Veřejná správa na Moravě po roce 1848

9. dubna 2013 v 17:53 | Tomáš |  Správa zemská
V rámci reforem spojených s rokem 1848 došlo k zásadním změnám vnitřního uspořádání rakouské říše. Zanikla vrchnostenská správa, vykonávaná panskými úředníky v rámci jednotlivých panství, a tím i celá dosavadní soustava soudů a správních úřadů, které bylo nutné co nejdříve nahradit. Namísto zrušeného moravsko-slezského gubernia vzniklo moravské místodržitelství se sídlem v Brně. V jeho kompetenci bylo provádění vládních zákonů, školství, zdravotnictví, finanční a stavební úřady. Dále měl místodržitel za úkol péči o veřejný pořádek (policie), dozor nad tiskem, informování vlády o situaci v zemi či dohled nad spolky a podnikáním. Po krátkém období, kdy došlo k uvolnění poměrů a krátce též zasedl tzv. selský sněm, se moci opět chopily konzervativní síly. Podle nového zřízení Rakouského císařství z roku 1849 zanikla platnost moravské ústavy, zůstal zachován jen moravský zemský výbor. V rámci centralizace se Moravské markrabství podobně jako jiné země stalo pouhou korunní zemí panovníka a provincií monarchie. Administrativně se Morava členila na 6 krajů: Brněnský, Olomoucký, Jihlavský, Znojemský, Přerovský a Hradišťský, dále členěné na okresy. Úplnou novinkou pak bylo zavedení obecní samosprávy roku 1849 podle zásady "základem svobodného státu je svobodná obec". Mezi orgány obce patřil obecní výbor (zastupitelstvo), obecní představenstvo (rada) a starosta. Panské soudy nahradila nezávislá soustava soudů spravovaná ministerstvem spravedlnosti. Tvořily ji:

1) Okresní soudy
2) Krajské soudy
3) Vrchní zemský soud
4) Nejvyšší soudní a kasační dvůr ve Vídni.

Po obnovení ústavnosti v roce 1861 vykonávalo i nadále politickou správu země moravské místodržitelství, jemuž byly podřízeny kraje Brněnský, Olomoucký, Jihlavský, Znojemský, Hradišťský a Novojičínský, které se dále členily na okresy. Vedle toho byla obnovena zemská samospráva. Reprezentoval ji volený zemský sněm a zemský výbor, který vykovával správu země v době, kdy zemský sněm nezasedal. Do působnosti zemského sněmu patřilo zemědělství, veřejné stavby, dobročinné ústavy, zemský rozpočet a vydávání zemských zákonů. Moravský zemský sněm měl nejprve 100 později 151 (vlivem moravsko-německého vyrovnání) poslanců v čele se zemským hejtmanem. Volby se konaly každých 6 let na základě kuriového systému, přičemž mandát příslušel automaticky arcibiskupovi olomouckému a brněnskému biskupovi. Voliči se dělili do kurií:

1) Velkostatkářská - 30 mandátů + 2 virilisté
2) Měst a obchodních a živnostenských komor - 31 mandátů měst + 3 brněnská a 3 olomocká obchodní a živnostenská komora
3) Venkovských obcí - 30 mandátů + 1 zástupce moravských enkláv ve Slezsku

V roce 1908 byla Morava správně rozčleněna na města s vlastním statutem, tj. vydělená z území běžných okresů (Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště) a na 34 politických okresů, které se dále dělily na okresy soudní.
Podstatná změna nastala se vznikem Československé republiky. Moravská samospráva sice úplně nezanikla, doznala však omezení. Zatímco staré rakouské korunní země připomínaly mírou samosprávy doslova stát ve státě, mladá republika se vydala cestou centralizace. Hned v roce 1918 převzal dočasnou správu země moravský Národní výbor, který byl pouhou pobočkou Národního výboru v Praze. Definitivní Ústava z roku 1920 pak zrušila zákonodárnou i správní moc zemského sněmu a tzv. Župní zákon z téhož roku v praxi znamenal zánik jednotné moravské země.
V mezidobí let 1918 - 1928 fungoval jakýsi hybridní pozůstatek Moravského markrabství - země Moravská. Neměla autonomii ani zemský sněm. Funkci sněmu vykonával v okleštěné podobě zemský výbor a místodržitelství nahradila Zemská správa politická v čele s prezidentem. Nadále však platilo recipované zákonodárství Moravského zemského sněmu.
Proti župnímu zřízení se zvedla vlna odporu nejen ze strany Moravanů. Na Slovensku byly župy zřízeny roku 1923 a ukázaly se jako nefunkční, navíc v Čechách hrozilo, že se některé župy dostanou zcela pod kontrolu Němců. Proto byl v roce 1927 schválen zákon obnovující zemské zřízení, na jehož základě vznikla země Moravskoslezská. Hlavním městem se stalo Brno, kde také sídlil Zemský úřad pro zemi Moravskoslezskou. Vrcholný orgán samosprávy tvořilo šedesátičlenné zemské zastupitelstvo volené ze 2/3 na 6 let a z 1/3 jmenováno. Působnost zemského zastupitelstva se dělila na hospodářskou a správní, normotvornou, poradní, iniciativní a působnost ve správním soudnictví. V jeho čele stál zemský prezident, který byl ovšem rovněž jmenován prezidentem republiky a podřízen ministrovi vnitra. Výkonným orgánem byl dvanáctičlenný zemský výbor volený z řad zastupitelstva, jemuž předsedal též zemský prezident. Kromě toho prezident zastupoval zemi navenek a podepisoval listiny. Uvedený systém fungoval až do září roku 1938, kdy došlo k zásadnímu zvratu v dosavadním vývoji republiky.

Zdroje:
MALÝ, Karel a kol.: Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 2003
BRANDL, Vincenc: Kniha pro každého Moravana, Brno 1892
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama