Moravská Ústava z roku 1849

22. července 2014 v 12:58 | Tomáš |  Historické dokumenty
Ústava pro Markrabství moravské z roku 1849 byla jakýmsi zemským doplňkem říšské Ústavy z března téhož roku. Oba základní zákony byly vydány formou císařského patentu. Jednalo se tedy o Ústavy oktrojované, vnucené občanům panovnickou mocí. Oproti návrhu moravské Ústavy z roku 1848 je patrné posílení centrální moci panovníka a vlády (tehdy nazývané ministerstvo) na úkor zemské samosprávy. Na první pohled se může zdát, že jde o obsáhlý a propracovaný zákon, je to však dáno přehnaně podrobnou úpravou zemského sněmu a zemského výboru, jež zbytečně zapleveluje text Ústavy. Tato materie mohla být klidně řešena zvláštním zákonem. Ostatní ustanovení jsou buďto stručná nebo zcela chybí. Ústava například neobsahuje ani zmínku o moci soudní. Stejně tak schází ustanovení o moci výkonné. Z kontextu však lze vyčíst, že ji vykonává císař prostřednictvím říšské vlády a místodržícího. Na rozdíl od předchozího návrhu ale jasně stanovuje zemským hlavním městem Brno. Zemská Ústava sice roku 1850 vstoupila v platnost otisknutím v říšské sbírce zákonů. Jelikož ale jen prováděla ustanovení říšské Ústavy, která nikdy nenabyla účinnosti a nakonec byla v prosinci 1851 zrušena Silvestrovskými patenty, ani zemská Ústava nikdy nevešla v život.
Zde uvádím úplný text s drobnými jazykovými opravami:


Císařský patent z 30. prosince 1849,
jímžto se dává a prohlašuje ústava zemská pro markrabství Moravské a s náležejícím k ní řádem volebním sněmu zemského.

My František Josef První, z Boží milosti císař Rakouský; Král Uherský a Český, … markrabě Moravský; etc.
Aby se vykonaly §§ 77-83 ústavy říšské, vidělo se Nám k radě Našeho ministerstva prohlásiti a v skutek uvésti pro markrabství Moravské tuto ústavu zemskou a přiložený k ní řád volební sněmu zemského:

Ústava zemská
pro
markrabství Moravské.

I. O zemi.

§ 1. Markrabství Moravské jest nerozlučitelná část Rakouského dědičného mocnářství a země korunní tohoto mocnářství.

§ 2. Postavení markrabství Moravského k veškerému mocnářství ustanoveno jest ústavou říšskou.
Markrabství moravskému pojišťuje se samostatnost v obmezeních, která jsou vytknuta ústavou říšskou.

§ 3. Národní kmenové v zemi obývající mají rovná práva, a přísluší jim i neodcizitelné právo, chrániti a vzdělávati svou národnost a řeč.

§ 4. Hranice markrabství mohou se změniti jenom zákonem.

§ 5. Markrabství Moravské podrží si svůj dosavadní erb a barvy zemské.

§ 6. Brno jest hlavní město markrabství Moravského.

II. O zastoupení země vůbec.

§ 7. Markrabství Moravské zastupuje se v záležitostech zemských sněmem zemským.

§ 8. Všeliké záležitosti, které ústavou říšskou nebo zákony říšskými nejsou prohlášeny za záležitosti zemské, náležejí k působnosti moci říšské.

§ 9. Za záležitosti zemské prohlašují se ústavou říšskou:
I. Všeliká nařízení v příčině:
1. zeměvzdělání;
2. staveb veřejných, které se zapravují z prostředků zemských;
3. ústavů dobročinných v zemi;
4. předběžného rozpočtení a kladení účtů zemských,
a) jak strany příjmů zemských ze spravování majetnosti zemi náležející, ukládání daní pro potřeby zemské a užívání zemského úvěru, tak i
b) co se týče řádných i mimořádných vydání zemských.
II. Zevrubnější ustanovení v mezích zákonů říšských strany:
1. záležitostí obecních;
2. záležitostí církevních a školních;
3. konání přípřeže, pak opatřování a ubytování vojska; konečně
III. Nařizování o těch věcech, které se přikazují zákony říšskými k působnosti moci zemské.

§ 10. Práva, náležející k působnosti zastupitelstva zemského, vykonávají se buď sněmem zemským samým, nebo výborem zemským.

III. O sněmu zemském.

§ 11. Sněm zemský markrabství Moravského sestaví se tak, že se při tom hleděti bude k veškerým potřebám zemským, a bude se skládati z dva a devadesáti poslanců, totiž:
a) z třiceti poslanců osob největší daň v zemi platících;
b) z dva a třiceti poslanců měst a městysů, jmenovaných v řádě volebním;
c) z třiceti poslanců ostatních obcí, počítajíc k tomu i částky země Moravské, ležící v obvodu vojvodství Slezského.

§ 12. Poslanci k sněmu zemskému povolávají se přímou volbou.
Řád volební pro markrabství Moravské obsahuje zevrubnější ustanovení, jak se rozdělí poslanci na volební okresy, ježto se mají sestaviti, i jak se zachovati jest při volbě.

§ 13. Právo voliti, má vůbec každý občan Rakouské říše, který jest zletilý, požívá úplně práv občanských a politických, a platí v markrabství Moravském buďto roční sumu daně přímé, řádem volebním vyměřenou, nebo má podle ustanovení řádu volebního dle své osobní vlastnosti právo voliti sněm zemský.

§ 14. Aby mohl někdo býti volen na sněm zemský, musí sám míti právo, voliti v některé volební třídě země této, musí býti nejméně pět let, ode dne volby nazpět počítajíc, občanem říše Rakouské, musí býti v úplném požívání práv občanských a politických, a míti nejméně třicet let věku svého.

§ 15. Osoby, o kterýchž mohovitosti byl konkurs prohlášen, pak ty, kteréž po dokonaném jednání konkursním ve vyšetřování nebyly prohlášeny za nevinné, nemohou býti voleny za údy sněmu zemského, a byly-li při početí konkurzu poslanci, nemohou zůstati údy sněmu zemského.

§ 16. Taktéž jsou vyloučeny od volitelnosti osoby, které uznány byly za vinné některého zločinu, nebo takového těžkého policejního přestupku, který pošel buď ze zištnosti, aneb kterým se ruší veřejná mravnost, pak osoby, ježto pro jiný zákonní přestupek odsouzeny byly nejméně k půlletnímu trestu odejmuté svobody.
Byly-li voleny do sněmu zemského osoby, které byly obviněny z některého zločinu, nebo těžkého policejního přestupku, pošlého ze zištnosti nebo rušícího veřejnou mravnost, a jsou proto u vyšetřování, nemají práva, bráti podílu v seděních sněmu zemského dotud, pokud se nálezem soudním nerozhodne, jestli pozbyly volebnosti na sněm zemský, nebo ji podržely.

§ 17. Údové sněmu zemského volí se na čtyry léta pořád zběhlá.
Volby poslanců do sněmu zemského nemohou od voličů odvolány býti.
Po projití čtyřletí toho, nebo byl-li sněm zemský dříve rozpuštěn, jakož i v případech, když mezitím některý poslanec vystoupí, smrtí sejde, nebo k volitelnosti náležité způsobilosti pozbude, vypíší se nové volby.
Bývalý údové sněmu zemského mohou býti opět voleni.

§ 18. Volí-li se někdo, jenž zastává úřad veřejný, nesmí se mu odepřít dovolení.

§ 19. Údové sněmu zemského obdrží úhrnkovou náhradu za výlohy na cestu, a zdržování se v čas zasedání.
Náklad na tuto náhradu zapraviti se má z prostředků zemských.
Kolik činiti má suma náhradní, ustanoví se zákonem zemským, a než přijde zákon ten k místu, způsobem nařizovacím.

§ 20. Poslanci zvolení na sněm zemský nesmějí přijímati žádných instrukcí, a mohou vykonávati právo hlasovací jen osobně.

§ 21. Císař svolává sněm zemský každého roku, a to dle pravidla, v listopadu na šest neděl.
K zdůvodněnému návrhu sněmu zemského může císař prodloužiti čas sedění.
Mimo to může císař svolati sněm k mimořádnému zasednutí, aby se předsevzaly zvláštní výkony, a vzaly v poradu zvláštní předložení.

§ 22. Sněm svolaný nesmí pohromadě býti zároveň se sněmem říšským.

§ 23. Sněm zemský bude se shromažďovati v Brně; císař jej ale může svolati i do jiného místa, ležícího v markrabství Moravském.

§ 24. Všichni poslancové činí na sněmu jedno shromáždění.

§ 25. Každý poslanec vykonati má, když vstoupí do sněmu zemského, přísahu věrnosti císaři a markraběti, a to na ústavu říšskou i zemskou.

§ 26. Sněmu zemskému přísluší právo, zkoušeti volební výkazy nově vstupujících údů, a rozhodovati, mají-li se připustiti.

§ 27. Sněm zemský vyvolí si nadpoloviční čili absolutní většinou hlasů svého předsedu (presidenta) a místopředsedu (místopresidenta) na čas zasedění.

§ 28. Sedění sněmu zemského jsou veřejná. Výjimkou může se držeti důvěrné sedění, když za to žádají buď předseda nebo nejméně pět spolu spoluúdů, a po odstranění posluchačů sněm zemský k tomu přivolí.

§ 29. Spisy prosebné může přijímati sněm zemský jen tehdá, když se mu podají skrze některého spoluúda.
Deputace nesmějí se připouštěti na sněmu zemském, ani přijímati od některého oddělení nebo výboru sněmovního.

§ 30. Aby mohl sněm zemský o něčem činiti usnešení, vyhledává se, aby byla pohromadě většina údů sněmu zemského, ústavou vyměřených; aby pak usnešení bylo platné, potřebí jest nadpoloviční většiny hlasů. Jsou-li hlasové sobě počtem rovni, má se pokládati návrh v poradu vzatý, za zavržený.

§ 31. Tajné hlasování krom zvláštních případů místa nemá.
Výjimky strany toho při volbách, nebo při obsazování zůstavují se řádu jednacímu.
Volební řád sněmu říšského ustanoví, kterak se budou voliti poslancové do horní sněmovny sněmu říšského.

§ 32. Místodržící markrabství Moravského nebo vyslaní od něho komisařové mají právo, přicházeti do sněmu zemského, a každého času ujíti se slova; v hlasování mají účastenství jen tehdá, když jsou spoluúdy sněmu zemského.

§ 33. Řád jednací obsahuje v sobě určitější ustanovení, kterak se má odbývati jednání sněmu zemského.
Pokud řád tento v mezích zásad, ústavou touto vyměřených, není ustanoven zákonem zemským, spořádá se způsobem nařizovacím.

§ 34. Císař vykonává společně se sněmem zemským moc zákonodárnou v záležitostech zemských.

§ 35. Císaři i sněmu zemskému přísluší právo, navrhovati zákony v záležitostech zemských.

§ 36. Ku každému zákonu zemskému jest potřebí, aby se shodovali císař a sněm zemský.
Návrhy k vydání zákonů, které od sněmu zemského nebo císaře byly odvrženy, nemohou se v témž zasedění znovu předložiti.

§ 37. Když není pohromadě sněm zemský, a potřebí jest pilných, v zákonech nevyměřených opatření, kdež i z prodlení nastává nebezpečenství markrabství Moravskému, má císař právo pod odpovědností ministerstva, učiniti potřebná opatření s prozatímní mocí zákonní, jest však povinnen, předložiti důvody a výpadky toho sněmu zemskému nejprv příštímu.

§ 38. Dle §§ 35. a 36. ústavy říšské, a pokud to ona nařizuje, v mezích zákonů říšských, náležejí k působnosti sněmu zemského jmenovitě také zákonní ustanovení o rozdělování a spojování pozemností, o vodotečných stavbách, o úvěrních a pojišťovacích ústavech zemských, o odvlastnění ku zeměvzdělání nebo k veřejným zemským stavbám, o ústavech založených a vydržovaných z prostředků zemských k zvelebování umění a věd, dobývání plodin zemských i obchodu uvnitř země, o veřejných stavbách, předsevzatých k potřebám zemským a z prostředků zemských, zvláště pro komunikaci v zemi a pro ústavy zemské; mimo to o zaopatřování chudých, pokud nenáleží zaopatřování to zastupitelstvu obce místní, okresní nebo krajské, konečně o nadáních, obročích (prebendách) a ústavech dobročinných v zemi, pokud buď náležely k působnosti bývalého výboru stavovského, nebo žádají nadání z prostředků zemských, nesahajíc však při tom na opatření, učiněná od zakladatelů strany propůjčování, spravování a vynakládání.

§ 39. Hospodářství zemské ustanoví se každého roku zákonem podle předběžného rozpočtu, z kterého poznati lze všeliké příjmy a vydání, a který se předloží skrze místodržícího sněmu zemského.

§ 40. Příjmy zemské přicházejí z ukládání daní k potřebám zemským, z užívání zemského úvěru a ze správy majetnosti zemi náležité.
Ukládání daní k potřebám zemským a užívání zemského úvěru jsou předmětem zákonodárství zemského.
Sněm zemský bdí nad majetností a příjmy zemskými, co se týče jich opatrování, spravování a kladení účtů.

§ 41. Sumy, dle předběžného rozpočtu ustanovené k zapravení hospodářství zastupitelstva zemského dají se výboru zemskému; sumy pak určené k jiným potřebám zemským, místodržícímu k svobodnému jich užití.

§ 42. Každého roku předloží se sněmu zemskému obecný počet o hospodářství zemském a výkazy o stavu jmění zemského a úvěrních záležitostí zemských.
Překročilo-li se přes předběžný rozpočet, musí se to předložiti sněmu zemskému k pozdějšímu schválení.

§ 43. Působnost sněmu zemského v záležitostech obecních spořádá se zákonem obecním a zvláštními obecními statuty.

§ 44. Sněm zemský markrabství Moravského má spravovati kromě již uvedených věcí, i ostatní věci a řízení dosavadního stavovského zastupitelstva, pokud nepřecházejí na jiné orgány, nebo nepomíjejí v následku změněných okolností.
Oddělení a přejmutí záležitostí těchto jest věc, která se má prvnímu zemskému sněmu předložiti a od něho v potaz vzíti.

§ 45. Sněm zemský vykonává právo ústavou mu vyměřené, bdí nad vykonáváním zákonů zemských, tím způsobem, že, dozví-li se o nenáležitém vykonávání zákonů zemských, podá stížnost strany toho a návrh, jak by se to odvarovalo, k místodržícímu nebo k ministerstvu.

§ 46. K vyvedení podniknutí na útraty zemské, zvláště při znamenitějších stavbách, nebo při zřizování důležitých ústavů, zříditi může sněm zemský s přivolením k tomu moci výkonné, zvláštní komise buď ze sněmu zemského, buď z povolaných k tomu zvláštních důvěrníků.

§ 47. V záležitostech říšských, týkajících se markrabství Moravského přísluší sněmu zemskému, na vyzvání výkonné moci říšské, vzíti v potaz potřeby a přání země, a podati své návrhy skrze místodržícího.

§ 48. Císař odročuje a zavírá sněm zemský, a může každého času naříditi, aby se rozešel.
Nové svolání sněmu zemského, byl-li rozpuštěn před projitím svého čtyřletí, má následovat ve třech měsících potom, nebo připadají-li v tuto dobu sedění sněmu říšského, ve dvou měsících po odročení nebo zavření sněmu říšského.

§ 49. Sněm zemský může sebe odročiti na osm dní.
K odročení na delší čas jest třeba přivolení císařského.
Bez svolání (§ 21.) nesmí se sněm zemský shromážditi, ani po odročení, zavření nebo rozpuštění jeho déle pohromadě zůstati.

IV. O výboru zemském.

§ 50. Výbor zemský se skládá ze šesti údů.
Jednoho úda budou voliti poslancové, vyvolení od třídy voličů, platících největší daň (§ 11a), jednoho úda poslancové měst a městysů (§ 11b), a jednoho úda poslancové obcí venkovských (§ 11c), a to z prostředku sněmu zemského.
Ostatní tři údy výborové, a to každého zvlášť, voliti bude shromážděný sněm zemský ze sebe.
Každá taková volba děje se nadpoloviční čili absolutní většinou hlasujících.
Není-li při prvním a druhém volení nadpoloviční většiny, následovat má užší volba mezi těmi dvěma poslanci, kteří dostali při druhém volení nejvíce hlasů.
Jsou-li hlasové sobě rovni, rozhoduje los.

§ 51. Za každého výborového úda vyvolí se náhradník dle volebního způsobu, v předešlém paragrafu uvedeného.
Sejde-li smrtí některý úd výborový v čase, kdy sněm není pohromadě, má-li vystoupiti, nebo nemůže-li pro překážku po delší čas spravovati záležitosti výborové; nastoupí náhradník, který byl zvolen k zastoupení takového úda výborového.
Jest-li sněm zemský pohromadě, vykonává se nová volba na místo úda výborového, který byl nadobro odpadl.

§ 52. Údové výboru zemského povinni jsou přebývati v Brně.
Údové tito budou dostávati z prostředků zemských roční náhradu, která se vyměří zákonem zemským.

§ 53. Výbor zemský zvolí ze sebe předsedu na čas svého působení. Nemůže-li časem předseda pro překážku přijíti, předsedá v seděních výborových úd dle let nejstarší.

§ 54. Aby bylo rozhodnutí platné, musí býti pohromadě alespoň čtyři údové výboroví.
Usnešení stává se nadpoloviční většinou hlasů přítomných údů.
Předseda má právo spolu hlasovati; jsou-li hlasové počtem sobě rovni, rozhoduje jeho hlas.

§ 55. K působnosti výboru náleží tato jednání:
a) Výbor zemský má učiniti potřebné přípravy, aby se držeti mohla sedění sněmu zemského, a pečovati o to, aby se vyhledaly, v dobrém stavu udržovaly a připravily místnosti, ustanovené pro zastupitelstvo zemské a jemu přímo pořízené úřady a orgány.
b) Výbor zemský má sbírati výkazy a zprávy, žádané v příčině záležitostí zemských, a předkládati je sněmu zemskému, jakož i činiti k nařízení sněmu zemského návrhy k zákonům v záležitostech zemských, a bráti je v poradu.
c) Výbor má právo, není-li sněm zemský pohromadě, podávati zprávy a návrhy o záležitostech zemských k ministerstvu.
d) Výbor zemský má dávati své dobrá zdání o důležitých záležitostech správy zemské, nebo tehdá, když se mají vydati prozatímní zákony zemské (§ 37.), byl-li k tomu vyzván od místodržícího.
e) Výbor zemský bdí nad majetností zemskou a příjmy zemskými, co se týče opatřování, spravování a kladení účtů, a přihlíží k záležitostem, týkajícím se zemských dluhů a úvěru.
Zvláště náleží na něho v tom ohledu všechny věci a jednání, které příslušely bývalému stavovskému výboru, pokud nejsou věci tyto přikázány k jiným orgánům, nebo zcela neopadly v následku změněných okolností.
f) Pokladnice zemská, do které jíti mají veškeré příjmy zemské (§ 40), a z níž se mají zapravovati všechna vydání na potřeby zemské, jakož i archivy a registratury sněmu zemského jsou přímo podřízeny výboru zemskému.
g) Mají-li se v mimořádných případech činiti vydání k potřebám zemským, strany kterých v předběžném rozpočtu zemském ničehož není opatřeno, nemůže místodržící k tomu užíti hotových peněz z pokladnice zemské, kromě v srozumění s výborem zemským.
h) Výbor zemský má učiniti každého roku předběžný rozpočet o sumách, kterých bude potřebovati zastupitelstvo, jeho úředníci, služebníci, stavení a zařízení, vůbec celé vnitřní hospodářství, a má odevzdati počet ten místodržícímu, aby jej vtáhnouti dal do obecného předběžného rozpočtu zemského.
Taktéž má pečovati výbor zemský o vynaložení a zúčtování peněz těchto.
i) Výbor zemský dohlíží na úředníky a služebníky, kteří jsou přímo podřízeni zastupitelstvu zemskému, a činí dle vyměření o tom daných, potřebná opatření strany nakládání s nimi v příčině kázně, strany jich ustanovování, na čas od úřadu odsazování, propouštění z úřadu, nebo dávání na odpočinutí.
k) Výbor zemský vstoupí co se týče obročích (prebend) a nadací, jakož vůbec všech předmětů, které nejsou výslovně přikázány k jiným orgánům, v obor jednání a řízení i v práva a povinnosti, které příslušely bývalému stavovskému výboru, a pročež má také pořizovati všechny záležitosti, ježto pocházejí z převzetí závazků, které dřívější zemské zastupitelstvo s někým třetím uzavřelo, jakož i z práv, kterých tudy nabylo.

§ 56. Zemskému zákonodárství se zůstavuje, ustanoviti, mají-li se jiné ještě a kteréto věci přikázati k výboru zemskému.
Výbor nemá práva, bráti podílu v zákonodárství o záležitostech zemských.

§ 57. Výbor zemský odpovídá ze svého jednání sněmu zemskému.

§ 58. Vykonávání rozhodnutí, vydaných od výboru zemského v mezích ústavou vyměřené působnosti jeho, pokud se netýkají toliko vnitřního hospodářství zastupitelstva zemského, přísluší moci výkonné.

§ 59. Výbor zemský jest, co se jednání týče, v přímém spojení se sněmem zemským a orgány, dle § 54, od něho ustanovenými.
S orgány však, které ustanoveny jsou od výkonné moci, aby vykonávaly zákony zemské a rozhodnutí zastupitelstva zemského, jest výbor v spojení toliko skrze místodržícího.
Na místodržícího směřuje výbor všeliká svá podání a předložení, a skrze něho dostává nařízení od výkonné moci.

§ 60. Všeliká rozhodnutí výboru zemského sdělují se místodržícímu.
Uzná-li místodržící, že taková zařízení jsou na odpor zákonu, má staviti jich v konání a dáti o tom ihned vědomost ministerstvu, aby dle § 89 ústavy říšské o věci této rozhodlo.
Uzná-li ale, že tato rozhodnutí se příčí obecnému dobrému země nebo říše, má zastaviti jich v skutek uvedení, a oznámí ihned příčiny toho výboru zemskému.
Stojí-li ale výbor na vykonání takového zařízení, a nevidí-li místodržící připomínky na to od výboru podané jako uspokojivé, žádati se má, není-li sněm zemský pohromadě, aby ministerstvo věc tu rozhodlo, jinak ale má se věc tato podati k sněmu zemskému, aby se dle příslušející jemu působnosti o tom usnesl.

§ 61. Vypíše-li se nové volení poslanců do sněmu zemského, zůstane dosavadní výbor ještě tak dlouho v činnosti, až nově vyvolený sněm dosadí nový výbor.
Budou-li předešlí údové výboroví a náhradníci opět zvoleni do sněmu zemského, může je také sněm zemský povolati opět do nového výboru.

V. Obecná ustanovení.

§ 62. Změny ústavy zemské mohou se navrhnouti obyčejnou cestou zákonodární v sněmu zemském, který bude nejprve svolán.
V následujících sněmech zemských potřebí jest k usnešení se o takové změny, aby byly pohromadě nejméně tři čtvrtiny všech poslanců, a aby k tomu přivolily nejméně dvě třetiny přítomných.
Dáno v Našem císařském hlavním a sídelním městě Vídni, dne třicátého prosince, léta tisícího osmistého čtyřicátého devátého, panování Našeho roku druhého.

František Josef.

Schwarzenberg, Krauss, Bach, Bruck, Thinnfeld, Gyulai, Schmerling, Thun, Kulmer.

Související:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama