leželi rezignovaně ve svých výkalech, zvratcích a krvi.
Dny v Pohořelickém táboře byly pro německé vysídlence kruté. Chyběly postele, hygienická zařízení, léky, vázlo zásobování potravinami. Záhy se vyskytla první úmrtí na úplavici a tyfus. Ukázalo se, že tato narychlo utvořená akce byla zcela nepřipravená. Nedostatek léků a zdravotnického materiálu způsobil, že epidemie se začaly rychle šířit a mrtvých přibývalo. Denně umíralo 60 až 70 lidí, zčásti i na následky pokračujícího týrání. Ráno byli mrtví vytažení před baráky, hozeni na žebřiňák a o pár metrů dále v poli zaházeni ve velkých jamách vápnem a zahrabáni. Podle oficiálních údajů zemřelo v pohořelickém táboře 459 brněnských Němců. Dalších 170 jich zemřelo v okolních obcích, kam byli též rozmístěni. Během následného přesunu z Pohořelic k rakouským hranicím mělo zahynout dalších 1062 lidí. Celkový počet obětí tedy podle dostupných údajů činí 1691 osob. Přesný počet ale není jasný, navíc názory českých a německých historiků ohledně počtu mrtvých i okolností samotného pochodu se výrazně liší. Z pohořelického tábora pocházejí též četná svědectví o znásilňování žen vojáky Sovětské armády. Je znám případ, kdy jedna z mladých Němek byla před očima svého dítěte znásilněna asi dvaceti vojáky. A když už silně krvácela, jeden voják jí vrazil do pochvy bajonet a druhý jí ustřelil hlavu. Ostatně i další výpovědi pamětníků jsou otřesné.

"… Cestou se mnoho lidí zhroutilo. Nesměli jsme těmto lidem ani pomoci vstát, jinak bychom byli zbiti. Staré ženy, které se zhroutily, české orgány ihned zastřelily a když klesali k zemi vysílením i staří muži, zavolaly čtrnáctileté hochy a ti museli kopat botami do hlav několika takových mužů tak dlouho, až zemřeli. Mrtví byli potom ihned svlečeni a jejich oděvy naloženy na české vozy, které jely s sebou; šaty se rozdělovaly českým bandám. Úsek asi 45 km, který jsme museli projít, byl doslova vydlážděn mrtvými. …"
M.K.

"… Bylo hrozné horko, více než třicet stupňů. Neměli jsme žádné jídlo ani vodu a neustále nás hnali dál ranami bičem a pažbami pušek. Křičeli: "Rychleji, rychleji!". Ti, co omdleli a nemohli dál, byli buď zastřeleni nebo je bili pažbami. V příkopech na okraji cesty bylo vidět mnoho mrtvých těl. A stále jsme pochodovali dál a dál, kilometr za kilometrem. … Den poté, co pochod opustil Brno, ženy a děti byly nahnány do betonových obilných sil. Leželi jsme tam namačkaní jako sardinky. Neměli jsme vůbec nic. Lide kolem umírali jako mouchy, nikde nebyly žádné toalety. Neměli jsme žádnou vodu a množila se onemocnění tyfem a úplavicí. Občas přijel sedlák a přivezl vodu v cisterně, ve které normálně vozil kravský hnůj. Vodu jsme ale nemohli pít, protože strouha, ze které vodu nabíral, byla plna mrtvol. Trhali a jedli jsme tedy trávu. …"
Ingeborg Neumayerová

Wenzel Jaksch, účastník zahraničního odboje a předválečný poslanec československého parlamentu za sociálně demokratickou stranu, v roce 1947 podal k Organizaci spojených národů v New Yorku petici, v níž žádal mezinárodní vyšetření masakrů na trase Brno - Pohořelice - Mikulov. Česká strana vzhledem k hrozící obrovské mezinárodní ostudě všechna fakta o poválečných zvěrstvech v Pohořelicích popřela a argumentovala, že oběti údajně vesměs zemřely v důsledku stáří, tělesného vyčerpáni a epidemie úplavice. Odmítla úmrtí na následky útrap, střílení Němců ranou do týla, anebo podlehnutí důsledkům, způsobeným fyzickým zničením některých tělesných orgánů (např. rozšlapáním hlavy).
Nechci v žádném případě popírat zvěrstva páchaná nacisty, ale tento případ nehorázné brutality na civilním obyvatelstvu, navíc v době, kdy válka již skončila, nemá v ČR obdoby.

Zdroj:
www.bruenn.org
KLEPL, Karel: Brněnský pochod smrti
www.wikipedia.cz
 

37 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 anquetil | E-mail | 14. května 2010 v 10:34 | Reagovat

BRNĚNSKÝ POCHOD SMRTI - literatura faktu, moje intenzivní dvouletá práce, prezentovaná v 5 částech zatím jen na literárním serveru EPIKA.

http://www.epika.cz/?P=Literarni_server&p=dila&p1=dilo&id=11489#menu1
http://www.epika.cz/?P=Literarni_server&p=dila&p1=dilo&id=11576#menu1
http://www.epika.cz/?P=Literarni_server&p=dila&p1=dilo&id=11651#menu1
http://www.epika.cz/?P=Literarni_server&p=dila&p1=dilo&id=11705#menu1
http://www.epika.cz/?P=Literarni_server&p=dila&p1=dilo&id=11904#menu1

+ 2 alba dokumentárních snímků:
http://anquetil.rajce.idnes.cz/Brnensky_pochod_smrti_-_dokumenty/
http://anquetil.rajce.idnes.cz/Brnensky_pochod_smrti_-_masove_hroby_a_pamatniky/

2 Sir Marvin | 26. srpna 2010 v 10:22 | Reagovat

Ale má obdobu. V Přerově, v Postoloprtech, v Ústí...

3 Marcel Štěpán | E-mail | 19. listopadu 2010 v 16:55 | Reagovat

Odsun Němců byl naprosto oprávněný, ale organizačně neuvěřitelně zpackaný. Antifašisté, děti a fyzicky nezpůsobilí tam neměli co dělat. NAPROSTO ZLOČINNÉ JE ZNEUŽÍVAT TERMINOLOGIE HOLOKAUSTU (pochod smrti, lágr, koncentrační tábor apod.) pro naprosto oprávněné vyvlastnění a odsun Němců. Příšerné lhání o hromadném střílení Němců a plných příkopech u cesty nepřispívá k faktickému vyšetření jednotlivých excesů násilí (bití, nedůstojnému pobízení k pochodu zbraněmi apod.). Hygienické podmínky byli špatné a vzhledem k desetitisícovému počtu lidí byly okamžitě příšerné. Pak už stačilo mít jen pouhé špinavé ruce k tomu, aby člověk následně zemřel příšernou smrtí a bez pomoci a nedůstojně na úplavici. Ke znásilňování docházelo hromadně až v Rakousku, kde všichni museli procházet mezi ruskými vojáky, pro něž bylo znásilňování velmi rozšířeným jevem. Každý si mohl zařídit nebo zaplatit předem vlastní odvoz ještě před odsunem.Naše sousedka, za Čecha provdaná Němka, před odsunem odvezla na motorce svého bratra až na hranice. Na hranice také odváželi ruské náklaďáky, ale jen někteří Němci toho využili. Kategoricky protestuji proti srovnávání tragických následků oprávněného odsunu německého obyvatelstva s hrůzami páchanými německým agresorem během 2. světové války  a už vůbec ne s židovským Šoa, kdy bylo naprosto plánovaně povražděno přes 8 milionů Židů.

[2]:

[2]:

4 Marcel Štěpán | 19. listopadu 2010 v 17:01 | Reagovat

[3]:Omlouvám se za gramatické chyby, ale byl jsem zcela rozrušen příšerně manipulačním článkem.  (Hygienické podmínky byly špatné. Na hranice také odvážely ruské náklaďáky.)

5 promoravia | 19. listopadu 2010 v 19:05 | Reagovat

[4]:Dovolím si s vámi nesouhlasit. Němci nepochybně spáchali za války mnoho zločinů, ale to v žádném případě nedávalo Čechům právo, aby tyto zločiny mohli páchat také. Bohužel po skončení války se objevilo mnoho "vlastenců", kteří neváhali kvůli vidině snadného zbohatnutí klesnout na úroveň nacistů. Obhajujete tady vyvlastnění německého majetku, ale zkuste si představit, že by vám, který se za války ničím neprovinil, všechno sebrali a vyhnali vás ze země. Všichni jistě nebyli válečnými zločinci.

6 Marcel Štěpán | E-mail | 20. ledna 2011 v 21:02 | Reagovat

Nikdo soudný nemůže mít nikdy radost z jakéhokoli násilí a to dokonce ani v případě sebeobrany. Vraždění Němců a Čechů s německými jmény v poválečných dnech a týdnech na několika místech  není možné jakkoli schvalovat. Kvůli těmto excesům byla tehdy ihned zřízena dokonce parlamentní vyšetřovací komise. Kromě dobrodruhů a rádobypartyzánů je však páchaly i vojáci, kteří se tímto způsobem podle nich subjektivně oprávněně mstili za prožitá traumata ze zážitků bestiálního násilí a hromadného vyvražďování páchané německou armádou na východní frontě. Je potřeba však kategoricky zdůraznit, že  i za tyto odporné zločiny mělo nezpochybnitelnou prvotní příčinnou odpovědnost právě fašistické Německo. To způsobilo, rozpoutalo a do poslední chvíle vedlo agresivní vyhlazovací válku. Německá fašistická "elita" se mohla spolehnout na poslušný a i ty nejodpornější rozkazy vzorně plnící německý národ. Německý národ byl z  Hitlera velmi dlouho nadšený a v podstatě mu jeho agresivní válka a likvidace židů vůbec nevadila, dokud Německo ještě vyhrávalo a dobývalo jednu zemi za druhou od Paříže až téměř po Moskvu. Teprve až jim totální válka vzala jejich syny a střechu nad hlavou, nadšení poněkud ochablo. Po válce se tvářili jako kdyby s Hitlerem a jeho zločiny neměli "obyčejní Němci" nic společného. Rychle raději zapomněli na přeplná a jásající celá náměstí a ulice měst, kam  Hitler byť jen na okamžik zavítal (včetně Brna), na všude přítomnou "fašistickou bibli" Mein Kampf, kde se Hitler dopředu svěřil se všemi svými plány s Německem a jeho okolím. V dobách Hitlerova řádění okolo sudet volilo v Československu jeho fašistickou stranu okolo 90% všech místních Němců. Svou vlast zradili i přijetím občanství německého agresora a všech výhod z toho plynoucích. Ano, byly i vyjímky, ale bylo jich procentuálně zcela zanedbatelné množství. Do posledních válečných dnů probíhaly popravy  a např.zájem Němců o "divácké vstupenky" na popraviště v Brně u Kounicových kolejí byl větší než kapacita místa. Ztráta majetku za takovou vlastizradu je ještě velmi mírným trestem. Navíc o tom vůbec nerozhodlo Československo, ale vítězné mocnosti. Vzhledem k obrovskému počtu několika milionů odsunutých Němců, byly spáchány zločiny na velmi malém počtu z nich. To ale pozůstalé přirozeně nijak nepotěší...Válka je hrozná nejen ve svém průběhu, ale i ve svých bezprostředních  a dlouhodobých následcích. Salónní debaty současných sudetských Němců -"dětí, které přece za nic nemohou" vytržené z tehdejšího válečného kontextu doby jsou silně zavádějící.

7 anquetil | 17. července 2011 v 23:23 | Reagovat

Brněnský pochod smrti - dokument z mého pera

Po zrušení minulé verze lit. serveru EPIKA je nyní dílo k mání v archivu:

Brněnský pochod smrti 1/5 – Overtura http://www.epika.info/?str=archiv&p1=dilo&id=11489#menu1

Brněnský pochod smrti 2/5 - Evakuace nebo etnická čistka?  http://www.epika.info/?str=archiv&p1=dilo&id=11576#menu1

Brněnský pochod smrti 3/5 - Peklo o Božím těle
http://www.epika.info/?str=archiv&p1=dilo&id=11651#menu1

Brněnský pochod smrti 4/5 - Lavina excesů http://www.epika.info/?str=archiv&p1=dilo&id=11705#menu1

Brněnský pochod smrti 5/5 - Diagnóza: Genocidium
http://www.epika.info/?str=archiv&p1=dilo&id=11904#menu1

8 Ulrich Polson | 28. září 2011 v 8:51 | Reagovat

[3]:Ty z<vasty si nech -ceske krysy vrazdily nevine a dnes to nechteji priznat - potkam li toho kdo to obhajuje zastrelim ho namiste bez vyjimky - moc a pravo na to mam i v ceske vlade a dnes! Dejte si pozor doba se zmenila ted se bude uctovat!

9 Pat'áá | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 18:28 | Reagovat

Asi takhle nějak bych to pojal :o)

10 Anti Polson | 5. ledna 2013 v 18:25 | Reagovat

[8]:ty zmetku, měli jsme vás všechny vykuchat zaživa....tak to vypadá, když jsme vás nechali za ty zvěrstva chodit po světě:-(...ale máš pravdu, příště budeme důslednější:-)

11 dominik | E-mail | 27. března 2013 v 9:48 | Reagovat

Di nekam.sem cech ale take svinstvo sme nemeli pravo delat ty hnupe

12 Olda Kolbasnjuk | E-mail | 6. února 2014 v 23:45 | Reagovat

[5Takové likvidační tendence prováděli drtivě ti, co celou válku ani prdel nevystrčili, natož aby bojovali proti nacistům na frontě západní či východní či ilegalitě!!

Mám v rodině Sudetského Němce ( švagra) a jeho tu
s maminkou v Československu nechali žít!
Po roce 1989 po smrti jeho ženy rozhodl odejít
do Německa a  jak jsem později poznal, udělal dobře!

13 Olda Kolbasnjuk | E-mail | 6. února 2014 v 23:47 | Reagovat

[11]: Ano, bylo už po válce a takto se chovat Češi k obyčejným Němcům chovat neměli!!!!

Souhlas Dominik!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama