Říjen 2013

Moravský zemský výbor

21. října 2013 v 19:01 | Tomáš |  Správa zemská
Zemský výbor plnil především úlohu výkonného orgánu zemského sněmu. Dnes bychom jej mohli považovat za jakousi zemskou vládu. Jednak sněm nezasedal permanentně a bylo třeba mít nějaký fungující orgán samosprávy jako protiváhu místodržitelství a zároveň výbor dopodrobna rozpracovával agendu zemského sněmu a připravoval podklady na jeho zasedání. Délka mandátu byla navázána na funkční období sněmu, tedy 6 let. Výbor se skládal z předsedy, zemského hejtmana jmenovaného císařem a přísedících. Do roku 1905 bylo přísedících 6. Jeden velkostatkář, 1 z kurie měst, 1 z kurie venkovských obcí a 3 volení celou sněmovnou. Každý pak ve svém referátu řídil určitou část zemské samosprávy.
Úkolem zemského výboru bylo řídit běžný chod zemské správy a fondů, zemské ústavy a úřednictvo. Ze své činnosti se zodpovídal zemskému sněmu a byl povinen provést sněmovní usnesení. Měl rovněž pravomoc předem posoudit návrhy zemských zákonů a zastupovat zemské zastupitelstvo v právních záležitostech. Vedle toho byl výbor nositelem některých starých práv náležících dříve Zemi moravské a stavům.
sídlo Moravského zemského výboru v Brně
Moravské vyrovnání roku 1905 reformovalo i zemský výbor. Počet přísedících se zvýšil na 8. Poměr hlasů byl následující: velkostatkáři 2, kurie měst, obchodních komor, venkovských obcí a všeobecné třídy voličské české národnosti volily 4 přísedící a kurie německé národnosti 2.

1. referát:
- šlechtické záležitosti, inkolát
- zemské nadace a zemská stipendia
- moravský stavovský dluh
- fond pro vojenské invalidy
- výkup propinace (výhradní právo výroby a prodeje alkoholických nápojů) a fond pro to určený
- zemské sady Lužánky a Františkov
- slavíkovský pomník císaře Josefa II.
- ubytováni četnictva
- zemědělství
- zemědělská rada
- zemědělský úřad a meliorace
- polní a lesní hospodářství
- drenáže a meliorace pozemků, úprava potoků Jevišovky a Osy
- vinařství, školky rév amerických, potírání škůdců révy
- zalesňování, podpory k tomuto účelu
- chov hovězího dobytka, komise pro chov hovězího dobytka a zvěrolékaři
- zákon o ochraně polní
- zdravotnictví, organizace zdravotní služby v zemi, stanovení obvodních lékařů a jejich důchodů, obecní báby porodní, subvence pro tyto báby, očkování, zřizování nemocnic a subvence k tomu účelu, asanace, podpora chůdým obcím k účelům asanačním
- zvěrolékařství
- obecní záležitosti v politických okresech Hodonín, Moravský Krumlov, Zábřeh, Litovel a Hranice

2. referát:
- hospodářské vyučování
- německá vysoká škola technická v Brně
- zemská stipendia pro studenty stavitelství, malířství, sochařství na c. k. akademii výtvarných umění ve Vídni
- pojišťování, pojištění životní a starobní, pro případ nezpůsobilosti k výdělku, pojišťování důchodů
- zemské pojišťovny Moravského markrabství
- pojišťovny krupobitné
- ústavy zdravotní (bez personálií), zemské nemocnice v Brně a Olomouci, zemské porodnice v Brně a Olomouci, zemské ústavy pro chorobomyslné, veřejné nemocnice na Moravě, dozor nad těmito ústavy
- ošetřovací útraty za nemocné ve veřejných nemocnicích, ústavech, porodních a ústavech pro choromyslné
- udílení podpor chudým
- záležitosti univerzitní, otázka zřízení německé univerzity na Moravě
- obecní záležitosti v politických okresech Znojmo s městem, Mikulov, Jihlava s městem, Moravská Třebová, Boskovice

3. referát:
- záležitosti náboženské a církevní
- hornictví a záležitosti horního práva
- národní školství (německé)
- sirotčince německé a všeobecné záležitosti sirotčinství
- polepšovna v Novém Jičíně
- ústavy pro slabomyslné
- průmyslové a obchodní školy německé
- střední školy zemské s německým vyučovacím jazykem
- hygiena ve školách
- obecní záležitosti v politických okresech Šternberk, Šumperk, Rýmařov, moravské obvody ve Slezsku, Tišnov

4. referát:
- zemské finance
- zemský fond
- stavovský fond domestikální
- stavovský fond úsporný
- stavovský fond stolního nářadí
- fond pro úpravu řeky Moravy
- fond zemědělský
- zemské daně
- zemská pivní daň
- zemské dluhy
- Františkovo muzeum v Brně (bez personálií)
- česká technická vysoká škola v Brně
- zemské zaopatřovací ústavy v Brně a v Drnovicích
- podpory humanitním a všeužitečným ústavům, spolků a korporacím
- podpory obcím v případech nouze a bídy
- dělnické osady
- robotárna ve Znojmě
- obecní záležitosti v politických okresech Dačice, Třebíč, Velké Meziříčí a Nové Město

5. referát:
- rozlučování spojených obcí a slučování obcí
- záležitosti týkající se Jeho Veličenstva císaře a císařské rodiny
- věci ústavní, záležitosti ústavy říšské a zemské, státní základní zákony, záležitosti zemských hranic, zemský znak
- zákonodárství ve všech záležitostech, které jsou zařazeny do jiných referátů, říšský a zemský zákoník
- záležitosti gruntovních knih
- politické a soudní rozdělení země
- obecní zákon
- zemský dům, obě budovy (zemské domy v Brně, sídla zemské samosprávy)
- věci vojenské
- záležitosti komunikační, silnice okresní, silnice obecní, okresní silniční výbory, subvence k zakládání a vydržování obecních cest, mýta silniční a mostní, policie silniční, železnice, záležitosti pošt a telegrafů
- rybářství, práva rybářská, rybářské lístky a taxy
- honba, zákon honební, honební lístky a taxy
- zákon o právu vodním
- dokončení regulace Bečvy a Ostravice, meteorologická pozorování a měření vod
- záležitosti stavební, provádění stavebního řádu
- obecní záležitosti v politických okresech Brno město, Hustopeče, Nový Jičín a Olomouc město

6. referát:
- moravská zemská zastavárna
- průmysl, živnostnictví a obchod
- české školy průmyslové a obchodní
- průmyslová muzea v Brně a v Olomouci
- bankovnictví a úvěr, zemská hypoteční banka, zemědělská banka, spořitelny, kontribučenské záložny, záložny dle soustavy Reiffeisenovy
- stipendia
- hasičské pojišťování proti ohni
- robotárny v Brně a v Šumperku
- dráhy vodní, úprava řek a zahrazování bystřin vyjma Bečvy a Ostravice
- obecní záležitosti v politických okresech Uherské Hradiště s městem, Uherský Brod, Holešov, Kroměříž s městem a Moravské Budějovice

7. referát:
- odesílání potulných a nezaměstnaných osob do domovské obce
- záležitosti přípřeže
- hospodářské vyučování
- zemská střední hospodářská škola v Přerově
- české školy rolnické, vinařské, chmelařské a lnářské
- české zimní hospodářské školy
- zemská sýrařská a mlékařská škola v Kroměříži
- hospodářská škola v Kroměříži
- české kočovné hospodářské vyučování
- školy a běhy podkovářské
- vyvazování pozemků z roboty a vyvazovací fond
- okresní zastupitelstva, otázka jejich zavedení
- ústava agrární
- agrární operace, scelování a zaokrouhlování pozemků
- záležitosti válečných náhrad
- státní bernictví, úprava daně pozemkové, pozemkový katastr
- úrazové pojišťování dělnictva
- záležitosti nalezenců a moravskoslezský fond nalezenecký
- útulny pro pijáky
- luhačovické sanatorium pro skrofulózní děti
- věci chudinské a farní ústavy chudinské
- naturální stravovací stanice
- ochrana zemědělská, hubení chroustů, ponrav, myší a jiného škodlivého hmyzu a zvířat
- obecní záležitosti v politických okresech Olomouc venkov, Prostějov, Přerov, Valašské Meziříčí a Místek

8. referát:
- zemská stipendia pro studenty c. k. akademie výtvarných umění v Praze
- národní školství (české)
- sirotčince české
- kancelářské ředitelství, organizace zemských úřadů, potřeby úřední a kancelářské, osobní záležitosti úřednictva a služebnictva při zemských úřadech a ústavech
- záležitosti univerzitní, otázka zřízení české univerzity na Moravě
- zemské střední školy s českým vyučovacím jazykem
- statistika, zemská statistika, zemský statistický úřad
- umění, věda a dějiny, Moravský zemský archiv
- zemské ústavy pro hluchoněmé v Ivančicích a v Lipníku
- obecní záležitosti v politických okresech Brno okolí, Vyškov, Kyjov a Moravská Ostrava.

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha pro každého Moravana, Brno 1892
Almanach moravského sněmu zemského, zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, Brno 1906
Zákon, platný pro markrabství Moravské a pro moravské obvody ve Slezsku, kterým se mění a doplňuje zemské zřízení pro markrabství Moravské, 1905

Moravský zemský sněm

2. října 2013 v 21:47 | Tomáš |  Správa zemská
Po roce 1628, v souvislosti s bitvou na Bílé hoře a Obnoveným zřízením zemským, byly pravomoci zemského sněmu značně omezeny. Stavové již nesměli sami přijímat zákony, nýbrž jen činit králi návrhy změn. Prvním stavem v zemi se stal nově stav prelátský. V kompetenci sněmu sice zůstalo povolování daní, ale rozhodoval jen, zda daň povolí či nikoli. Přesnou sumu, ani jak bude s penězi naloženo se stavové nikdy nedozvěděli. Zemský sněm měl být ochráncem moravských práv a svobod, namísto toho stavové jen mlčky přihlíželi, jak ztrácejí svá historická práva ve prospěch centrální vlády. Nakonec začala vídeňská vláda oklešťovat i ta práva, jež byla Moravě ponechána po bitvě na Bílé hoře.
Poslední stavovský zemský sněm se sešel pod vlivem revolučních bouří v březnu roku 1848 a jeho výsledkem bylo rozšíření zastoupení na sněmu o stav měšťanský a selský. Připravil tak půdu pro tzv. selský sněm, jež se sešel 31. knětna 1848. Jeho největší zásluhou bylo schválení návrhu moravské ústavy a zrušení roboty za náhradu. Markrabství moravské tak zrušilo robotu jako první země v monarchii. Po porážce revolučního hnutí byl zemský sněm rozpuštěn a zemi spravoval pouze zemský výbor. Následnou éru neoabsolutismu zakončil až 20. října 1860 tzv. Říjnový diplom, kterým císař obnovil ústavnost a navrátil zemím některá stará práva. Zemskému sněmu bylo ponecháno:

1) zemědělství
2) veřejné stavby hrazené ze zemského rozpočtu
3) dobročinné ústavy hrazené ze zemského rozpočtu
4) zemský rozpočet
a) správa zemských příjmů a majetku, ukládání daní na potřeby zemské a zemský úvěr
b) správa řádných i mimořádných zemských výdajů
5) schvalování nařízení v mezích zákonů obecných
a) k záležitostem obecním
b) k záležitostem církevním a školním
c) ke konání přípřeže, opatřování i ubytování vojska
d) zvláštní nařízení týkající se naléhavých potřeb země
6) schvalování zemských zákonů
7) přizpůsobování říšských zákonů potřebám země
8) podávání návrhů říšské vládě pokud o to požádá
9) péče o jmění stavovské a zemské

jednací sál zemského sněmu
V letech 1861 - 1905 měl moravský zemský sněm 100 poslanců.

I. kníže arcibiskup olomoucký a biskup brněnský
II. 30 poslanců z kurie velkostatkářů
III. 37 poslanců měst a obchodních komor (Brno 4, brněnská obchodní komora 3, olomoucká obchodní komora 3, Olomouc, Jihlava, Kroměříž, Mikulov, Šternberk a Znojmo každý 1, zbytek volil v uskupeních)
IV. 31 poslanců venkovských obcí včetně moravských enkláv ve Slezsku

Z těchto 100 členů sněm volil 22 poslanců do Říšské rady ve Vídni. 6 z velkostatkářů, 1 z poslanců za město Brno, 1 z poslanců za obchodní komory, zbytek pak podle kurií. Volební období bylo 6 let. Funkci předsedy vykonával zemský hejtman nebo jeho náměstek. Stávající zemský dům již v 19. století neodpovídal nárokům na sídlo nejdůležitější instituce v zemi. V letech 1875-78 proto byla na brněnské okružní třídě postavena nová reprezentativní zemská sněmovna, dnes sídlo ústavního soudu. Od roku 1873 se konaly přímé volby do Říšské rady a na Moravu nově připadlo 36 poslanců. 9 velkostatkářů, 13 města, 2 brněnská obchodní komora, 1 olomoucká obchodní komora, 11 venkovské obce. Z těchto 36 moravských zástupců v Říšské radě pak byly 4 členy Rakouské delegace.

zemská sněmovna
V roce 1905 prošlo fungování zemského sněmu reformou pod vlivem tzv. Moravského vyrovnání. Počet poslanců byl nově navýšen na 151 a ke stávajícímu systému kurií přibylo národnostní rozdělení. Podle tohoto klíče, i kdyby v první velkostatkářské kurii nezískali Češi ani jeden mandát, měli v zemském sněmu stále zaručených minimálně 73 křesel. Navíc pro změnu nejdůležitějších zákonů jako zemské zřízení či zemských jazyků bylo třeba dvoutřetinové většiny z nejméně 121 poslanců.

I. Velkostatkářská kurie: 30 mandátů (bez národnostního klíče) + 2 virilisté - arcibiskup olomoucký a biskup brněnský
II. Kurie měst a obchodních a živnostenských komor: 40 mandátů (20 Čechů a 20 Němců) + 6 zástupců brněnské a olomoucké obchodní a živnostenské komory
III. Kurie venkovských obcí: 53 mandátů (39 Češi a 14 Němci)
IV. Všeobecná kurie: 20 mandátů (14 Češi a 6 Němci)

Moravské vyrovnání významně přispělo ke zklidnění národnostních problémů na Moravě. I díky tomu pracoval moravský zemský sněm, na rozdíl od sněmu českého, až do začátku první světové války. Definitivní tečku za staletou tradicí zemských sněmů pak udělal rok 1918.

Související:

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha pro každého Moravana, Brno 1892
DVOŘÁK, Jindřich: Moravské sněmování roku 1848-49, Telč 1898
www.wikipedia.cz