Pozemková reforma na velkostatku Valtice - Lednice - Břeclav

15. dubna 2011 v 18:44 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku
Významný zásah do lichtenštejnského rodového vlastnictví přinesla prvorepubliková pozemková reforma. Záborový zákon schválený hned v roce 1919 se vztahoval na pozemkový majetek patřící jednomu vlastníkovi o výměře větší než 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha veškeré půdy. Zabraná půda měla být postupně vyvlastněna a následně rozparcelována. Finanční kompenzace velkostatkářům určoval náhradový zákon z roku 1920. Původní majitelé měli za své pozemky obdržet průměrnou cenu z let 1913 - 1915, čímž byla jejich půda úmyslně podhodnocena.
Lichtenštejnské velkostatky na Břeclavsku splňovaly podmínky k záboru více než dostatečně. Celková rozloha velkostatků Břeclav a Valtice - Lednice byla spočítána na 17 018,55 ha. Na lichtenštejnský majetek byl dosazen český správce, který se ubytoval přímo v lednickém zámku. K vlastnímu provedení pozemkové reformy se na těchto statcích přikročilo v roce 1925. Jan II. samozřejmě mezi tím podnikal kroky na záchranu svého majetku. Podařilo se mu vnucenou správu zrušit a jednáním na Státním pozemkovém úřadu docílit rozhodnutí o ponechání si částí půdy, zejména z velkostatku Valtice - Lednice. Horší byla situace u dvorů břeclavského velkostatku, kde byl větší zájem o příděl půdy. Nepříznivě působila i skutečnost, že byly pozemky pronajaty Kuffnerovu cukrovaru. Díky posunutí státní hranice se změnila i výměra jednotlivých statků. Projevilo se zde hlavně připojení lesních porostů v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Část valtických pozemků naopak zůstala v Rakousku. Velkostatek Břeclav měl před pozemkovou reformou 9 649,28 ha veškeré půdy. V Břeclavi se nacházel dvůr Jánský o výměře 621 ha, ve Velkých Bílovicích dvůr o výměře 334 ha, v Hruškách dvůr s výměrou 479 ha, v Moravském Žižkově hospodařil dvůr Prechov s 495 ha půdy, v Ladné dvůr Široký s 434 ha a v Podivíně dvůr se 144 ha. Velkostatek Valtice - Lednice měl rozlohu 7 369,27 ha veškeré půdy. Dvůr ve Valticích hospodařil na 500 ha, Boří dvůr 549 ha, lednický dvůr 324 ha, Nový dvůr 110 ha. Lichtenštejnský dvůr v Nových Mlýnech o rozloze 147 ha byl pronajat německé firmě Latzel.
Příděl pozemků byl následující: Z Jánského dvora ve Staré Břeclavi získali drobní nabyvatelé 189 ha. Dále byl vytvořen zbytkový statek Jánský dvůr o rozloze 285 ha, který byl odprodán Kuffnerovu cukrovaru. Ze dvora v Hruškách dostali rolníci 166 ha a z ostatní půdy byly vytvořeny 3 zbytkové statky. Obyvatelé Kostic obdrželi z Jánského dvora 15 ha půdy. V obci Moravský Žižkov získali místní 63 ha půdy z dvora Prechov. Dále vzniklo 5 zbytkových statků: J. Kejl o výměře 60 ha, K. Hellinger 62 ha, J. Smolínek 65 ha, V. Jenisch 60 ha a R. Sochorec 59 ha. Žadatelé z Ladné získali z Širokého dvora 141 ha. Dále bylo odprodáno 158 ha Hospodářskému družstvu v Břeclavi, 16 ha získal zbytkový statek Prechov II, 10 ha půdy Prechov III a 15 ha Prechov IV. V Lanžhotě bylo rozděleno mezi rolníky 65 ha z Janského dvora. Obyvatelé Moravské Nové Vsi dostali 17 ha ze dvora Hrušky. Lichtenštejnský dvůr v Podivíně o rozloze 144 ha byl rozparcelován kompletně, stejně jako dvůr v Nových Mlýnech o výměře 147 ha. V Charvatské Nové Vsi získali místní z lednického dvora pouhých 7 ha. Ze dvora v Lednici získali drobní nabyvatelé 129 ha. Zbylých 184,29 ha obdrželi nazpět Lichtenštejnové. V Nejdku získali nabyvatelé jen 4 ha z lednického dvora. Pro obyvatele Poštorné činil příděl 12 ha z Bořího dvora. Dále bylo 285 ha půdy odprodáno Kuffnerovu cukrovaru a zbytek ponechán Lichtenštejnům. Ve Starovicích dostali místní 35 ha. V Tvrdonicích získali rolníci ze dvora v Hruškách 54 ha a z Jánského dvora 15 ha půdy. Zde přišli Lichtenštejnové i o část lesů. Zemědělci z Týnce obdrželi 44 ha ze dvora Hrušky. Také zde musel kníže vydat část lesů. Zájemcům z Valtic bylo rozparcelováno 120 ha z tamního dvora. Rolníci v Úvalech získali z valtického dvora jen 2 ha. Valtický dvůr zasahoval i do Hlohovce, kde místní dostali 5 ha pozemků. Ve Velkých Bílovicích získali žadatelé 192 ha půdy. Dále vznikl zbytkový statek ing. Kubíčka o rozloze 20 ha, zbytek získal statek Prechov II.
Celkově bylo z velkostatku Břeclav rozparcelováno 1 287 ha půdy mezi 1 367 nabyvatelů. Z velkostatku Valtice - Lednice potom jen 342 ha mezi 311 žadatelů. Rozdělovala se nejvíce zemědělská půda, lesy většinou zůstaly v držení Lichtenštejnů stejně jako zámky a zámečky. Roku 1930 bylo Lichtenštejnům vráceno z velkostatku Valtice - Lednice - Břeclav přibližně 7 500 ha půdy. V roce 1933 vypadalo torzo lichtenštejnského hospodářství následovně: u valtického dvora bylo 406,58 ha, u Bořího dvora 550,33 ha, u Nového dvora 329,66 ha půdy. Rybniční hospodářství mělo 652,87 ha, vinařství 34,32 ha. Kromě toho tu byly parkové plochy určené pro potěchu vlastníka: u valtického statku 42,12 ha, při zahradním ředitelství v Lednici 123,27 ha a u stavebního voluptuáře 4,41 ha.

Zdroj:
JUŘÍK, Pavel: Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů
NEKUDA, Vladimír, a kol.: Břeclavsko
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Městečko Lednice
NOVÁČEK, Silvestr: Břeclavsko 1918 - 1921 I. díl
KORDIOVSKÝ, Emil, a kol.: Město Valtice
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama