Moravský zemský sněm

2. října 2013 v 21:47 | Tomáš |  Správa zemská
Po roce 1628, v souvislosti s bitvou na Bílé hoře a Obnoveným zřízením zemským, byly pravomoci zemského sněmu značně omezeny. Stavové již nesměli sami přijímat zákony, nýbrž jen činit králi návrhy změn. Prvním stavem v zemi se stal nově stav prelátský. V kompetenci sněmu sice zůstalo povolování daní, ale rozhodoval jen, zda daň povolí či nikoli. Přesnou sumu, ani jak bude s penězi naloženo se stavové nikdy nedozvěděli. Zemský sněm měl být ochráncem moravských práv a svobod, namísto toho stavové jen mlčky přihlíželi, jak ztrácejí svá historická práva ve prospěch centrální vlády. Nakonec začala vídeňská vláda oklešťovat i ta práva, jež byla Moravě ponechána po bitvě na Bílé hoře.
Poslední stavovský zemský sněm se sešel pod vlivem revolučních bouří v březnu roku 1848 a jeho výsledkem bylo rozšíření zastoupení na sněmu o stav měšťanský a selský. Připravil tak půdu pro tzv. selský sněm, jež se sešel 31. knětna 1848. Jeho největší zásluhou bylo schválení návrhu moravské ústavy a zrušení roboty za náhradu. Markrabství moravské tak zrušilo robotu jako první země v monarchii. Po porážce revolučního hnutí byl zemský sněm rozpuštěn a zemi spravoval pouze zemský výbor. Následnou éru neoabsolutismu zakončil až 20. října 1860 tzv. Říjnový diplom, kterým císař obnovil ústavnost a navrátil zemím některá stará práva. Zemskému sněmu bylo ponecháno:

1) zemědělství
2) veřejné stavby hrazené ze zemského rozpočtu
3) dobročinné ústavy hrazené ze zemského rozpočtu
4) zemský rozpočet
a) správa zemských příjmů a majetku, ukládání daní na potřeby zemské a zemský úvěr
b) správa řádných i mimořádných zemských výdajů
5) schvalování nařízení v mezích zákonů obecných
a) k záležitostem obecním
b) k záležitostem církevním a školním
c) ke konání přípřeže, opatřování i ubytování vojska
d) zvláštní nařízení týkající se naléhavých potřeb země
6) schvalování zemských zákonů
7) přizpůsobování říšských zákonů potřebám země
8) podávání návrhů říšské vládě pokud o to požádá
9) péče o jmění stavovské a zemské

jednací sál zemského sněmu
V letech 1861 - 1905 měl moravský zemský sněm 100 poslanců.

I. kníže arcibiskup olomoucký a biskup brněnský
II. 30 poslanců z kurie velkostatkářů
III. 37 poslanců měst a obchodních komor (Brno 4, brněnská obchodní komora 3, olomoucká obchodní komora 3, Olomouc, Jihlava, Kroměříž, Mikulov, Šternberk a Znojmo každý 1, zbytek volil v uskupeních)
IV. 31 poslanců venkovských obcí včetně moravských enkláv ve Slezsku

Z těchto 100 členů sněm volil 22 poslanců do Říšské rady ve Vídni. 6 z velkostatkářů, 1 z poslanců za město Brno, 1 z poslanců za obchodní komory, zbytek pak podle kurií. Volební období bylo 6 let. Funkci předsedy vykonával zemský hejtman nebo jeho náměstek. Stávající zemský dům již v 19. století neodpovídal nárokům na sídlo nejdůležitější instituce v zemi. V letech 1875-78 proto byla na brněnské okružní třídě postavena nová reprezentativní zemská sněmovna, dnes sídlo ústavního soudu. Od roku 1873 se konaly přímé volby do Říšské rady a na Moravu nově připadlo 36 poslanců. 9 velkostatkářů, 13 města, 2 brněnská obchodní komora, 1 olomoucká obchodní komora, 11 venkovské obce. Z těchto 36 moravských zástupců v Říšské radě pak byly 4 členy Rakouské delegace.

zemská sněmovna
V roce 1905 prošlo fungování zemského sněmu reformou pod vlivem tzv. Moravského vyrovnání. Počet poslanců byl nově navýšen na 151 a ke stávajícímu systému kurií přibylo národnostní rozdělení. Podle tohoto klíče, i kdyby v první velkostatkářské kurii nezískali Češi ani jeden mandát, měli v zemském sněmu stále zaručených minimálně 73 křesel. Navíc pro změnu nejdůležitějších zákonů jako zemské zřízení či zemských jazyků bylo třeba dvoutřetinové většiny z nejméně 121 poslanců.

I. Velkostatkářská kurie: 30 mandátů (bez národnostního klíče) + 2 virilisté - arcibiskup olomoucký a biskup brněnský
II. Kurie měst a obchodních a živnostenských komor: 40 mandátů (20 Čechů a 20 Němců) + 6 zástupců brněnské a olomoucké obchodní a živnostenské komory
III. Kurie venkovských obcí: 53 mandátů (39 Češi a 14 Němci)
IV. Všeobecná kurie: 20 mandátů (14 Češi a 6 Němci)

Moravské vyrovnání významně přispělo ke zklidnění národnostních problémů na Moravě. I díky tomu pracoval moravský zemský sněm, na rozdíl od sněmu českého, až do začátku první světové války. Definitivní tečku za staletou tradicí zemských sněmů pak udělal rok 1918.

Související:

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha pro každého Moravana, Brno 1892
DVOŘÁK, Jindřich: Moravské sněmování roku 1848-49, Telč 1898
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama