Panství Valtice (Feldsberg)

15. dubna 2011 v 17:44 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku

razítko



Valtické panství zahrnovalo v dnešním okrese Břeclav lokality: Hlohovec, Charvatská Nová Ves, Poštorná, Úvaly a Valtice. Kromě toho sem patřil také Katzelsdorf, Herrnbaumgarten, Reinthal a Schrattenberg v dnešním Rakousku. Původně náleželo k Dolnímu Rakousku celé panství, ale roku 1919 získalo Československo část tohoto území na základě Saint Germainské mírové smlouvy.
Podle urbáře z roku 1570 měla vrchnost ve vlastní režii tři dvory s příslušenstvím, mnoho vinohradů, pivovar, mlýn, cihelnu, lom, panskou hospodu a výrobnu ledku ve Valticích. Dále Lichtenštejnům patřila mýta ve Valticích a v Poštorné. Lesy na panství a honební právo náleželo jen vrchnosti, rovněž všechny rybníky. Škody způsobené během třicetileté války se jen mezi lety 1619 a 1620 vyšplhaly na 25 374 zl. 58 kr. Jako náhradu škod poskytl Karel z Lichtenštejna roku 1625 Valticím rozsáhlé výsady. V 18. století hospodařil velkostatek u 5 dvorů. Na valtickém dvoře se chovalo 21 krav, 2 býci, 11 jalovic a 1 075 ovcí, pole měla rozlohu 480 měřic. U schrattenbergského dvora se uvádí 25 krav, 1 býk, 13 jalovic a 290 měřic polí. Ostatní tři dvory byly výhradně ovčí. Při Novém dvoře bylo 1 315 ovcí, panských polí měl dvůr 230 měřic. U reinthalského dvora se chovalo 1 115 ovcí, polí bylo 173 měřic. V Herrnbaumgartenu 894 ovcí a 197 měřic polí. Vrchnostenské ovčírny byly v 18. století tak prosperující, že z nich byly v 60. a 70. letech rozesílány ovce k chovu jiným lichtenštejnským panstvím. Ve Valticích měl velkostatek cihelnu a vápenku. Pivovar se nacházel v Poštorné.
Podle údajů z roku 1725 mohlo být ročně na panských polích vyseto u valtického dvora 587 měřic, u herrnbaumgartenského dvora 176 měřic, u schrattenberského dvora 305 měřic, u reinthalského dvora 206 měřic, u Nového dvora 227 měřic. Celkem tedy 1 501 měřice obilí. Louky dávaly ročně 810 fůr sena. Podle účtů obročního úřadu velkostatku z roku 1726 se valtický dvůr zaměřoval zejména na pěstování pšenice a žita, Nový dvůr na žito a oves. V roce 1757 byl panský majetek v Hlohovci podle tereziánského katastru oceněn na 11 876 zl.
Průměrný roční výnos panství byl v roce 1764 vypočten ze šestiletého průměru na 4407 zl. Na obilných desátcích bylo odevzdáno 385 kop pšenice, 729 kop žita, 110 kop ječmene, 396 kop ovsa, 8 kop pohanky, 9 kop prosa a 57 kop konopí. Podle tereziánské fase drželi Lichtenštejnové 225 jiter polí s výnosem 1396 měřic pšenice, 1938 měřic žita, 41 měřic ječmene a 3051 měřic ovsa. Dále 30 jiter luk s užitkem 315 centnýřů sena a 194 centnýřů otavy. K tomu 98 jiter zahrad poskytujících 404 centnýřů sena a 160 měřic ovsa, 34 jiter rybníků a 74 jiter pastvin. Město Valtice bylo povinno vrchnosti ročně zaplatit 251 zl. 25 kr.
Narozdíl od břeclavského a lednického panství se v okolí Valtic výrazně rozvinulo rybníkářství. Roku 1725 bylo na valtickém panství celkem 20 rybníků. Běžná byla tehdy tříletá chovná doba. Rybí potěr se často nakupoval na Českomoravské vrchovině a v Čechách. Vážné ryby se dodávaly především do Vídně a Mistelbachu. Největším rybníkem byl Nesyt s násadou 1 000 kop kaprů, dále Hameth (u Reinthalu) 527 kop, Hlohovecký 327 kop, Mlýnský 292 kop a Prostřední 243 kop kaprů. Ročně se jeden až tři lovily a výnos z nich činil přibližně 7633 zl. 30 kr. Na konci 17. století se uvádí, že výnos samotného Nesytu, pokud byl osazen, činil okolo 14 000 zl. Roční užitek rybníků valtického panství tak převyšoval výnos dvorů s ovčíny i výnos lesní. Rybníků výtažných měl tehdy velkostatek 8, a to Svinský, Horní úvalský, Herrnbaumgartenský, Potendorfský, Vlčí, Katzelsdorfský, Oborní a Horní Františkův rybníček. K sedmi třecím rybníkům patřilo 5 Alošských rybníků, Dolní úvalský a Dolní Františkův rybníček. Sádka ve Schrattenberku byla schopna pojmout na 2000 kop kaprů a 40 kop štik.
Nesyt byl obsazen v letech 1760-1761. Ryby vylovené v roce 1762 pak měly hodnotu 21.158 zl. 56 kr. Čistý zisk byl vypočten na 16.409 zl. 7 kr. pouze z tohoto jediného rybníka.
V roce 1764 se hlavní rybníky obsazovaly takto: Nesyt 200 kop štik a 900 kop kaprů, Hlohovecký 100 kop štik a 300 kop kaprů, Mlýnský 100 kop štik a 300 kop kaprů, Prostřední 60 kop štik a 150 kop kaprů. Rybník Hameth byl schopen pojmout 100 kop štik a 500 kop kaprů, byl však vysušen, protože příliš zarůstal rákosím. Celkový příjem rybního úřadu se odhadoval v roce 1764 na 7 100 zl., z toho za prodané candáty, štiky, kapry i malé ryby 7 000 zl. a za rákosí 100 zl. Stejně jako ostatní panství v regionu, i Valtice utrpěly značné škody způsobené průchodem vojsk za napoleonských válek. Celková škoda tehdy činila 17 135 zl. 54 kr.
Valtické vrchnostenské vinice zaujímaly v roce 1725 celkem 131 čtvrtí. Dominikální fase panství z roku 1751 už uváděla 226 čtvrtí panských vinic v ceně 6 065 zl. Z roku 1764 pochází zpráva, že ze zmíněných 226 čtvrtí bylo 122 čtvrtí obděláno, 104 čtvrti bylo oseto obilím. Z konce 18. století je známa již přesná výměra valtických panských vinohradů. Panství mělo tehdy 58 jiter 604 sáhů vinic. Z nichž nejvíce, 30 jiter 650 sáhů, patřilo k valtickému dvoru. V roce 1725 se u valtického zámku uvádí velká lisovna, vybavená pěti vinnými lisy a dalším zařízením. Víno bylo ukládáno do dvou sklepů, z nichž jeden měl kapacitou až 16 000 věder vína a druhý pojal pouze 1 000 věder. V dalších letech sklepů přibývalo, takže v roce 1764 mělo panství k dispozici již tyto sklepy: zámecký na 8 000 věder, Křížový na 16 000 věder, Žabku na 2 000 věder, u cihelny na 1 500 věder, v Hlohovci na 250 věder a ve Schrattenberku na 250 věder. Dohromady mohly knížecí sklepy pojmout až 28 000 věder vína. Desátkového vína odevzdali ročně poddaní asi 2 000 věder, přičemž množství desátkového vína i několikrát převyšovalo vlastní produkci velkostatku. Poddaní museli také vykonávat robotu na panských vinicích, v lisovně i ve sklepích. Víno se potom prodávalo především do lichtenštejnských výčepů na ostatních panstvích jako Šternberk, Pozořice a Břeclav.
Ve 2. polovině 19. století se do popředí dostalo pěstování cukrovky, jejíž rozšíření omezilo setbu některých obilovin a brambor. Hlad po půdě vedl také k likvidaci charakteristických valtických rybníků. Zúrodňovaly se i pastviny, neboť pěstování cukrovky skýtalo lepší finanční výnosy. Velkostatek hospodařil v roce 1863 při dvorech Valtice, Nový dvůr, Reinthal, Herrnbaumgarten a v hametské enklávě na místě někdejšího rybníka. Zemědělské pozemky měly rozlohu 2982 jitrer 1026 čtverečních sáhů, ovšem netvořily u dvorů souvislý komplex. Do roku 1862 bylo u dvorů ještě obvyklé trojpolní hospodářství, které bylo vystřídáno střídavým hospodařením. Ve Valticích bylo tehdy chováno 18 hospodářských koní a 4 koně kočárový. V roce 1862 přibylo 16 volů. Hovězího dobytka švýcarské rasy bylo 104 kusů, ovcí 2530 kusů. Celková osádka 12 obhospodařovaných rybníků byla vypočtena v roce 1863 podle desetiletého průměru na 1535 kop 43 kusů starších kaprů a 3540 kop 35 kusů kapřího potěru. Osádka candátů činila 96 kop 39 kusů, štik 32 kop 44 kusy. Šlo o rybníky Nesyt, Mlýnský, Hlohovecký, Prostřední, Vlčí, Bernardsthalský, Katzelsdorfský, Žižkovský, Herrnbaumgartenský, Františkův a dva Alahovy rybníky. V letech 1883-1885 obstarávaly Valtice správu velkostatku Rabensburg v Dolním Rakousku. Roku 1884 měl velkostatek Valtice - Rabensburg celkem 51 zaměstnanců. V čele stál správce Karel Pawelka, dále zaměstnanci statků a zámku, zahradnici a zaměstnanci stájového úřadu. Zahradník byl u zámku ve Valticích a u Hraničního zámečku. V Rabensburku pracoval pouze luční hospodář a zaměstnanec v anglické stáji. Od roku 1885 byl valtické správě dán do péče i velkostatek Lednice. Rabensburg byl tehdy spojen s břeclavským velkostatkem.
Těsně před sloučením bylo u valtického velkostatku 5257,493 ha půdy, z čehož na polní hospodářství připadalo 1991,636 ha a na lesní hospodářství 3265,857 ha. Dvory měly tuto rozlohu: u Valtic 1477,07 jiter, u Reinthalu 439,88 jiter, u Hamethu 286,33 jiter. Dvůr v Herrnbaumgartenu s 342,75 jitry a Nový dvůr s 914,94 jitry byly pronajaty. Pozemky bývalé lednické správy byly částečně pronajaty nebo ponechány ve vlastní režii. Sídlem spojeného velkostatku se staly Valtice, jen lesní úřad zůstal v Lednici. V roce 1914 zaměstnávalo valtické a lednické lesní hospodářství celkem 41 osob.
Roku 1914 měl velkostatek 5 601,1 ha půdy, zemědělská půda činila 2 390,18 ha. Dvorů se zde nacházelo celkem pět. Dvůr ve Valticích měl 552,59 ha, Boří dvůr 575,36 ha, dvůr Hameth 241,12 ha a Nový dvůr měl 112,99 ha. Dvůr Herrnbaumgarten o rozloze 183,34 ha byl pronajímán. Vinice zaujímaly plochu 28,63 ha. Rybníky měly 593,02 ha, zámecký areál se rozkládal na 73,75 ha půdy. Produkce směřovala hlavně do nedaleké Vídně. O tom svědčí také argumenty německých obyvatel Valticka proti odtržení od Rakouska v roce 1919. Faktem je, že v roce 1912 měl velkostatek 111 koní, 114 volů, 514 kusů skotu, 91 kusů krmného dobytka a 4 ovce. Zemědělská produkce činila 415 hl pšenice, 582 hl žita, 14 113 hl ječmene, 5 386 hl ovsa, 200 hl kukuřice a 320 hl fazole. Velmi významná byla cukrová řepa, které se sklidilo 105 602 metrických centů, vedle toho jen 2 800 metrických centů brambor. Produkce vína byla 363 hl, mléka 6 612 hl. Rybníky toho roku daly 1 200 metrických centů ryb. Ovocných stromků měl velkostatek 7 039 kusů. Po rozpadu Rakousko-Uherska byl v roce 1920 všechen lichtenštejnský majetek spojen do velkostatku Valtice - Lednice - Břeclav.

Zdroj:
www.valtice.cz
NEKUDA, Vladimir, a kol.: Břeclavsko
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Město Valtice
KRAETZL, Franz: Das Fürstentum Liechtenstein und gesamte Fürst Johann von und zu Liechtensteinische Gürterbesitz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama