Kniha Drnovská

12. července 2014 v 11:12 | Tomáš |  Stavovský stát
Kniha Drnovská je právní kniha obsahující souhrn moravského obyčejového práva. Bývá považována za nejvýznamnější moravskou právní památku 16. století. Jejím autorem byl pán Ctibor Drnovský z Drnovic. Přesné období vzniku knihy není známo. Patrně byla sepsána někdy mezi lety 1523 - 1527. Avšak některé články přibyly až po smrti pana Drnovského. Svým obsahem se dílo podobá starší Knize Tovačovské, která panu Drnovskému nepochybně posloužila jako vzor. Ve spisu proto nalezneme části ústavněprávní, jež upravují kupříkladu poměr Markrabství moravského vůči ostatním zemím Koruny české, postavení Opavska a Olomouckého biskupství či povinnosti stavů. Dále kniha hovoří o zemském právu moravském a o fungování soudnictví. Od Knihy Tovačovské se liší zejména množstvím přiložených soudních nálezů dokreslujících jednotlivá ustanovení. Zároveň reaguje na změny, jež se udály od smrti pana Tovačovského. Z hlediska systematiky a přehlednosti však dílo pokulhává, neboť jednotlivé články a nálezy na sebe nikterak nenavazují. Právo sebrané v Knize Drnovské v zásadě platilo až do roku 1628, kdy bylo vydáno Obnovené zřízení zemské.
Vybraná ustanovení:

List přiznávací k lantfrýdu.

"Já N. z N. vyznávám tímto listem přede všemi, kdož jej uzří aneb čtoucí slyšeti budou. Že jakož jsou páni, preláti, rytíři a rytířstvo i města Markrabství moravského jeden obecný zápis anebo lantfrýd způsobiti a učiniti jsou ráčili pro řád, pokoj i spravedlnost, aby chudému i bohatému spravedlnost se dála a v artikulích v tom listu znících zříditi jsou ráčili: protož já N. zvrchupsaný to všecko, což se v tom listu neb lantfrýdu zavazuje neb vyslovuje, oblíbil jsem a oblibuji, schválil jsem a schvaluji a ke všemu přivoluji, slibuji…"

O dědicích po pánu země zůstalých anebo novovoleném pánu země a o poslů vyslání od země k jeho milosti.

O rozdílu mezi pánem země dědičným zůstalým a mezi znovu voleným a o strk mezi pány moravskými a českými.

O přivítání pána země aneb uvedení do země.

Přísaha královská neb markrabina, kterýž udělal král Matyáš.

"My Vladislav slibujeme a přísaháme na tom svatém čtení, že všechny obyvatele země této Markrabství moravského pány, preláty, rytířstvo, města bohaté i chudé, duchovní i světské, všechny spolu i každého zvláště máme a chceme při jich svobodách, řádech a dobrých starodávných obyčejích zachovati, ani v čem mimo spravedlivost obtěžovati, ale při právu a spravedlnosti je zachovati jako pán jich milostivý a spravedlivý. Tak nám Pán Bůh pomáhaj, Matka Boží i všichni svatí."

O hejtmana jednání.

Přípis přísahy hejtmana k úřadu hejtmanství.

"Slibuji a přísahám Pánu Bohu, nejjasnějšímu knížeti etc. i vší zemi Markrabství moravského, že chci a mám úřad hejtmanství spravedlivě vésti a spravovati, chudému i bohatému v něm spravedlivě činiti a pravdu velebiti a křivdu tupiti, jednomu v tom mimo druhého se nechtít zlíbiti, než ten úřad věrně na sobě míti, jakož ten úřad od pradávna za právo má. Tak mi Pán Bůh pomáhaj, Matka Boží i všichni svatí."

O hejtmanu a jeho moci a o právě, kterým začíti máš; neb jest právo několikero.

O úřadu hofrychtéře nad many markraběcími.

O úřadu podkomořího.

O způsobu mezi pánem země a městy.

O komorníku vyšším kdo býti má.

O sudím vyšším kdo býti má.

Kdo písařem zemským býti může a jakého urození.

O svobodě Markrabství moravského.

Rozuměno býti může z těchto starých zvrchupsaných obyčejů, že země tato bývala vždycky svobodná, jakkoli jest od království a koruny své padla a žádnému pánu ani které zemi podmaněna nebyla. Neb páni a rytířstvo i preláti žádných přísah pánu svému nečiní též jako Čechové, než prostý slib poddanosti a poslušenství ani žádné jiné zemi, než tomu pánu a dědicům jeho řádně pošlým od něho a to v zemi své v markrabství a nikde jinde a města též krom přísahy vedle obyčeje jejich. Také právo své tato země má svobodné beze vší překážky pána svého a odvolání všelijakého ani k císařské milosti ani k svému vlastnímu pánu; jakož se o tom právu dole šíře psáti bude.

O Knížectví opavském a jeho povinnosti k Moravě.

Knížectví opavské i s tím knížetem od starodávna ku pomoci tohoto Markrabství vždy jest bývalo a býti má a v jiná slezská knížectví nesluší; neb jest to knížectví vysazeno z Moravy a vyňato, jakožto i k biskupství moravskému sluší. Než což se práva dotýče v tom své vlastní má a soud svůj…

O knězi biskupovi.

O sedání panském v soudě.

Nejprve rodům starožitným a od časů mnohých v stavu panském sedících, kteřížto jsou: páni z Cimburka, páni z Lipé, páni z Kunštátu, páni z Lomnice, páni z Hradce, páni z Pernštejna, páni ze Šternberka, páni z Lichtenštejna, páni z Boskovic, páni z Lichtenburka, páni z Valdštejna, páni z Pezinku, páni z Vlašimi, páni ze Sovince, páni z Krajku, - aby se jim čest dala a zachovala…

O sněmech kdy bývají.

Kdy se půhony přijímají a dějí k obojímu právu.

O zahájení soudu.

S jakou poctivostí a kdy mají desky zemské vzaty býti.

Z které příčiny desky zemské počaly se česky psáti.

Kterak se v desky vkládá i jaká cedule býti má.

O vojnách

O duchovním právu.

O panu maršálkovi i o jeho právě, o nářky cti i zlého lože.

A jiné…

Zdroj:
BRANDL, Vincenc: Kniha Krnovská, kritickými i věcnými poznámkami opatřená, Brno 1868
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama