Bájný Veligrad

25. března 2011 v 21:15 | Tomáš |  Velká Morava
Kde leží Veligrad? Velkomoravskou metropoli hledaly celé generace historiků. Názory odborníků na možné sídlo moravských knížat, Mojmírovců, postupně silně polarizovaly mezi zastance Starého Města a Valů u Mikulčic. Dnes převládá názor, že Mikulčice byly jakýmsi prvním centrem starých Moravanů a nejpozději za vlády krále Svatopluka se hlavní město přesunulo do prostoru Starého Města. Naprostou jistotu ale nebudeme mít asi nikdy.
Je nepochybné, že město leželo někde na území dnešní jižní Moravy, neboť je archeologicky dokázáno, že právě zde se nacházelo centrum celé říše. Jak známo, staří Moravané si stavěli svá hradiska na dolních tocích velkých řek. Lokalita Starého Města byla tudíž velmi příhodná. Morava zde kdysi tvořila říční ostrov a okolní úrodná rovina poskytovala městu dostatečnou hospodářskou základnu. Sídlo Rostislava, popisovali letopisci jako velké město větší než Nitra, která zabírala více než 50 ha opevněné plochy, tisíce hrobů, množství keramických pecí a výrobních objektů. Písemné prameny popisují Veligrad v první polovině 9. století jako velmi staré město "nepodobné všem ostatním i nejstarším od doby antiky známým", opevněné "tou nejpevnější hradbou", která udivovala souvěké letopisce. Jedná se pravděpodobně o popis Mikulčic, Rastislavova starého města, neboť historie zdejšího hradiště sahá až do 7. století.
Stručný popis Veligradu nám přináší i zprávy arabských cestovatelů z počátku 10. století, kteří navštěvovali střední Evropu za účelem obchodu. Omar ibn Rusta z Isfahánu se v díle "Kniha vzácných drahokamů" vyjadřuje o sídelním městě krále Svatopluka takto: "...Na počátku území Slovanů je město zvané Wábnít. ...Slované svého vládce nazývají župan, jeho poslouchají a jeho slovy se řídí. Jeho sídlo je uprostřed slovanské země. Nejvznešenější a nejčelnější je mezi nimi ten, jemuž říkají vládce vládců a nazývají ho Svatopluk. Má větší moc než župan a župan je jeho zástupce. Má dobrá, pevná a drahocenná brnění. Město, ve kterém sídlí, se nazývá Džrwáb. V každém měsíci se v něm konají po tři dny trhy a při nich nakupují a prodávají. V jejich zemi vládne tak tuhá zima, že lidé si musí vykopat obydlí pod zemí, která přikryjí střechou ze dřeva podobně jako u křesťanských kostelů..."
Stejně tak Perská kronika "Země světla" uvádí: "O zemi Slovanů. ...Císař Slovanů se nazývá Svatopluk. ...Mají dvě města. Wábnít (město-grad Nít) je prvním městem na východě země Slovanů. Ch.r.dáb je velké město (grad) a sídlo císaře."
Ibn Mahmúd Gardízí v díle "Okrasa historie" píše: "Jejich vládce si klade na hlavu korunu a všichni ho poslouchají a konají podle jeho příkazů. Svého nejvyššího vládce nazývají Svatopluk a jeho zástupce nazývají župan. A sídelnímu městu krále říkají Dž.ráw.t. Každý měsíc jsou v onom městě po tři dny trhy, kde obchodují s různým zbožím."


Z domácích pramenů můžeme čerpat z církevní organizace na Moravě. V zápisech "Jádra katalogu biskupů Moravy" se objevuje Veligrad s metropolitním chrámem sv. Petra, s nímž je spojována činnost slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Legendy se shodují, že právě zde byl pokřtěn český kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou. Doloženo je též působení biskupů Jana a Silvestra v první polovině 10. století. Spolehlivým poznávacím znakem Veligradu by mohl být hrob arcibiskupa Metoděje, který podle staroslověnské legendy "leží ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky". Kostelů z velkomoravské doby již bylo nalezeno mnoho, bohužel v žádném se Metodějův hrob nenašel. Pravděpodobně byl během staletí vykraden.
Nezbývá než se spolehnout na nepřímé důkazy. V tomto směru má jednoznačně navrch lokalita Starého Města. Již v roce 1141 se ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka připomíná osada Veligrad (villa Veligrad), dnešní Staré Město u Uherského Hradiště. Další listina datovaná k roku 1202 hovoří o opevněném starém městě Veligrad (vallus antiqua civitas). Archeologický výzkum skutečně potvrdil existenci místy velmi mohutného opevnění. Dodnes se jedna lokalita ve Starém Městě nazývá "na Valách". Roku 1205 založil markrabě Vladislav Jindřich v blízkosti Veligradu cisterciácký klášter, který po upadající trhové vsi převzal jméno Velehrad. Povědomí o někdejších správních poměrech lze vyčíst i z listiny Přemysla I. Otakara z roku 1228, v níž se uvádí Weligrad, dříve město, nyní městys, nebo též někdejší hradiště, nyní trhová obec. Z těchto zmínek lze usuzovat na určité výsadní postavení trhové vsi Veligradu založené na právech posvěcených dávnou tradicí. Jednak jde o trhové právo, uváděné od 13. století v listinách jako staré a známé, jehož počátky sahají hlouběji do minulosti. Za zmínku však stojí také svědectví o majetkových transakcích občanů (cives) z trhové vsi Veligrad. Obyvatelé Veligradu tedy byli svobodní.
Poté co bylo založeno nedaleké Uherské Hradiště, došlo v roce 1257 z příkazu krále Přemysla Otakara II. k přenesení tržních práv z Veligradu. Nové centrum kraje mělo nejprve název Nové Město, o rok později Nový Veligrad a teprve na počátku 14. století se objevuje název Hradiště. Staré a nové město přitom dělí pouze koryto řeky Moravy. Staré Město je naposledy jmenováno Veligradem v listině krále Jana Lucemburského z 2. března 1315.
Rovněž název Hradiště v sobě skrývá původní podobu lokality. Odkazuje na místo, kde dříve stával hrad nebo hradisko. S velkomoravským obdobím je spjata i celá řada místních pojmenování v okolní krajině: Hrádek, na Valách, Hradšín, Hradšovice, Mařatice (podle bohyně Morany), Kostelany (ves náležící kostelu), Popovice (ves náležící kněžím), Osvětimany (podle svěcení manů), Svatobořice (podle bourání pohanských model), pohoří Chřiby (ze staroslovanského chrib neboli hřbet) atd. Mnohá místní jména odkazují na přítomnost panovníka: Králův stůl (Velký plochý kámen, na kterém podle pověsti obědval moravský král, zmiňovaný už roku 1227.), Králova studánka, Knězopole (král = knjez, tj. Královo pole), vrch Králov u Uherského Brodu a nedaleký Králův háj zmiňovaný ještě roku 1666.
Tyto a jiné důkazy polohy Veligradu vyslovil ve svém díle již Vincenc Brandl roku 1862. Za pravdu mu dal až archeologický průzkum provedený ve 20. století. Z nálezů na území Starého Města a Uherského Hradiště je patrné, že zde byla za časů Velké Moravy značná koncentrace osídlení a řemesel. Jasně se tak rýsuje obraz velkého střediska říše s rozlehlým předhradím chráněného mohutným opevněním. Na základě množství nalezených artefaktů a zejména obrovské rozlohy lokality, několikrát převyšující rozsah obdobných sídel té doby, je téměř jisté, že se Veligrad nacházel na území dnešního Starého Města. Přesto pokud zavítáte do Mikulčic, bude vám průvodce s určitostí tvrdit, že Velehradem je právě jejich lokalita. Někteří Slováci zase zastávají názor, že centrum říše vůbec nebylo na Moravě, nýbrž na Slovensku…

Zdroj:
ŽALUDEK, Jindřich: Veligrad - ústředí Velké Moravy
BRANDL, Vincenc: Poloha starého Velehradu, Brno 1862
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jindrich | E-mail | 12. května 2013 v 0:55 | Reagovat

Kde ležel Veligrad, o tom se už mezi zasvěcenými nepochybuje. Dřívější název dnešního Starého Města Veligrad, dřívější název Uherského Hradiště Nowa Welgrad a název kláštera, po němž dnešní Velehrad nese jmého, lokalizuje velkomoravský Veligrad na soutok Moravy a Olšavy. V okolí Mikulčic tradice tohoto názvu neexistuje. Že mohly být i Valy u Mikulčic hlavním centrem Moravy, to je vysoce pravděpodobné, avšak v první polovině 9. století a zřejmě pod jiným názvem, než Veligrad (Doc. Havlík se domníval, že centrum mohlo nést název Grad Morava, někteří badatelé se zase domnívali, že mikulčické centrum mohlo nést název Slavnica či Slivnica již v 9. století). Dnes průvodce určitě nebude tvrdit, že Mikulčice byly Veligradem, ale spíš Rostislavovou pevností zmíněnou ve Fuldských letopisech, ikdyž ani to není příliš pravděpodobné, neboť mikulčická pevnost nebyla tak nepodobná všem ostatním, jak ji letopisec popsal. Pokud byla nějaká pevnost nepodobná ostatním, tak to byl právě Veligrad lišící se jednak svou obrovskou rozlohou řádově převyšující všechny ostatní a dále opevněnou krajinou, tedy předsunutými valy v okolí. Pravděpodobnější název pro Mikulčice se jeví spíše staré město Rostislavovo (urbs antiqua Rastizi), které mohlo, ale také nemuselo být onou Rostislavovou pevností. Jenže nevíme ani to, jestli Rostislavovo sídlo bylo ještě u Mikulčic, nebo již na Veligradu. Přikláním se spíše ke druhé možnosti nebo že ke změně sídla mohlo dojít za jeho vlády, pokud lze takto soudit z přibližné datace prudkého rozvoje staroměstsko-uherskohradiššké aglomerace a přestavby opevnění na Valech u Mikulčic. Co je vysoce pravděpodobné, že Valy u Mikulčic byly sídlem Mojmíra I. a Veligrad sídlem Svatopluka I.

2 promoravia | 12. května 2013 v 9:06 | Reagovat

Zmínka o průvodcích se zakládá na osobní zkušenosti. :)

3 Quiller | E-mail | 15. července 2013 v 10:11 | Reagovat

Jde skutečně ve státním znaku Slovenska o symbol Kriváně, nebo  o siluetu Buchlovských kopců pozorovatelnou ze zorného úhlu hlavního města Velkomoravské říše Veligradu?

4 promoravia | 16. července 2013 v 17:17 | Reagovat

[3]: Vážený pane,

dle mého názoru se jedná o spekulaci. Znaky a erby se v našich končinách začaly používat až desítky let po zániku Velké Moravy, tudíž ani Moravané zřejmě žádný znak neměli. Současný státní znak Slovenska je odvozený od znaku uherského, pouze je změněna barva onoho trojvrší. Podle maďarské interpretace jde vrchy Mátra, Tatra, Fatra. Slovenský výklad pochopitelně mluví o Kriváni.

5 Svetomír | E-mail | 23. října 2017 v 10:41 | Reagovat

http://sloveni.forumsk.com/t101-topic
a potom
http://sloveni.forumsk.com/t25-topic
a sami si nájdete časti II. a III.

A ešte dodám, že slovenský znak vznikol ako byzantský kríž nad pohoriami Tatra, Matra a Fatra, pretože sa to stalo po príchode C a M, ktorý sem doniesli samozrejme najprv východný obrad byzantský a uhorský znak vznikol až zo slovenského, logicky, pretože Maďari prišli až PO Slovanoch.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama