Moravská Ústava z roku 1848

7. června 2014 v 18:58 | Tomáš |  Historické dokumenty
V souvislosti s revolučními událostmi roku 1848 přijal moravský zemský sněm návrh nového zemského zřízení. Jako inspirace posloužila sněmovníkům ústava Belgie. Zákon obsahoval na svou dobu řadu moderních institutů včetně nezávislosti soudů, odkazu na základní občanská práva, zrušení šlechtictví či poslaneckou imunitu. Lze říci, že mnohá ustanovení by byla životaschopná i v dnešní době. Ústava bohužel nevstoupila v platnost, neboť vyžadovala schválení od říšského sněmu a císaře, k čemuž vlivem znovunastolení absolutismu nikdy nedošlo.

Ústava zemská pro markrabství Moravské

I. Všeobecná ustanovení.

§ 1.
Markrabství Moravské jest země samostatná, jen s konstitučním císařstvím rakouským a to ústrojně spojená.

§ 2.
Zemi náleží právo svézákonnosti a samosprávy v příčině veškerých zřízení zemských a prostředků k tomu potřebných.

§ 3.
Právo svézákonnosti a samosprávy obsahuje povolání daně na vydání zemská, vnitřní správu politickou, záležitosti vojenské, důchody komorní, záležitosti účetní, kultus a vyučování ohledem na zvláštní poměry země, komunikaci zemskou, stavby veřejné, úvěr zemský, záležitosti bezpečnosti veřejné a vykonávání trestního i občanského práva.

§ 4.
Hranice zemské nemohou býti změněny bez svolení sněmu.

§ 5.
Kmenu slovanskému a německému země zaručeny jsou neporušitelnosť jeho národnosti a právo rovné.

§ 6.
Země moravská podrží svůj dosavadní erb zemský, totiž: orlici zlatě a červeně v modrém poli kostkovanou, na pravo hledící a korunovanou. Barvy zemské jsou zlatá a červená.

§ 7.
Zařízené v zemi školy vysoké ať trvají dále.

§ 8.
Všechny fondy zemské ať se jen zemí spravují a ať se jich k zemským jen účelům užívá.

§ 9.
V zemi moravské přestává navždy šlechta se svými přednostmi i titulem, a nesmí více žádné šlechtictví nové býti udělováno.

§ 10.
Základní práva obyvatelů země moravské obsažena jsou v ústavě říšské.

§ 11.
Základní moci v zemi, totiž:
A) zákonodárná,
B) výkonná, a obě směry v §§ 2. a 3. uvedenými, a
C) soudcovská, vykonávající se vedle ustanovení následujících.

II. O státních mocích v zemi.

A) Moc zákonodárná.

§ 12.
Moc zákonodárnou směry v §§ 2. a 3. vyřknutými vykonává sněm zemský společně s císařem.

§ 13.
Sněm zemský se skládá jen ze sněmovny jedné.

§ 14.
Sněmovna tato tvoří se způsobem tím, že vždy na 10 000 duší veškerého obyvatelstva se zvolí poslanec jeden.

§ 15.
Kromě toho mají zemské školy vysoké právo, vyslati k sněmu dva poslance.

§ 16.
Voličem jest každý rakouský občan státní, který v Moravě řádně bydlí, 24 roků stár, svéprávný jest a neúhonný, to jest pro zločin aneb některý jiný nečestný skutek odsouzen nebyl, a který buď pozemek, dům aneb dani podrobenou živnosť, aneb své vzdělání dosažením úřadu veřejného, hodnosti akademické, aneb složením zkoušky státní byl osvědčil.

§ 17.
Volitelným za poslance jest každý rakouský občan státní, který v Moravě řádně bydlí aneb dle § 16. zde statek má, v obou případech 24 roků stár, neúhonný a svéprávný jest.

§ 18.
Doba volební obsahuje tři léta.

§ 19.
Náhradníci za poslance se nepřipouštějí.

§ 20.
Jen sněm rozhodne o platnosti voleb svých členů, jakož i o řádu jednání.

§ 21.
Sněm má právo, zaříditi vyšetřování o záležitostech před ním jsoucích.

§ 22.
Zákonem zvláštním ustanoví se rozdělení země v okresy volební a způsob volení.

§ 23.
Sněm volí svého předsedu, dva místopředsedy a své úředníky.

§ 24.
Sněm shromažďuje se obyčejně první pondělí měsíce května. Zemře-li císař, musí se sněm sejíti v době měsíce jednoho.

§ 25.
Právo odročiti sněm, ale ne déle nežli na měsíce dva, náleží císaři. Též sněm sám může se odročiti, žádají-li za to ¾ členů přítomných, avšak nikoli déle nežli na měsíců šest.
Sněm jest rozpuštěn:
a) na konci doby volební;
b) chtějí-li tomu ¾ členů přítomných;
c) z nařízení císařova.
V případě a) musí v poslední dva měsíce před ukončením doby volební nové volení býti předsevzato; v případech b) a c) ale musí v příští dva měsíce po rozpuštění nový sněm býti svolán a se sejíti.

§ 26.
Je-li více než polovice všech členů přítomno, může sněm zahájen býti a absolutní většinou platná činiti snešení.

§ 27.
Právo navrhovati zákony, náleží jak císaři tak sněmu.

§ 28.
Všechny návrhy zákonů, sněmem v mezích jeho pravomoci přijaté, předkládají se císaři ku schválení.
Každý císařem schválený zákon zemský musí hejtmanem zemským býti spolupodepsán.
Právo císaře, odepříti schválení (veto), stejně obmezeno jest, jak obmezeno bude naproti sněmu říšskému.

§ 29.
Sněmu může být přítomen komisař vlády říšské, ale jen s hlasem poradným.

§ 30.
Sněm má právo, když jest odročen neb rozpuštěn, dle vůle své k řízení jistých prací ustanoviti výbor členů svých, co do počtu vedle libosti.

§ 31.
Členy sněmu nelze zodpovídáním stíhati ani z hlasování v sněmu, ani z náhledů na něm vyslovených.

§ 32.
Po dobu zasedání nelze žádného člena, leč že by předcházelo svolení sněmu k tomu, pro zločin kromě zastižení při skutku samém, aneb pro přečin soudně stíhati, aneb pro dluhy zatknouti. Postižení člena sněmu při skutku samém budiž ihned sněmu oznámeno.

§ 33.
Každý poslanec, který se uváže v úřad veřejný neb soukromý, aneb v prvějším postoupil, musí ze sněmu vystoupiti a nové volbě se podrobiti. Byl-li ale opět zvolen, není žádné překážky, aby znovu vstoupil do sněmu.

§ 34.
Úředníku veřejnému, který byl za poslance zvolen, nesmí dovolená, aby vstoupiti mohl do sněmu, býti odepřena.

§ 35.
Útraty za cesty a diety poslanců zapravují se zemí. Způsob rozvržení a výška jejich ustaví se zákonem zvláštním.

B) Moc výkonná.

§ 36.
Výkonnou moc v zemi plní na předním místě císařem jmenovaný, obou jazyků zemských mocný hejtman zemský aneb jeho náměstek.

§ 37.
Hejtman zemský jest ze svého úřadování zemi zodpovědný, o němž ročně podává zprávu zemi; sněmu náleží právo, dáti hejtmana zemského v obžalobu v míře té, jak ustanoveno bude sněmem říšským o ministrech.

§ 38.
Hejtman zemský povinen jest, podávati sněmu ke každé jeho žádosti zprávu o poměrech zemských; k své žádosti musí hejtman slyšán býti. On může též k sněmu odeslati komisaře, kteří ale, jak hejtman sám, poradný jen mají hlas.

§ 39.
Hejtman zemský svolává, zahajuje, zavírá sněm jménem císařovým, odročuje aneb rozpouští sněm z nařízení císařova.

§ 40.
Obor působnosti a organisace úřadů, zemskému hejtmanovi podřízených, ustanoví se mocí říšskou.

§ 41.
Zvláštním zákonem ustanoví se zřízení obcí.

C) Moc soudcovská.

§ 42.
Moc soudcovskou jménem císaře vykonávají soudy.
Soudy jsou neodvislé, a žádné jiné autoritě nejsou podrobeny nežli zákonu. Rozsudky se vykonávají jménem císaře.

§ 43.
Soudní moc v občanských a trestních záležitostech vykonává se ve všech stolicích zvláštními soudy v zemi moravské.

§ 44.
Trestní řízení vůbec jest veřejné a porotní, a zakládá se na zásadě obžaloby.

§ 45.
Soudci jmenují se vedle ustanovení, sněmem říšským přijatých.

§ 46.
Žádného soudce nelze, leč že by předcházely obžaloba a odsouzení jeho, úřadu zbaviti, aneb proti vůli jeho přeložiti.

§ 47.
Organisace a obor působnosti soudů ustanoví se zákony říšskými.

§ 48.
Státní a obecní úředníci mohou také pro porušení zákona, úředním jednáním spáchané, u soudů příslušných býti obžalováni a souzeni.

§ 49.
Na změnách, vysvětleních nebo dodatcích k ústavnímu zřízení přijatých, lze se snésti jen dvěma třetinami hlasů všech členů sněmu.

Dáno v Brně dne 20. září 1848.


Koppel v. r. předseda.
Salm.
Petr Chlumecký, zpravodaj komise pro zřízení zemské.

Související:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama