Vláda posledních Lichtenštejnů a jejich odchod z ČSR

15. dubna 2011 v 15:59 | Tomáš |  Lichtenštejnové na Břeclavsku
Jedním z posledních majitelů panství byl kníže Jan II. z Lichtenštejna (1840 - 1929). Jako vynikající hospodář nejen že řídil a rozšiřoval svá moravská panství, ale též značně investoval do jejich rozvoje. Kníže Jan II. vládl dlouhých 71 let, což jej řadí k nejdéle panujícím evropským monarchům. Bohužel musel také po vzniku Československa sledovat jak rodinný majetek zabírá nový stát. Kníže vlastnil na území Československé republiky přibližně 160 000 ha půdy. Pozemková reforma jej připravila o asi 60 % tohoto majetku, včetně několika zámků. Pozemky byly nuceně odprodány pod cenou, přičemž část peněz už stát před okupací ani nestihl vyplatit.
Jelikož Jan II. zůstal svobodný a nezanechal žádné dědice, ujal se po něm vlády jeho bratr František I. z Lichtenštejna (1853 - 1938). Podobně jako Jan i on podporoval umění a různé charitativní projekty, nicméně nebyl prostými lidmi vnímán tak kladně jako starší bratr. Kníže zažil nástup nacistů v Německu i anšlus Rakouska. Jako aristokrat, historik a lichtenštejnský vládce s nacismem nesouhlasil, navíc jeho manželka byla židovka. Také František I. se dožil vysokého věku. Zemřel v létě roku 1938 ve Valticích.
Novým vládnoucím knížetem se stal František Josef II. z Lichtenštejna (1906 - 1989), prasynovec Františka I. Stal se prvním lichtenštejnským knížetem, který trvale sídlil ve Vaduzu. Valtice ani Vídeň již nebyly bezpečné. Na krátký čas byly dokonce navázány diplomatické styky s Československem, ovšem s příchodem okupace byly opět přerušeny. Po vypuknutí 2. světové války zachovávalo Lichtenštejnsko přísnou neutralitu, pod ochranou Švýcarska. I tak ale neustále hrozil německý útok. Ke konci války se knížeti podařilo odvést většinu cenných uměleckých sbírek do Vaduzu. Bez tohoto zásahu by byly rodinné sbírky nepochybně zničeny nebo rozkradeny, ať už Němci, Rusy nebo Čechy. Příkladem může být vypálený zámek v Mikulově. Situace se nezlepšila ani po válce. Přestože Lichtenštejnsko podporovalo exilovou československou vládu a nikdy neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava, byl veškerý majetek Lichtenštejnů v Československu v roce 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Tím se zmenšil jejich pozemkový majetek v Evropě asi o 70 %. Marně se kníže František Josef II. bránil, že se na něj Benešovy dekrety nevztahují, neboť je státním příslušníkem neutrálního Lichtenštejnska. Německá národnost se po válce určovala podle sčítání lidu z roku 1930. Většina Lichtenštejnů ovšem v době sčítání ani nebyla v Československu, protože nemohli uvést lichtenštejnskou národnost. Na sčítacím listu z 2. prosince 1930 ze soudního okresu Vízmberk na Šumpersku je však u Františka Josefa II. německá národnost uvedena. Podobně tomu je i u dalších příslušníků rodu. Sčítací listy byly údajně podepsány Aloisem Lichtenštejnem. Lichtenštejnové tyto dokumenty pokládají za podvrhy. I kdyby byly skutečně podepsány, Alois by neměl právo vyjadřovat se za ostatní členy rodu. O svůj majetek se pak kníže neúspěšně soudil až do roku 1948. Pro Lichtenštejny zkrátka nebylo v novém Československu místo. ČSR ani nikdy neuznala Lichtenštejnsko za nezávislý stát. František Josef II. musel v poválečných letech řešit složitou hospodářskou situaci v knížectví. Na české země ale v exilu vždy rád vzpomínal, přestože se do nich již nemohl vrátit.
Současným vládnoucím knížetem je Hans Adam II. z Lichtenštejna (1945 - ). Za jeho vlády došlo konečně v roce 2009 k navázání diplomatických vztahů s Českou republikou. Otázka majetkového vyrovnání však zůstává i nadále nedořešena.

Zdroj:
JUŘÍK, Pavel: Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama