Velkomoravská společnost

6. února 2014 v 15:58 | Tomáš |  Velká Morava
Charakterizovat společnost v 9. století není jednoduché. Písemné prameny a archeologické nálezy nám poskytují pouze hrubý obraz Velké Moravy. Je třeba zdůraznit, že oproti okolním slovanským národům si staří Moravané vypracovali jistý civilizační náskok. Ten je patrný z vytvoření prvního raně středověkého státu západních Slovanů i brzkého přijetí křesťanství. Díky cyrilometodějské misii se rozvíjelo staroslověnské písemnictví. Taktéž neznáme jména slovanských kmenů žijících na Moravě před vznikem státní organizace, což dokládá, že se Moravané dokázali poměrně rychle sjednotit do jednoho společenství. Ačkoli struktura obyvatelstva už prodělala významnou změnu, nevykazuje ještě takové formy, které jsou typické pro pozdější období feudalismu v Evropě.


V čele moravského státu stál suverénní panovník označovaný v domácím prostředí termínem "knjez", čemuž v latinském názvosloví odpovídá titul "král". Jako král byl letopisci nejčastěji označován Svatopluk. Někteří historici tento titul zpochybňují, neboť údajně nebyl nikdy korunován. Je však otázkou, zda panovník svrchované země, vládnoucí před vznikem lenního systému i Svaté říše římské, může být poměřován optikou vrcholného středověku. Vládce disponoval téměř neomezenou mocí, podléhalo mu rozsáhlé pozemkové vlastnictví a byl také nejvyšším velitelem vojska. Pravděpodobně dědičně se vždy ujímal vlády představitel mojmírovské dynastie, počínaje samotným Mojmírem I. a konče v pořadí čtvrtým panovníkem Mojmírem II. Nejblíže králi se nacházela knížata. Šlo o příslušníky vládnoucího rodu nebo jiné mocné a majetné feudály. Z kusých zmínek dobových písemností se zdá, že jejich hlas měl váhu při důležitých státních rozhodnutích. V době války jim náležela šestina válečné kořisti a vlastnili též určité pozemky. Z bohaté výbavy některých dětských hrobů lze usuzovat, že jich postavení bylo již tehdy dědičné. Na poněkud nižší úrovni stála nejpočetnější skupina vládnoucí vrstvy, lidé vznešení - velmoži. Příslušníci uvedených skupin tvořili základ panovníkovy stálé vojenské družiny. Feudálové sídlili většinou v opevněných centrech, ať už se jednalo o dvorce, hradiska, nebo sídliště městského charakteru, pro něž se v soudobých pramenech objevují označení jako grad, urbs, civitas, munitio, atd.
Další skupinou žijící v hradištích i na venkově byla masa svobodných, většinou však ekonomicky závislých obyvatel. Jejich počet v souvislosti s dalším vývojem neustále klesal. Jistě i mezi nimi se nacházeli majetní lidé. Bohatší jedinci vstupovali do panovníkovy družiny, zbytek tvořil část zemědělců a řemeslníků. Výše zmíněné kategorie obyvatel pak byly v pramenech souhrnně označovány jako Moravané.
Postupem času se vládnoucí vrstva stále více zmocňovala výrobních prostředků, takže se nakonec valná část obyvatelstva změnila v poddané. Jednalo se o lidi, kteří se svým majetkem dostali do závislosti na pánu, jež ale nemusela být vždy stejná. Jejich povinností bylo odvádět část své produkce, nejspíše ve formě výrobků či naturálií. Na samém dně společenské hierarchie stáli otroci, kteří tvořili čeleď na statcích feudálů. Mohlo jít o lidi zajaté při výpadech do ciziny, ale i Moravany, kteří se nějakým způsobem provinili. Cenily se zejména otrokyně. Za ubytování a stravu vykonávali pro pána práce spojené se zemědělstvím a řemeslnou výrobou. Raffelstettenský celní řád hovoří též o vývozu otroků do ciziny.
Typickou formou slovanských sídlišť byla opevněná hradiska. Původně plnila pouze obrannou funkci. V době Velké Moravy však některým z nich připadla funkce správní. Staly se sídlem panovníkových správců - županů, které král vybíral z řad velmožů. V první polovině 9. století se prameny zmiňují o 11 takových územních celcích. V době největšího rozmachu jich mělo být až 30. Zvláštní autonomní postavení mělo Nitranské knížectví. Hradská organizace sehrávala v životě velkomoravské společnosti důležitou roli, protože zabezpečovala řešení vojenských, hospodářských i soudních problémů rozlehlé říše. Panovník tak měl záruku, že jeho příkaz bude, dobrovolně či s donucením, vykonán. Župani dohlíželi například na výběr daní, odevzdávání dávek, budování cest, mostů či opravu opevnění. Jiná hradiště zase plnila funkci pevností, vyhledávaných jen v době nebezpečí (Dowina). Dále existovala hradiska strážní, budovaná na důležitých bodech kupeckých či vojenských cest. Téměř vždy se rozkládala na vyvýšených místech. Nezřídka byla sídlem některého z příslušníků vládnoucí vrstvy. Dále bychom nalezli sídliště vyznačující se větší rozlohou, počtem obyvatel i řemeslníků a silným hospodářským zázemím v podobě neopevněných zemědělských usedlostí. Většinou se rozkládala v úrodných nížinách podél řek. U těch největších a nejmocnějších celků se už zřetelně objevují prvky pozdější městské zástavby. K takovým náležela všechna mocenská ústředí Moravanů jako Mikulčice, Staré Město, Pohansko, Nitra a Bratislava.

velmožský dvorec
Vedle hradisek se objevují ještě velmožské dvorce. Jeden takový se nacházel uvnitř hradiště na Pohansku. Příznačné pro ně bylo palisádové opevnění, obydlí velmože a jeho rodiny doprovázené sakrální stavbou a hospodářskou částí. Obyčejní lidé bydleli v zahloubených staveních, jejichž střecha se opírala přímo o zem, zvaných zemnice. Doložené jsou i stavby nadzemní se srubovou konstrukcí nebo kůlovými stěnami vyplétanými proutím a omazané hlínou. Střecha byla sedlová, pokrytá rákosím.
Kolaps Velkomoravské říše neznamenal okamžitý zánik hradišť. Jednalo se spíše o postupné vyklidňování a některá byla osídlena ještě ve 13. století. Rovněž přemyslovský stát z velké části navázal na starou hradskou soustavu. Jistě ne náhodou se nově budovaná správní centra nacházela v těsné blízkosti starých hradisek. Staré Město - Uherské Hradiště; Zámky u Líšně - Brno; hradiště sv. Hypolita - Znojmo; Pohansko - Břeclav; Mikulčice - Hodonín; atd.

Zdroj:
GALUŠKA, Luděk: Velká Morava, Moravské zemské muzeum, Brno 1991
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Nadar | E-mail | 2. dubna 2017 v 10:34 | Reagovat

Výše je uvedeno: "panovník svrchované země, vládnoucí před vznikem lenního systému" a "na statcích feudálů" a dále "jiné mocné a majetné feudály". Nelze používat pojem feudál před vznikem feudálního neboli lenního společenského zřízení. Správné označení je patrimoniální. Tedy správně velmož, špatně feudál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama