Hradiště Staré Město - Veligrad

28. února 2014 v 18:41 | Tomáš |  Velká Morava
Patrně nejvýznamnější hradisko vrcholného období Velkomoravské říše se rozkládalo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště. Tisíce hrobů, silná velehradská tradice i listina z roku 1131 zmiňující trhovou ves Veligrad napovídají, že právě zde bylo mocenské centrum Velké Moravy. Největšího rozmachu dosáhlo hradiště ve 2. polovině 9. století, kdy spojením několika sídlišť vznikla na svou dobu mimořádně lidnatá aglomerace s rozsáhlým hospodářským zázemím. Jeho celková plocha výrazně přesáhla 300 ha. Zástavba byla účelově členěna podle funkcí. Najdeme zde výrobní areály, sídliště, mocenské i církevní centrum. Hlavní hradební pás staroměstské aglomerace v podobě různě stavěných dřevohliněných konstrukcí, někde zpevněných čelní kamennou zdí, se ve tvaru neúplného půloblouku přimykal k řece Moravě. Jeho délka činila přibližně 2150 m.

plaketa se sokolníkem
Po zániku Velkomoravské říše ztratilo Staré Město své postavení a stalo se pouhou trhovou vsí nazývanou Veligrad. V jeho blízkosti pak král Přemysl Otakar II. roku 1257 založil Uherské Hradiště, které se mělo stát novým centrem východní Moravy. Naposledy je Staré Město nazýváno Veligradem roku 1315 v listině Jana Lucemburského. Amatérský archeologický výzkum vedený místními nadšenci započal již na konci 19. století a pokračoval i v průběhu první republiky. Systematický a odborný průzkum lokality však začal až po 2. světové válce. Z archeologického hlediska je lokalita velmi složitá. Na místě Veligradu se dnes nachází 2 hustě obydlená města, což značně komplikuje výzkum. Lze předpokládat, že řada artefaktů ještě čeká na své objevení nebo je již nenávratně ztracena. Naleziště lze rozdělit do následujících oblastí:

Na Valách
Nejstarší jádro zdejšího osídlení se nacházelo v poloze "Na Valách" a spadá do období 7. století. V 2. polovině 8. století někdejší zemědělská osada přerostla v opevněné hradisko. Plocha přibližně 600 x 300 metrů byla na severní straně ohraničena zákopem, jižní od Moravy přístupnější strana, byla opevněna příkopem, přičemž není vyloučena přítomnost jednoduchého zemního valu. Západní hranice opevněného sídliště byla tvořena vyvýšeným břehem, východní okraj zůstal nechráněn. Opevnění tedy zdaleka nedosahovalo úrovně Mikulčic. Příslušníky vládnoucí vrstvy přesvědčivě dokládají bohaté hroby z konce 8. století. V průběhu 9. století dochází k propojování blízkých osad v jeden celek a z původního sídliště se stává nekropole. Na ploše čítající 10 ha bylo objeveno bezmála 2 500 hrobů, což svědčí o lidnatosti sídla. Nezřídka se jednalo o zástupce majetných vrstev. Ve 2. polovině 9. století vznikl obdélníkový kostel s apsidou o rozměrech 8,5 x 7,25 m. Řemeslnické dílny se soustředily na jihovýchodním okraji hradiště. Vlivem dnešní husté zástavby se nepodařilo nalézt akropoli.

Na Dědině
Lokalita "Na Dědině" se nachází na vyvýšené terase nad starým korytem Moravy. Patrně tvořila jakési mocenské ústředí staroměstské aglomerace, neboť zde byla objevena rozsáhlá kamenná stavba o rozměrech 18 x 10 m, zřejmě sídlo příslušníka vládnoucí dynastie. Mohutnost zdiva vyvolává domněnku, že palác mohl být patrový. Byl vybaven třemi druhy lítých maltových podlah a opatřen pálenou střešní krytinou s ozdobnými prvky. Zajímavostí je nález zbytků pouzdra na pečeť tauzovaného zlatem a bronzem. Poblíž se nacházela rotunda sv. Michala s několika hroby, kterou archeologové objevili pod stejnojmenným kostelem z pozdější dob. Starobylost místa potvrzují i stovky římských cihel opatřených kolkem XIV. legie z Carnunta. Pocházejí z nějaké dosud neobjevené římské stavby v okolí.

Na Dědině
Špitálky
Bohužel činnost člověka tuto lokalitu západní části souměstí značně znehodnotila. Mnoho slibných artefaktů vzalo za své při stavbě rodinných domků a železnice. Při bagrování štěrkopísku dělníci narazili na hroby. Archeologové na místo dorazili až poté, co stihli odbagrovat polovinu kostela. Zbytky chrámu byly datovány do 2. poloviny 9. století. Na loď o rozměrech 7 x 6 m se stopami pilířů navazovala na východní straně půlkruhová apsida a na západní straně předsíň (nartex). Zdejším nejproslulejším nálezem se stala stříbrná plaketa se sokolníkem.

Nad Haltýři
Šlo o řemeslnickou osadu téměř navazující severovýchodně na hradisko Na Valách. Nálezy dokládají přítomnost železářských hutí, kovoliteckých a šperkařských dílen.

Svatojiřský ostrov
Na říčním ostrově Moravy stávala podle dochovaných zpráv kamenná kaple sv. Jiří. Její pozůstatky se podařilo najít pod Masarykovým náměstím v Uherském Hradišti. Na místě dnes stojí centrum města, i přesto se podařilo nalézt hroby či jezdeckou výstroj z 8. století.

Sadská výšina
Sadská výšina
Naleziště se rozkládá v jihovýchodní části Uherského Hradiště zvané Sady. Archeologický výzkum zde objevil pozůstatky neopevněného dvorce církevního charakteru. Zda výšina patřila ke staroměstské aglomeraci nebo tvořila samostatný celek, není jasné. Návrší dominoval ve velkomoravských dobách chrám, zasvěcený podle pozdějších pramenů Panně Marii, vystavěný někdy na přelomu 8. a 9. století. Kostel na půdorysu řeckého kříže, nad jehož středem se tyčila mohutná čtyřhranná věž, byl omítnut, vymalován, opatřen litou maltovou podlahou a kryla jej střecha z hliněných vypalovaných komponentů. Komplex několika zděných sakrálních staveb zaujímal dominantní, zdaleka viditelnou polohu. Směrem na západ byl k chrámu v 60.-70. letech téhož věku přistavěn sálový kostel se závěrem v podobě apsidy. Ten bývá někdy interpretovaný jako kaple se dvěma bočními vchody a svým vznikem je nejspíše svázán s nově příchozími staviteli byzantské misie. Zřejmě ještě ve třetí čtvrtině 9. století byla k severní obvodové zdi kostela přistavěna kaple s hrobovou komorou. Pravděpodobně posloužila k uložení ostatků význačného Moravana, možná dokonce krále Svatopluka. Západně od komplexu budov se nacházela křtitelnice.


Vně i uvnitř církevních staveb bylo odkryto 87 hrobů datovaných do 9. století. Těla byla nezřídka uložena v rakvích s bohatými milodary. Hřbitovní areál s kostelem byl na severní straně oddělen od sídliště tvořeného dvanácti srubovými stavbami. Nechyběla ani studna. Na opačné straně stála rozsáhlá 36 m dlouhá a 6 m široká halová stavba srubové konstrukce sloužící snad jako místo výuky kněží. Mezi okrsky pak procházela zpevněná cesta. Vzhledem k nálezu křížku s řeckým liturgickým nápisem a pisátek je lokalita často považována za působiště Cyrila a Metoděje.

Zdroj:
www.slovackemuzeum.cz
GALUŠKA, Luděk: Velká Morava, Moravské zemské muzeum, Brno 1991
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama