Moravský zemský sněm do r. 1628

7. dubna 2014 v 19:55 | Tomáš |  Stavovský stát
Pokusy o určitou formu šlechtických sjezdů, které by se podílely na utváření poměrů na Moravě, můžeme sledovat již ve 13. století. Skutečný rozmach stavovských sněmů ale nastal až za vlády lucemburské dynastie. Král Jan totiž musel před svým přijetím za moravského markraběte v roce 1311 vydat tzv. inaugurační diplom, který významně posiloval moc šlechty. Zemský sněm disponoval mocí zákonodárnou a do vytvoření samostatného zemského soudu také mocí soudní. Vedle toho měl výhradní právo povolovat daně, svolával vojenskou hotovost, přijímal nebo volil panovníka a uděloval domovské právo v zemi. Zpočátku se dlouho scházel střídavě v Brně a v Olomouci, teprve později se jeho sídlo ustálilo v Brně, konkrétně v budově dnešní Nové radnice. Sněm svolával a řídil moravský markrabě nebo český král, v jeho nepřítomnosti mu předsedal zemský hejtman. Kromě sněmů se konaly též zemské sjezdy svolávané zemským hejtmanem, na kterých se mohly stavy radit o naléhavých záležitostech.
Na úvod každého sněmu přednesl hejtman řeč, ve které shromážděným stavům vyložil obsah jednání. Poté stavy zvolily několik zástupců pro uvítání královských komisařů. Komisaře vybíral král z řad šlechty a členů panovnické rodiny. Byli uvedeni na čestná místa a odevzdali svou instrukci vyhotovenou pro každý stav zvlášť. Zemský hejtman dal instrukci nahlas přečíst a přímluvu za ni učinila i nejváženější osoba z řad komisařů. Poté královští komisaři opustili sněmovnu a nechali stavy projednat navrhované předlohy. K usnadnění přijetí svých žádostí, pověřoval král vybrané jednotlivce, vážené osobnosti a zdatné řečníky, aby přímluvami podporovali královské návrhy. Sněm nebyl povinen jednat na prvním místě o královských předlohách, činil tak z úcty k důstojnosti královské, mohl rokování o královských návrzích odložit a zabývat se jinými neodkladnými potřebami země.

zasedání zemského sněmu, 17. století
V Markrabství moravském existovaly čtyři stavy zastoupené na zemském sněmu: panský, rytířský, kněžský a královských měst. Ostatní obyvatelé měst a obcí byli na zemském sněmu zastoupeni jen prostřednictvím svých pánů.
Jednání na sněmu probíhala odděleně. Každý stav se radil ve zvláštní místnosti; páni přímo ve sněmovně; rytíři v tzv. světnici rytířské. Stavu panskému předsedal zemský hejtman, stavu rytířskému nejvyšší hofrychtéř, stavu královských měst a prelátů nejvyšší podkomoří. Jednotlivci mohly též dávat návrhy usnesení, avšak ty musely být nejprve schváleny v příslušném stavu, jehož byla osoba členem. Návrhy celému sněmu směl předkládat jen zemský hejtman.
Ne vždy muselo projednání návrhu začínat v kuriích. Přímo ke společnému hlasování zpravidla docházelo při projednávání královských předloh, zvláště těch méně obšírných a nesporných.
Jakmile bylo rokování o věci dokončeno, sešly se stavy ke společnému hlasování. Při společném jednání ve sněmovně seděl v čele stav panský, na druhém místě preláti, na třetím rytíři a na čtvrtém poslové královských měst. Stav panský měl hlas první, rytířský druhý, prelátský třetí a městský čtvrtý hlas. Rozhodovala většina, pokud si byly hlasy rovny a šlo o záležitost týkající se celé země, rozhodl hlas zemského hejtmana. Naopak pokud šlo o věc výhradně jednoho stavu a ta neodporovala svobodám a právům země, ostatní stavy do ní nezasahovaly.
Když se sněm usnesl o královských předlohách, sepsala se odpověď na instrukci, která obsahovala, co stavové povolili a co povolit odmítli. Odpověď pak byla čtena královským komisařům za přítomnosti všech čtyř stavů, přičemž stav panský seděl, kdežto ostatní tři stavy stály. Jakmile byly všechny sněmovní věci vyřízeny, zemský hejtman sněm rozpustil. Sněmovní usnesení byla sepsána pro tisk a vložena do památných sněmovních knih, jež byly součástí zemských desek. Jako jediný v českých zemích nepotřeboval moravský zemský sněm dodatečný souhlas panovníka ke svým rozhodnutím.
Sněmovní praxe byla bohužel často v kontrastu s těmito formálními pravidly. Je známo, že páni a rytíři se scházeli jen ve velmi malém počtu a věnovali se raději zahálce. Je doložen případ (1596), kdy musel být sněm pro malý počet účastníků odročen. Když už dorazili, dělali stavové vše pro to, aby se co nejdříve mohli rozejít. Nezapojovali se do debat ani nepředkládali vlastní návrhy. Často jako ovce okamžitě souhlasili s názorem nevýznamnějších řečníků. Svou roli hrál i strach, aby neupadli v nemilost krále či jeho oblíbenců. Při takové povaze sněmovníků se nelze divit, že byl-li zemský hejtman silnou a energickou osobností, vládl sněmu takřka podle své vůle.

Karel st. ze Žerotína o stavech: /Apologie neb obrana ku panu Jiříku z Hodic/
"Předně vědoma jest věc, že stav panský a rytířský na díle po pejše, po ouřadech, po titulích, po místech bez míry se vylil, na díle po lakomství, po užitcích, po důchodech, po dařích, shromažďování statků dokonce zpět odešel, na díle k zahálce, k rozkošem, k kratochvílím, k myslivosti, k frejům, k hodům napořád se obrátil. Stav prelátský a městský zdaliž jinačejší jsou, zdaliž od nich čeho více se očekávati může? … Páni na to myslí, aby sami kralovali; stav rytířský, aby se od pánů … ničím nedělil; preláti aby kacíře, pokudž možné, potlačili; města, aby stav panský a rytířský z sebe svrhly. … Takovými povahami pojati, vášněmi svázáni, strachem a jinými nezpůsoby zmámeni jsouce, když k sněmu přijíždějí, zdaliž tím oumyslem to činí, aby se bez vyřízení něčeho užitečného a podstatného nerozjížděli? Nikoli. Když se sejdou, zdaliž to obmejšlejí, aby sebe poslouchati, sobě napomáhati vespolek a to, co by potřebného bylo, bedlivě uvažovati a rozjímati chtěli? Nikoli. Když se co přednáší, zdali na to pozor mají, zdali to soudí, zdali to k srdci připouštějí? Nikoli. I což pak? Přijíždějí, aby berně svolovali, scházejí se, aby rozprávěli, smlouvají, aby se co nejdříveji zas rozjeli, a sumou poslouchají jeden druhého jako prázdnej břich a navyklej hřích."

Související:

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha pro každého Moravana, Brno 1892
BRANDL, Vincenc: Spisy Karla staršího ze Žerotína, odd. II. Listové psaní jazykem českým, sv. I., Brno 1870
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama