Brněnská právní kniha písaře Jana

17. června 2013 v 11:30 | Tomáš |  Články
Původní, většinou stručná městská privilegia právně odlišující obyvatele měst od jiných poddaných již po letech nestačila k regulaci rozvinutého hospodářského života ve městech. Právní vztahy obyvatel měst podrobněji, případ od případu, upravovala jednotlivá rozhodnutí - nálezy a usnesení městských orgánů, zejména při jejich soudní činnosti. Nálezy byly původně zapisovány v chronologickém pořadí a z nich si pořizovali úředníci výtahy pro běžnou potřebu. Takto je znám soupis brněnských nálezů sestavený po roce 1331, který je tvořen krátkými větami právnického obsahu uspořádanými v jistém pořádku. Toto sepsání se označuje jako starší neboli kusá kniha brněnská.
V polovině 14. století bylo v městě Brně aplikováno právo na značně vysoké odborné úrovni. Jednotlivé soudní nálezy juristicky kvalifikovaně uspořádal a opatřil odborným komentářem městský písař Jan, o němž, kromě jména, bohužel není nic víc známo. Jeho zásluhou vznikla na svou dobu vynikající právní kniha, která po dlouhou dobu sloužila právní praxi městských orgánů. Napovídá to její německé pracovní označení "Schöffenbuch", tedy kniha šéfů města - členů městské rady, resp. soudců. Další název této soukromé právní sbírky "Sententiae Brunenses" připomíná, že byla sepsána latinsky znalcem a ctitelem římského a kanonického práva, který právo římské v tomto svém díle široce recipoval. Romanizace přispěla k přesnosti právnických konstrukcí i jejich slovního vyjádření. Městský notář Jan vynikal schopností analyzovat zkoumané jevy a klasifikovat pojmy bez nadbytečného právního formalismu a schopností zobecňovat závěry. Nálezy městské rady a právní naučení pro jiná města doplněná teoretickými úvahami jsou rozdělena do 730 článků. Žádné jiné sepsání městského práva té doby není tak rozsáhlé a tak odborně zpracováno jako kniha brněnská. Např. právní kniha bamberská má 439 krátkých článků a pouze její trestněprávní pasáže jsou srovnatelné co do odborné úrovně s Janovou knihou. Brněnské právo ve svých počátcích sice absorbovalo německé prvky jako městské právo v českých zemích všeobecně, ale v pokročilejším stádiu svého vývoje reprezentované dílem písaře Jana je už prokazatelně jevem výrazně samostatným a domácím. Opačná tvrzení, zejména v literatuře německé, neodpovídají skutečnosti.
Autor brněnské knihy, využívaje znalostí římského práva, vycházel ze staršího práva aplikovaného v Brně, na něž se ve spise odvolává jako na "ius antiquam". Právní praxe brněnská byla ovlivňována také jihlavským právem, které rovněž má v brněnské knize svůj odraz. V dalším vývoji docházelo ke sbližování jihlavského práva s brněnským, obě soustavy se ovlivňovaly navzájem, avšak převažovalo právo brněnské, které přebírala další moravská i česká města. Stručnější verze brněnské knihy ze 2. poloviny 14. století hojně používaná v praxi má název Manipulus vel directorium juris civilis a sestavil ji Jan z Gelnhausenu.

Zdroj:
ADAMOVÁ, Karolina a SOUKUP, Ladislav: Prameny k dějinám práva v českých zemích, 2. upravené vydání, Plzeň 2010
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama