Moravské vyrovnání

17. června 2013 v 21:32 | Tomáš |  Správa zemská
Moravské národní vyrovnání nebo též Moravský pakt spočíval v dohodě českých a německých politiků na Moravě o přerozdělení sil v zemském sněmu na základě národnostního klíče. Rozšiřování volebního práva, demografický vývoj i viditelná emancipace českého národa vedly na konci 19. století k oslabování tradiční německé politiky. Moravští Němci se ocitli před volbou zda se nechají dříve či později vytlačit na okraj politického spektra či zda přistoupí na kompromis, který jim zajistí i do budoucna důstojné zastoupení v zemském sněmu.
Už od roku 1898 působil na Moravě stálý vyrovnávací výbor usilující o vyřešení dvou základních otázek: jak reformovat volební řád do zemského sněmu a jak vytvořit podmínky pro uzavření česko-německého smíru v zemi. Obě strany nemohly dlouho dojít k žádnému závěru, ale po krvavých událostech z Brna na podzim roku 1905, které si vyžádaly oběti na životech, projevili zejména německy mluvící Moravané ochotu k ústupkům. Jednání bylo obnoveno 26. října a skončilo Moravským paktem. Zemský sněm přijal ve dnech 16. - 22. listopadu 1905 bez průtahů čtyři zásadní reformní návrhy, schválené císařem neprodleně již 27. listopadu téhož roku.

1) Nové zemské zřízení pro markrabství Moravské
Zemské zřízení nově vymezilo fungování a složení zemského sněmu a zemského výboru. Zemský sněm tvořilo 151 poslanců, přičemž pokleslo zastoupení šlechty a zvýšilo se zastoupení měst a venkovských obcí. Díky přijatým změnám přešlo vedení zemského sněmu i výboru do českých rukou.

2) Nový volební řád do zemského sněmu
Volební řád zavedl nové volební katastry a novou všeobecnou kurii, přičemž pevně vymezil počet českých a německých poslanců.
I. Velkostatkářská kurie: 30 mandátů (bez národnostního klíče) + 2 virilisté - arcibiskup olomoucký a biskup brněnský
II. Kurie měst a obchodních a živnostenských komor: 40 mandátů (20 Čechů a 20 Němců) + 6 zástupců brněnské a olomoucké obchodní a živnostenské komory
III. Kurie venkovských obcí: 53 mandátů (39 Češi a 14 Němci)
IV. Všeobecná kurie: 20 mandátů (14 Češi a 6 Němci)
Zemský výbor se pak skládal ze 4 Čechů, 2 Němců a 2 velkostatkářů. Pro volby byla celá země rozdělena na 14 volebních okresů českých a 6 německých. Celkový počet mandátů i s virilisty činil 151 poslanců. Podle tohoto klíče, i kdyby v první velkostatkářské kurii nezískali Češi ani jeden mandát, měli v zemském sněmu stále zaručených 73 křesel. K dosažení nadpoloviční většiny jim tak stačilo získat na svou stranu pouhé 3 velkostatkáře, což vzhledem k politické orientaci české šlechty nebyl problém.

3) "Lex Parma" upravující užívání obou jazyků zemských při samosprávných úřadech
Bylo upraveno užívání zemských jazyků - Češtiny a Němčiny - na principu naprosté rovnoprávnosti. Obce měly právo zvolit si svůj jazyk. V obci kde bylo alespoň 20 % obyvatel druhé národnosti, měl úřad povinnost vyřídit podání v jazyce žadatele. Ani v ostatních případech úřad nemohl odmítnout podání pouze z důvodu, že bylo učiněno v druhém zemském jazyce.

4) "Lex Perek" upravující moravské školství
Školní úřady na všech úrovních měly být rozděleny na české a německé. Platí zásada, že děti mají chodit do školy jejímuž jazyku rozumějí. Rovněž zavedena jazyková rovnoprávnost ve školských úřadech.

Moravské vyrovnání znamenalo významný krok vpřed pro řešení národnostních sporů uvnitř rakousko-uherské monarchie. Inspirovalo například podobné reformy v Bukovině, Štýrsku a v Korutansku. Spokojený císař František Josef I. gratuloval moravskému místodržiteli těmito slovy: "Děkuji vám za vaši, jménem zemského zastupitelstva Mně tak často osvědčenou věrnost a oddanost, a připojuji k tomu očekávání, že vyrovnání předešlého podzimu za vašeho záslužného vedení mezi oběma národy uzavřené, bude požehnáním vám samým, jakož i zemi a říši. Toto vyrovnání naplnilo mé otcovské srdce skutečnou radostí. Buďte ujištěni mou stálou péčí o blaho mně věrně oddaného Markrabství moravského." Oproti tomu v Čechách národnostní krize dosáhla takové intenzity, že musel být v roce 1913 úplně rozpuštěn zemský sněm a o nějakém vyrovnání nemohla být ani řeč. Na záchranu monarchie už bylo pozdě…

Zdroj:
PERNES, Jiří: František Josef I. nikdy nekorunovaný český král, Praha 2005
KÜHTREIBEROVÁ, Lenka: Zemští poslanci za okres Jilemnice v letech 1861 - 1914, diplomová práce, Brno 2008
Almanach moravského sněmu zemského, zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, Brno 1906
Zákon, platný pro markrabství Moravské a pro moravské obvody ve Slezsku, kterým se mění a doplňuje zemské zřízení pro markrabství Moravské, 1905
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 f | E-mail | 29. března 2015 v 17:57 | Reagovat

Dovoluji si přidat prohlášení které mám za povinnost rozšiřovat.Vážení pánové a dámy.Dvanáct šlechticů Moravské panské jednoty sešlo se v soukromém sídle jedno z nás.Za účelem aktu ,,Obnovení země Moravské a Slezké"Po zvolení řídícího schůze.Byl na programu jediný bod.Obnovení zemské samosprávy.Vzhledem k okolnosti že pan president TGM ignoroval přání sv.p. hr. Selennyi o zachování celistvosti zěmě Moravoslezké.Jsme s titulu vyší moci oprávněni k vyhlášení SAMOSTATNÉHO MORAVSKÉHO STÁTU.Dle regulí císařských,glejtů a patentů.Rušíme tímto akt odevzdání Moravy a Slezka so paktu Československého - prohlašujeme jej za neplatný!Dne 01.05.2000 v Brně na náměstí Moravském pod sochou Osvoboditele ve 12,00 hod bude vyhlášena Nová svobodná samostatná země Moravská.Tak se za účasti stavů,měštanstva,lidu  stalo.Proto že Moravská panská jednota jako nejvyšší statutární orgán ctí přáni lidu žít v republice - bude moc, lidu předána okamžitě,pokud si zvolí své řádné zástupce,schopné vést Zemi Moravskou k řádným volbám.Prohkášení podepsal A.Albrecht Klingenberk .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama