Panství Břeclav (Lundenburg)

15. dubna 2011 v 17:11 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku
Na území Břeclavska hospodařili Lichtenštejnové prostřednictvím panství Valtice, Lednice a Břeclav. Malým dílem sem zasahovalo též panství ždánické, ke kterému náležely Velké Hostěrádky. Společně tato panství tvořila souvislý celek zabírající téměř celou nížinu táhnoucí se jižně od Hustopečí a navazující na velkostatky v Dolním Rakousku. K dominiu přiléhala na západě ditrichštejnská panství Mikulov a Židlochovice. Dále pak statky samotné císařské rodiny, jejíž panství se nacházela na východ od lichtenštejnských. Habsburkům zde patřilo panství hodonínské a statek Velké Pavlovice. Díky nížinatému charakteru krajiny převažovalo v celém regionu zemědělství a chov dobytka. Teprve v druhé polovině 19. století se začal objevovat průmysl. Celkově se lichtenštejnské hospodářství vyznačovalo vysokou mírou organizace a dlouhodobými hospodářskými plány.
K břeclavskému panství náležely Hrušky, Břeclav, Kostice, Ladná, Moravská Nová Ves, Podivín, Stará Břeclav, Tvrdonice, Týnec, Mikulčice, Velké Bílovice a Moravský Žižkov. Později byl k Břeclavi připojen statek Lanžhot, který byl až do poloviny 18. století spravován panstvím Rabensburg v Rakousku.
Stav břeclavského panství jen několik let před tím, než jej koupil Karel Eusebius z Lichtenštejna velmi dobře dokumentuje konfiskační odhad provedený roku 1623 na příkaz kardinála Dietrichštejna. Hovoří se zde o dvoře v Břeclavi pro 24 dojných krav, 30 jalovic a 24 prasat s ročním výdělkem 119 zlatých. U dvora byla také zahrada s užitkem 15 zl. Dále se uvádí 3 mlýny na řece Dyji, které vynášely 1560 zl. za mletí, 20 zl. 24 gr. za omastek a 80 zl. z chovu asi 20 vepřů. Pila se zde nacházela jedna a řezala pro panskou potřebu. Vrchnostenská hospoda v Břeclavi vynášela 300 zl. Pivovar vařil ročně 30 várek piva po 33 bečkách s užitkem 990 zl. Na panská pole ve Staré Břeclavi se selo 160 měřic zimního obilí, jarního 185 měřic, roční výnos činil 677 zl. 15 gr. K tomu 2 zahrady a 3 chmelnice k panské potřebě. Velký rybník ve Staré Břeclavi na 500 kop násady dvouletým plodem vynášel 1000 zl. K nasazování tohoto rybníka složily tři menší rybníčky. V Ladné se panská pole osévala 60 měřicemi zimního obilí a 45 měřicemi jarního. Výnos byl 217 zl. 15 gr. Dále zde bylo jezero s užitkem 30 zl. V Podivíně se nacházel dvůr s kapacitou 6 koní, 40 dojných krav, 24 jalovic a 40 prasat s ročním výnosem 16 zl. 15 gr. Na pole se selo 210 měřic ozimu a 200 měřic jarního obilí s užitkem 825 zl. Ve Velkých Bílovicích byl dvůr s kapacitou 60 dojných krav, 60 jalovic, 3000 ovcí a 60 prasat s výnosem 2222 zl. 15 gr. Na panská pole se vysévalo 240 měřic ozimu a 240 měřic jařiny s výnosem 960 zl. Zde se nacházely též panské vinohrady produkující 52 beček vína v hodnotě 640 zl. Dále vrchnostenská cihelna a zahrada. Při dvoře v Hruškách se mohlo chovat 50 dojnic, 42 jalovic, 3000 ovcí a 90 prasat s užitkem 2228 zl. 2 gr. Vysévalo se 510 měřic ozimu a 300 měřic jařiny s výdělkem 1725 zl. Dvůr v Týnci měl kapacitu 30 dojnic, 24 jalovic a 100 vepřů s výnosem 152 zl. 15 gr. Ozimu se vysévalo 30 měřic a jařiny 60 měřic s užitkem 165 zl. Dále se v Týnci nacházela panská cihelna a 2 zahrady. Na panská pole u Kostic se vysévalo 60 měřic ozimu a 45 měřic jařiny, výdělek činil 217 zl. 15 gr. Vrchnostenské lesy prodávaly ročně dříví s užitkem 400 zl. Zámek v Břeclavi byl oceněn na 1000 zl., tvrze v Týnci a Velkých Bílovicích každá na 500 zl. Příjmy z celého panství pak činili 15 695 zl. 2 gr., z toho bezmála 90 % činily výdělky jednotlivých statků, zbytek tvořily platy poddaných. Nutno podotknout, že v této době byly vlivem válečných událostí stavy dobytka nulové.
Po třicetileté válce byla situace ještě horší. Dvory byly vypáleny, chyběla celá řada mostů, stejně tak pila a pivovar ležely v rozvalinách. Během dalších desetiletí se však podařilo většinu škod napravit. Rozvinul se též obchod s ostatními lichtenštejnskými dominii. Obilí se vyváželo do Plumlova, Moravské Třebové a Bučovic, naopak se dováželo levné víno z Hustopečí.
Na konci 17. století tvořily největší příjmy břeclavskému panství pivovar, vinný šenk, pak obroční úřad a stálé platy. Dojných krav se uvádělo u bílovického dvora v roce 1681 jenom 25 a přes 30 dojnic u dvora v Hruškách. V roce 1701 se již dojných krav chovalo u podivínského dvora 28, u bílovického 50, u týneckého 25, u dvora v Hruškách 51. Ve dvoře v Hruškách se tehdy udržoval také menší stav drůbeže a větší počet volů. Pro prasata byl určen jedině dvůr týnecký se 118 kusy vepřů. Celkem v hlavních čtyřech dvorech bylo ke konci účetního období 345 kusů hovězího dobytka a 582 kusů drůbeže. Ovce se takřka nepěstovaly. Velkostatková cihelna bývala v Týnci, lisovna ve Velkých Bílovicích.
Z důvodu poklesu počtu obyvatel v průběhu třicetileté války připoutala šlechta zbylé poddané k půdě. Bez povolení se nikdo nesměl stěhovat, uzavírat sňatek ani dávat děti do učení. Navíc byl poddaný povinen celý rok nejdříve robotovat zdarma u panského dvora, pak se teprve mohl věnovat vlastnímu hospodářství. Výše roboty se na břeclavském panství pohybovala mezi 1 - 3 dny v týdnu podle velikosti majetku, přičemž v létě se robotovalo i déle. Vedle toho museli lidé odvádět vrchnosti peněžité a naturální dávky, platit daně státu a poskytovat dávky katolické církvi. Proto docházelo ke zbíhání z panství a k odpírání robot. Vyvrcholením odporu byla vzpoura poddaných v roce 1738 v Moravské Nové Vsi, Týnci a Tvrdonicích. Povstání bylo potlačeno vojskem a vůdci uvězněni.
Běžný chod panství měl na starosti hejtman, kterému byli podřízeni ostatní úředníci. Od druhé poloviny 18. století vykonávali dozor nad panstvím inspektoři. Břeclav byla nejprve podřízena inspektorátu v Uherském ostrohu, později inspektorátu ve Ždánicích. Teprve na počátku 19. století byl úřad zřízen také v Břeclavi. Inspektoráty tvořily spojovací článek mezi správou panství a lichtenštejnskou dvorní kanceláří ve Vídni.
V roce 1732 sklidil velkostatek ve vlastní režii 327 kop snopů pšenice, 1 110 kop žita, 654 kop ovsa, 474 kop ječmene a 93 kop prosa. K tomu bylo na desátcích odevzdáno 216 kop snopů pšenice, 883 kop žita, 473 kop ovsa, 165 kop ječmene a 82 kop prosa. Pšenice se sela jenom u bílovického a podivínského dvora, u nichž se však nepěstovalo žito. Ovsu byly věnovány plochy hlavně u dvora v Ladné a v Hruškách.
Velké škody utrpělo panství za války s Pruskem v roce 1742, za necelý měsíc pobytu Prusů vznikly škody za 53 000 zlatých. Podle tzv. dominikální fasi, soupisu vrchnostenských příjmů a dominikálních pozemků z roku 1750, obdělával břeclavský dvůr 195,4 měřic orné půdy (z toho 1/3 připadla každoročně na úhor), 102 měřic pastvin, 6 měřic zahrad a luk na 1 135 fůr sena a 35 fůr otavy. Oproti poddanským měla panská pole vyšší výnos, a to 4,5 měřice z jedné měřice vyseté. Vrchnostenský pivovar měl roční kapacitu 1 200 sudů piva. Vodní mlýn na Dyji vydělával ročně 1 700 zl. Hospoda, vinný šenk a masné krámy dohromady 514 zl. 50 krejcarů. Velký rybník ve Staré Břeclavi poskytoval 600 kop kaprů. Dvůr v Hruškách hospodařil na 733 měřicích polí, 5 měřicích pastvin a sklízelo se zde 80 fůr sena z luk. V Ladné měl dvůr 609,4 měřice půdy, 4 956 měřic pastvin, sena na 52 fůr a otavy na 15 fůr. Lanžhotský dvůr obdělával 205,4 měřic půdy a louky dávaly 44 fůr sena. Tereziánský katastr uvádí zemědělské výnosy břeclavského velkostatku bez Lanžhota okolo 36 000 měřic obilí. Pole byla z větší části ve 4., z menší části ve 3. bonitní třídě. U Lanžhota se pole nacházela ve 2. třídě kvality s výnosem 1 130 měřic. Pastvin mělo břeclavské panství 5 063 měřic. Plochy knížecích vinic a rybníků byly zanedbatelné. Oproti tomu značnou plochu zaujímaly lesy.
Podle josefínského katastru činil užitek panských pozemků u Břeclavi a Staré Břeclavi 3 883 zl., z čehož se platila daň ve výši 825 zl. 20 krejcarů. Bylo napočteno 309 jiter 1 204 čtverečních sáhů polí, 786 jiter 453 sáhů luk, 1 536 jiter 811 sáhů lesa, 209 jiter 14 sáhů pastvin, 236 jiter 464 sáhů rybníků a 22 jiter 646 sáhů zahrad. Ve Velkých Bílovicích se udává 733 měřic orné půdy, 27,4 měřic vinic a 85 fůr sena. Nejrozsáhlejším panským majetkem v lanžhotském katastru byly lesy. V panské hospodě se za rok vyšenkovalo 100,5 beček piva a nájemce platil vrchnosti ročně 130 zl. Příjem 15 zl. činily poddanské platy, 40 zl. byl užitek z lovu ryb. Lichteštejnové měli v městečku také 2 pekárny z jejichž pronájmu získali 20 zl. za rok. Nejvýnosnějším panským majetkem v Lanžhotě byl vodní mlýn se šesti koly. Nájemce z něj platil 640 zl. ročně. Přívoz přes řeku Moravu vydělával 645 zl. 39 krejcarů. Příjem z mýta činil 258 zl. 59 krejcarů.
Roku 1780 vypadaly příjmy velkostatku takto: 12 542 zl. 50 kr. vinný sklep, 10 584 zl. 18 kr. purkrabský úřad, 10 551 zl. 48 kr. nestálé platy, 9 484 zl. 48 kr. obroční úřad, 8 546 zl. 5 kr. lesní úřad, 3 797 zl. 17 kr. pivovar, 1 662 zl. 29 kr. stálé platy, 446 zl. 33 kr. rybníkářství. Na dani státu bylo zaplaceno 10 271 zl. 3 kr., knížecí pokladně bylo odesláno 16 575 zl. 54 kr. V roce 1791 vlastnili Lichtenštejnové na území břeclavského panství 685 jiter polí, 58 jiter vinic, 403 jiter luk, 30 jiter zahrad, lesy bylo pokryto 5 590 jiter. Následující období napoleonských válek bylo opět těžkou zkouškou pro celé panství. Procházející vojska vybírala od měst výpalné, nechávala se živit a požadovala přípřeže. Celkové škody byly vypočítány na 199 983 zl., z toho například Moravská Nová Ves 44 192 zl., Velké Bílovice 27 805 zl. Z důvodu zvýšené poptávky po vlně začal stoupat počet chovaných ovcí. Břeclavské panství sice nepatřilo mezi největší chovatele v regionu, ale i tak Wolného topografie ze 30. let 19. století hovoří o 5 200 kusech ovcí. V 50. letech bohužel začala domácí chov vytlačovat levná vlna z Austrálie.
Revoluční rok 1848 přinesl konec všech poddanských povinností vůči šlechtě. Vyvázání z roboty však nebylo bez náhrady, poddaní se z ní museli většinou vyplatit. Lichtenštejnské dvory sice přišly o levnou pracovní sílu, ovšem i nadále spravovaly majetek nacházející se v přímém vlastnictví knížecí rodiny. Změna společenských poměrů vedla knížete Aloise II. a jeho syna Jan II. k reorganizaci svých velkostatků. V roce 1867 bylo nařízeno sloučení velkostatků Břeclav a Lednice v jediný velkostatek Břeclav - Lednice. Sídlo spojeného velkostatku bylo přeneseno do Lednice. Mezi lety 1886 - 1888 se Břeclav opět osamostatnila a byl k ní připojen velkostatek Rabensburg. Správa velkostatku Břeclav - Rabensburg sídlila v Břeclavi.
Zrušení roboty postavilo Lichtenštejny před otázku, zda budou obdělávat pole najatými pracovními silami, nebo se vzdají vlastního hospodaření. Na bývalém břeclavském panství se převážně rozhodli pro druhou možnost. Využili jednak stále rostoucího počtu bezzemků, kteří vítali možnost menšího nájmu, jednak se ohlíželi po velkém nájemci, který by byl ochoten převzít většinu polního hospodářství včetně některých dvorů. Od 60. let 19. století proto kníže Jan II. z Lichtenštejna postupně pronajal všechny dvory rodině Kuffnerů. Bratři Kuffnerové byli majiteli břeclavského cukrovaru a bylo pro ně výhodné zpracovávat vlastní cukrovku. V jejich pronájmu zůstaly dvory až do vzniku Československa.
Před 1. světovou válkou měl lichtenštejnský velkostatek Břeclav 7 176,96 ha veškeré půdy, z toho 2 511,82 ha tvořila půda zemědělská. Pozemky obhospodařovalo 6 dvorů. V Břeclavi se nacházel dvůr Jánský o výměře 785,67 ha, ve Velkých Bílovicích dvůr o výměře 334,19 ha, v Hruškách dvůr s výměrou 479,44 ha, v Moravském Žižkově hospodařil dvůr Prechov s 495,23 ha půdy, v Ladné dvůr Široký s 264,07 ha a v Podivíně dvůr se 98,22 ha. Navzdory tomu, že se kníže vzdal zemědělské produkce, lesy zůstávaly i nadále v režii Lichtenštejnů.

Zdroj:
ZEMEK, Metoděj, a kol.: Břeclav dějiny města
NEKUDA, Vladimír, a kol.: Břeclavsko
HRDLIČKA, Milan: Moravská Nová Ves
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Město Břeclav
VERMOUZEK, Rostislav, a kol.: Lanžhot příroda a dějiny
JANÁK, Jan, a kol.: Tvrdonice příroda, dějiny a lidová kultura podlužácké obce
KRAETZL, Franz: Das Fürstentum Liechtenstein und gesamte Fürst Johann von und zu Liechtensteinische Gürterbesitz
Wikiknihy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fantomas | E-mail | 22. března 2015 v 13:09 | Reagovat

Uzitecne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama