V 18. století se lednický lesní majetek Lichtenštejnů skládal z horního i dolního lednického revíru a novomlýnského revíru. Roku 1764 valtický lesmistr Antonín Schüntzel s polesným Janem Beudlem pořídili soupis lednických lesů a sestavili pro ně plán těžby na léta 1764 - 1803. Stejně jako v sousední Břeclavi, i zde se začalo lesní hospodaření systematicky organizovat a plánovat. Na správu lesů dohlížel lesní úřad v Lednici. Ve 2. polovině 19. století byly revíry součástí rozsáhlé uměle vytvořené krajiny okolo zámku, a proto bylo řízení lesní správy podřízeno bezprostředním příkazům knížete. Roční těžba byla 3 579 m3. Stanovená roční těžba se vztahovala pouze k výměře vysokého lesa na 1 949 ha, zatímco 111 ha bylo přímo vyhrazeno mysliveckým účelům a obhospodařováno jako les výmladkový. Po připojení Lednice k valtickému velkostatku byl valtický lesní úřad zrušen a jeho povinnosti přešly roku 1889 na lesní úřad v Lednici. Současně byly tomuto úřadu svěřeny i lesy dolnorakouského Eibesthalu. Lesy lednického velkostatku (bez Valtic) zaujímaly tehdy přes 2 020 ha a eibesthalské lesy přes 920 ha. V čele celého tohoto polesí stál vrchní nadlesní, který měl k dispozici 9 hajných.
Lesní úřady byly již před 1. světovou válkou vybaveny telefony. Centrální ústředna této soukromé telefonní sítě byla břeclavské knížecí pile. Telefonními dráty o celkové délce 65 km byly navzájem propojeny jednotlivé lesní úřady, kanceláře a budovy jednotlivých knížecích statků. Správa lednických lesů vypadala v roce 1914 takto. Revír Kančí obora s Poštorenským luhem měl výměru 628 ha s roční těžbou 1 700 m3. O správu se staral jeden lesník II. třídy, 3 lesní a 3 myslivečtí hajní. Revír Dolní les měl rozlohu 709 ha s roční těžbou 1 230 m3. Personál tvořil polesný, 3 lesní hajní, 3 myslivečtí hajní a jeden pomocný hajný. Revír Horní les zahrnoval 693 ha lesa s roční těžbou 2 276 m3. Personál zde tvořil jeden lesník I. třídy, 5 lesních hajných a jeden myslivecký hajný. Nejzastoupenějšími dřevinami byly v této době duby, jasany a topoly. Proslulá byla také honitba ve vrchnostenském revíru. Od roku 1880 se hony pořádaly lednickém honebním okrsku. Údaje z roku 1901 uvádí, že bylo uloveno 60 divokých prasat, 100 srnců, 3 000 bažantů, okolo 9 000 zajíců, 7 000 divokých králíků, 8 000 koroptví, 1 000 vodních slepic a 30 divokých hus. Odchyceno bylo 3 000 divokých kachen.
Zdroj:
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Městečko Lednice
KRAETZL, Franz: Das Fürstentum Liechtenstein und gesamte Fürst Johann von und zu Liechtensteinische Gürterbesitz
