Panství Lednice (Eisgrub)

15. dubna 2011 v 17:16 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku
Nejstarší Lichtenštejnské panství na našem území, čítalo Hustopeče, Starovice, Starovičky, Přítluky, Lednici, Milovice, Nejdek, Nové Mlýny a část Zaječí. Na rozdíl od 15. století, kdy bylo hospodaření Lichtenštejnů založeno pouze na vybírání poddanských peněz, ve století 16. začala šlechta zakládat velkostatky, založené na prodeji produktů z vlastních hospodářských zařízení. V Lednici byl zřízen vrchnostenský dvůr, zaměřený na chov hospodářských zvířat. Chovalo se zde 50 krav, stejný počet telat a 100 prasat. Pro chov ovcí sloužil samostatný dvůr v Nejdku s 600 - 700 zvířaty. Panská pole se rozkládala též u Nejdku. Byla tři a měla rozlohu od 16 do 20 honů. Dalších 274 honů panských polí bylo rozparcelováno mezi poddané za stálý plat jedné měřice z každého honu. Kromě toho měla vrchnost 5 větších luk, z nichž získávala více než 100 fůr sena. Ostatní louky nechali Lichtenštejnové rozparcelovat mezi poddané s ročním užitkem 72 zl. 10 krejcarů. Slušné peníze platily též uherští obchodníci s dobytkem, kteří přes Lednici hnaly svá stáda na Moravu. Dále měla šlechta výhradní právo rybolovu. Výnos z lesa se dělil mezi panství Mikulov, Lednice a Pouzdřany. Z vlastních vrchnostenských zařízení fungoval v Lednici pivovar a cihelna. Mlýny se nacházely v roce 1578 na panství celkem tři. Lednický a Rohrmühl byly pronajímány s výnosem 28 zl. 40 krejcarů. Mlýn v Nejdku se šesti koly sloužil pro potřeby velkostatku. Příjmy od láníků a pololáníků činily 70 zl. 66 krejcarů.
Škody za třicetileté války na lednickém panství přibližuje podrobný soupis, podle něhož jenom mezi lety 1619 a 1620 utrpělo panství od Dampierrova i moravského stavovského vojska škodu 17 875 zl. 38 kr. Náhodně dochovaný účet lednického velkostatku z roku 1700 prozrazuje, že hlavní zisk v hotových penězích přinášel sklepní úřad a pivovar.
O stavu lednického panství v roce 1725 se zachoval instruktivní popis. Dvory byly v Lednici, Hustopečích a v Nových Mlýnech. Nejvýnosnějším byl lednický dvůr s 50 kusy dojnic a dvěma býky, v Hustopečích se drželo jenom 20 kusů krav a jeden býk, v Nových Mlýnech se odchovávaly mladé 1-3leté krávy pro ostatní dva dvory. Na vrchnostenská pole mohlo být naseto podle odhadu u lednického dvora 140 měřic, u Nových Mlýnů 40 měřic. Při velkostatku bylo 7 sýpek a 3 pronájemní mlýny v Nejdku, Nových Mlýnech a Frauenmühl. Pila v Nejdku řezala pro vrchnostenské potřeby. Vápenky pracovaly dvě: jedna v Lednici na 24 sáhů kamene a druhá v Milovicích na 8 sáhů, dále cihelna v Lednici pro vrchnostenskou potřebu. Pivovar, dělající várky asi po 25 sudech a pálenice se nacházeli v Nových Mlýnech. O lednickém pivovaru se již nehovořilo. Sena se sklízelo ročně asi 1000 fůr. Z obilních poddanských desátků vynášel nejvíce desátek žita 408 kop, pšenice 310 kop, ječmene 208 kop a ovsa 170 kop. Příjmy plynuly hlavně z pivovaru, mlýnských nájmů a stálých poddanských platů.
Tereziánský katastr uvádí, že dvory lednického panství obdělávaly ornou půdu většinou 1. bonitní třídy, ovšem celková plocha panských polí činila jen 514 měřic. Díky tomu měl velkostatek v porovnání s ostatními jen malý výnos, pouze 2 958 měřic. Dokonce jej téměř převyšoval výnos obilních desátků, který činil 2 845 měřic. Dále zde bylo 584 dominikálních pastvin, rozloha panských vinic byla velmi malá. Nepatrné bylo též množství rybníků, a to 200 měřic. Největší rozlohu měly lesy, které zaujímaly 1 976 měřic. Velkostatek měl 2 dvory, v Lednici a v Nových Mlýnech. Lednický dvůr hospodařil na 363,3 měřicích polí, 584 měřicích pastvin, 24,7 měřicích zahrad, louky dávaly 364 fůr sena a 12 fůr otavy. Dvůr v Nových Mlýnech měl 49 měřic polí a 1,5 měřice zahrad. Wolného topografie zmiňuje, že chov ovcí byl zcela zlikvidován. Není se proto čemu divit, že nedlouho po zrušení poddanských povinností byl v roce 1885 lednický velkostatek sloučen s valtickým. Samotný rozsah lednického velkostatku byl totiž pouze 2 846,09 ha veškeré půdy, z toho zemědělská půdy činila 786,09 ha. Dvory byly i nadále jen dva. V Lednici o výměře 336,77 ha, z toho 96,46 ha bylo pronajímáno. Dvůr Nové Mlýny měl 147,75 ha a byl pronajat celý. Plocha vinic byla pouze 1,47 ha, rybníky 92,44 ha a zámecký areál o výměře 207,66 ha. Nově vzniklý velkostatek Valtice - Lednice pak fungoval až do vzniku Československa.

Zdroj:
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Městečko Lednice
NEKUDA, Vladimír, a kol.: Břeclavsko
KRAETZL, Franz: Das Fürstentum Liechtenstein und gesamte Fürst Johann von und zu Liechtensteinische Gürterbesitz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama