Viktor Kaplan (1876 - 1934)

11. července 2010 v 19:36 | Tomáš |  Osobnosti
Viktor Kaplan

Narodil se jako syn železničního úředníka roku 1876 v rakouském Mürzzuschlagu. Již v dětství si postavil na řece Mürz malé vodní kolo, vyrobil si také vlastní elektromotorek a funkční model parního stroje. V letech 1895 - 1900 studoval na vídeňské technice stavbu strojů a Dieselových motorů. Po škole strávil jeden rok vojenské služby v Pule a v roce 1901 začal pracovat ve strojírnách Genz and Co. v Leobersdorfu u Vídně.
Po dvou letech však odešel na Německou vysokou školu technickou v Brně, kde se stal asistentem u profesora Musila na katedře nauky o strojích a strojírenství. Začal se zde věnovat problematice vodních motorů, zejména vylepšování účinnosti Francisovy turbíny. V roce 1909 Kaplan habilitoval a stal se doktorem technických věd a docentem. Roku 1910 si zřídil ve sklepních místnostech školy svou první turbínovou laboratoř. Rakouské ministerstvo vyučování dalo Kaplanovi jen malou částku na výbavu laboratoře, a tak si musel veškeré zařízení sehnat sám. Naštěstí mu pomohla slévárna Ignáce Storka, která potřebné zařízení věnovala. Roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů a v roce 1918 byl jmenován řádným profesorem.
Ve svých pokusech s turbínami se zabýval tvarem oběžného kola, počtem lopatek, prouděním vody v mezilopatkovém prostoru, natáčením lopatek i modelováním tvaru sací roury. Postupně zjistil, že lopatky se musí chovat jako lodní šroub a je nutné je natáčet podle množství protékající kapaliny. Roku 1912 jeho nově vynalezená turbína dosáhla účinnosti až 86 % a v roce 1913 na pokusných zařízeních okolo 800 otáček za minutu, což byl téměř dvojnásobek Francisovy turbíny. Nechal si proto turbínu patentovat, ale řízení se protáhlo a žádost byla vyřízena až roku 1918. Téhož roku byla Kaplanova turbína poprvé předvedena v německém Ulmu.
I po skončení 1.světové války zůstal Kaplan v Brně na Vysokém učení technickém. Své první využití našla jeho turbína v roce 1919, kdy instalovala brněnská firma Ignáce Storka turbínu pro přádelnu v rakouském Velmu. Turbína měla průměr oběžného kola 600 mm a její účinnost neklesala pod 75 %. Mezitím se firma I. Storek ujala výroby Kaplanových turbín. Zřídila i laboratoř, kde se pod vedením profesora Kaplana turbína vylepšovala.
kaplanova turbína
Následovalo množství soudních sporů, ve kterých se velké turbínářské firmy snažili Kaplanovu turbínu očernit. Nechtěli totiž riskovat ztrátu investic do Francisovy turbíny. Další problém se ukázal při instalaci turbín na velkých řekách. Vlivem kavitace se lopatky lámaly a betonové stavby praskaly. Nakonec u soudu v Lipsku uspěl. Kaplanovi studenti odstranili problém s kavitací a další vývoj a výroba Kaplanovy turbíny mohl pokračovat. V roce 1925 byla ve Švédsku uvedena do chodu jeho turbína pro elektrárnu Lilla Edet. Byl to kolos o průměru 5800 mm a výkonem 8 243 kW. První turbína na území ČSR byla instalována roku 1921 v Poděbradech. V USA byla poprvé Kaplanova turbína použita v roce 1929 v texaském Del Riu.
V roce 1931 opustil Viktor Kaplan Vysoké učení technické a odešel na odpočinek na rakouskou usedlost v Rochuspointu v Rakousku. Zde také 23. srpna 1934 zemřel na mozkovou mrtvici. Dodnes jej připomínají tisíce jeho turbín po celém světě.

Zdroj:
www.techmania.cz
www.wikipedia.cz
www.quido.cz
www.tretipol.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama