Vzestup za vlády Karla I. z Lichtenštejna

15. dubna 2011 v 15:30 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku
Karel I. z Lichtenštejna (1569 - 1927) se velmi výhodně oženil. V roce 1596 si vzal Annu Marii Černohorskou z Boskovic, čímž získal panství Černá hora a Úsov. Převzetí dědictví po bohatých pánech z Boskovic pak, rovněž sňatkem, dovršil Maxmilián. V roce 1606 mezi sebou bratři ve Valticích uzavřeli novou dědickou smlouvu. Podle ní byly vytvořeny 3 rodové linie opírající se o přidělený majetek. Zároveň byla uzavřena smlouva o fideikomisu. Jakožto nedělitelný a nezcizitelný rodový majetek byla prohlášena panství Valtice, Lednice, Herrenbaumgarten, Hohenau, Mistelbach, Ringelsdorf, Plumlov a Prostějov. Hlavou rodu již neměl být nejstarší Lichtenštejn, ale prvorozený syn vládnoucí linie.
Hlavou rodu se stal Karel, který tak započal novou éru v historii Lichtenštejnů. Jako dědictví po otci zdědil Valtice, ze kterých učinil sídlo primogenitury. Po smrti matky získal i lednické panství a domy ve Vídni. Díky přestupu ke katolickému vyznání rychle stoupal ve stavovské hierarchii na Moravě a v roce 1604 se stal zemským hejtmanem. Již před tím se mu podařilo rozšířit svá panství na jihu Moravy. Od císaře Rudolfa II. dostal roku 1599 Hustopeče, Starovice, Starovičky a Přítluky, které připojil k lednickému panství. Ve sporu Rudolfa II. s bratrem Matyášem se Karel z Lichtenštejna postavil na stranu arcivévody Matyáše. Po svém vítězství jej proto král Matyáš v roce 1608 povýšil do knížecího stavu, což bylo české společnosti něco zcela nového. Také za stavovského povstání stáli Lichtenštejnové na "správné straně" a po porážce povstalců roku 1620 byl kníže Karel I. z Lichtenštejna jmenován českým místodržitelem. V této souvislosti je také nechvalně znám jako předseda soudního tribunálu s poraženými českými pány. Karlově pověsti nepomohlo ani členství v mincovním konsorciu, které finančními podvody přivedlo stát k bankrotu, přičemž jeho členové nesmírně zbohatli. Za jeho vlády také začaly úpravy rodinného sídla ve Valticích, ke kterému byl přistavěn nový knížecí palác. První lichtenštejnský kníže zemřel v roce 1627 ve Vídni, údajně poté, co dostal zprávu o vyplenění svých severomoravských panství Valdštejnovými vojáky.

Zdroj:
JUŘÍK, Pavel: Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů
ZEMEK, Metoděj, a kol.: Hustopeče dejiny města
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama