Kuruci na Moravě v letech 1703 - 1709

29. dubna 2014 v 15:34 | Tomáš |  Absolutismus
Je paradoxní, že ačkoli Markrabství moravské a Království uherské měly po stovky let stejného panovníka a tvořily jednu říši, přesto zcela pravidelně páchaly největší škody na moravském území právě útočníci z Uher. Maďaři, odvěký nepřítel Moravanů, o sobě dali znovu vědět na začátku 18. století. V Uhrách tehdy propuklo povstání proti císaři Leopoldovi I. Do čela vzbouřenců se postavil Ferenc Rákoczy. Na sklonku roku 1703 ovládl západní Slovensko a chystal se vniknout na Moravu. Oddíl Kuruců, jak byli povstalci nazýváni, překročil řeku Moravu u Strážnice. Jejich velitel Berczenyi ujišťoval místní obyvatele, že přichází v míru. Kdo se jim však postaví na odpor, bude pykat. Kašpar Pankracz vydal podobné prohlášení na Uherskobrodsku. Moravští stavové neuznaly takové výzvy odpovědihodné a připravovali se na válku.
Jako první padly za oběť drancování Kuruců vesnice strážnického panství Radějov a Sudoměřice. Hejtmani olomouckého a hradišťského kraje Leopold Sack z Bohuňovic a Mikuláš Otislav vytáhli s vojskem proti Skalici, ale byli odraženi. V roce 1704 útoky pokračovaly. Nepřítel udeřil s velkou silou na Strážnici, ale stateční měšťané se ubránili. Nezdařil se ani druhý útok Kuruců provedený v noci, a tak povstalci přesunuli svou pozornost k rabování okolních vesnic. Loupili a vypalovali široko daleko. Dvěma útokům musel čelit i Uherský Brod. Moravané opláceli nájezdy do Uher. Třetí vpád na strážnické panství si vyžádal spálení 11 vesnic včetně části Strážnice. Velitel Uherského Hradiště generál Říčan vyrazil na pomoc císařskému vojsku k Trenčínu a na zpáteční cestě obsadil Skalici. Avšak Kuruci jeho vojsko u Jablonice přepadli a zničili. Vpády na Moravu poté trvaly celé léto. Přestože proti Kurucům zasahovala moravská zemská hotovost a císařský generál Heister uštědřil povstalcům těžkou porážku u Trnavy, vyjednávání s Rákoczym stále nevedla k dohodě. Již počátkem roku 1705 překročily hordy povstalců zamrzlou řeku Moravu a zpustošily břeclavské panství. Dál pokračovaly pleněním dědin ostrožského, veselského a bzeneckého panství.

kurucký bojovník
V květnu 1705 nastoupil na trůn císař Josef I. a učinil změny ve vedení obrany. Ochranou moravských hranic pověřil hraběte Šlika a velení v Uhrách převzal hrabě Herbeville. Návrhy na uzavření míru však stále narážely na Rákoczyho neústupnost. Kuruci se opět zaměřili na Strážnici. Město chránila silná posádka včetně jízdy, tak alespoň loupili v kostelech, odháněli dobytek a zapalovali domy. Hrabě Esterházy dal rozeslat po Moravě list, ve kterém hrozil, že na hranicích stojí mohutné vojsko Kuruců a Tatarů, které je připraveno, pokud Morava nesloží Rákoczymu slib věrnosti, zničit zemi ohněm a mečem. V srpnu přitáhl Berczenyi, dobyl Rohatec a zpustošil krajinu až po Kyjov a Hustopeče, jejichž hradby útočníkům odolaly. Moravský zemský hejtman František z Oppersdorfu vytáhl v čele vojska a zemské hotovosti proti nepříteli. Doprovázen byl všemi krajskými hejtmany i zástupci šlechty. Podařilo se mu Kuruce zahnat na útěk, dobyl zpět Rohatec a vydal se plenit Uhry. Na podzim Rákoczy konečně souhlasil s jednáním v Trnavě. Jeho vojska přesto v roce 1706 dál podnikala nájezdy do moravského pohraničí. Byl vypálen Lanžhot i s okolními vesnicemi. V březnu řádili rebelové v okolí Uherského Ostrohu. Spálili Blatnici, Hluk, Kunovice i Nivnici. Odvážili se zaútočit na Kyjov, ale měšťané se ubránili. Podobně selhal pokus o dobytí milotického zámku.
Příměří s Rákoczym bylo nakonec uzavřeno jen na 2 měsíce. Dosavadní protiopatření se jevila jako neúčinná. Královský tribunál proto nařídil shromáždit co nejvíce mužů z předešlých tažení a navíc najmout 450 portášů na hlídání hranic. Po vypršení příměří nájezdy pokračovaly neztenčenou měrou. Stavové si stěžovali, že přichází o tisíce obyvatel a útoky trpí hospodářství i obchod. Naléhali na vyslání posil, ale Rakousko v té době daleko více tížila válka s Francií.
Dalším agresorům z Uher muselo moravské pohraničí čelit na začátku roku 1708. Vůdce Kuruců Oczkay zamířil na Brumov, Klobouky a Vsetín. Obyvatelstvo ze strachu o život prchalo do hor. Chatrné opevnění Vsetína nevydrželo a Kuruci vnikli do města. Povraždili na tisíc lidí, vyloupili domy měšťanů i zámek a poté město zapálili. Jiný proud se blížil ke Strážnici. Naštěstí přitáhnul od Uherského Brodu generál Viardot a útočníky zahnal. Válečnou moc Rákoczyho zlomil až generál Heister v bitvě u Trenčína, čímž zasadil rebelům rozhodující ránu. Nájezdy však v menší míře pokračovaly ještě v roce 1709 útoky na Uherský Brod a Ostroh. Zbytky Rákoczyho věrných se podařilo zatlačit na východ Uherska a roku 1711 byl podepsán v Szathmaru mír. Morava si mohla konečně oddechnout. Pohled na jihovýchod země byl však tragický. Nájezdům padly za oběť tisíce poddaných a okolo 100 vesnic lehlo popelem.

Zdroj:
DVOŘÁK, Rudolf: Dějiny Markrabství moravského, stručné vydání, Brno 1906
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Via Sucinaria | E-mail | Web | 4. května 2014 v 21:47 | Reagovat

Dobrý článek, pouze zmínka o "odvěkém nepříteli Moravanů" Maďarech je poněkud nacionalisticko tendenční. Jednalo se o konflikt mezi Moravou (věrnou Habsburkům) a uherskými povstalci, nikoli o konflikt mezi Moravany a Maďary. Ostatně v kuruckém vojsku bylo mnoho Slováků a Rusínů. V jejich řadách bojoval i pozdější slavný zbojník Juraj Jánošík.

2 Egon | E-mail | 22. března 2017 v 21:29 | Reagovat

V Kuruckom vojsku bolo 60 percent maďarských bojovníkov a všetci významní velitelia boli maďarskí šľachtici, alebo mali prisľúbené majetky od Rákociho.Taktiež je nutné pripomenúť, že boli tiež protestanti bojujúci vraj za náboženské slobody.Vtedajšie zvyklosti cius regio eius religio však boli príčinou náboženskej neslobody, kedže poddaných sa nikto nepýtal akej konfesie chcú byť. Odrazu bolo takmer celé územie dnešného  Slovenska kalvínske alebo evanjekické. Povstalci boli silno ovplyvnení Osmanskou ríšou v mnohých smeroch. Habsburgovci to chceli navrátiť z časti do pôvodného stavu, čiže rekatolizácia. Tá sa podarila až po výťazstve.Ak by s pomocou Turkov zvíťazil Rákoci, tak na území dnešného Slovenska by stáli vysokopravdepodobne moslimské minarety.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama