České obce v Dolním Rakousku

17. září 2014 v 16:34 | Tomáš |  Články
V českých dějinách je dáván poměrně velký prostor tématu Němců žijících v pohraničních oblastech našeho státu. Zapomíná se však, že ještě před 100 lety existovaly i oblasti, kde tomu bylo naopak - české obce v rakouském pohraničí. Takové vesnice bychom nalezli podél severní hranice Dolního Rakouska nedaleko Břeclavi. Území severně od Dunaje až k dnešním hranicím České republiky bylo původně slovanské a patřilo v 9. století k Velkomoravské říši. Po jejím zániku se hranice posouvala čím dál více na sever, až se na začátku 11. století ustálila zhruba v dnešní podobě. Rakouští vévodové, jejichž rodným jazykem byla němčina, připojili nově nabyté teritorium natrvalo ke svým državám. Slovanský původ lze dodnes rozpoznat u názvů celé řady obcí, např.: Retz, Pulkau, Röschitz, Laa, Burgschleinitz, Obritz, Gaubitsch, Alt Prerau, Zlabern atd. Neprobíhala zde sice žádná násilná germanizace, ale téměř 1000 let v čistě německém prostředí udělalo své. Na začátku 20. století přetrval český živel už jen v malém pásu vesnic přiléhajících k jižní Moravě a Slovensku. Jednalo se o obce:

XXX1880188018901890
OBECČEŠINĚMCIČEŠINĚMCI
Poštorná (Unter Themenau)1 5361322 430128
Charvatská N.V. (Ober Themenau)990531 10849
Havranohrad (Rabensburg)1 0517781 106690
Hlohovec (Bishofwart)8283684728
Pernitál (Bernhardstal)721 3551321 336
Valtice (Feldsberg)32 8041332 830
Cahnov (Hohenau)6802 2389252 331
Lingašdorf (Ringelsdorf)1 000210911 206
Přílepy (Waltersdorf)30510013408
Dolní Opatov (Nieder Absdorf)101768209663
Střezemice (Drösing)-1 074241 079
Suché Kruty (Dürn Krut)-1 5722621 045

Udávaný počet obyvatel české a německé národnosti je nutné brát s rezervou. Při sčítání lidu, ale i při volbách, docházelo z německé strany k ovlivňování lidí a manipulacím. Krajanské spolky uvádějí, že například v Lingašdorfu tvořily Češi odhadem 80 % obyvatel, avšak podle oficiálních statistik jich bylo v roce 1890 napočítáno jen 91. Přitom ještě o 10 let dříve hovoří statistiky o 1000 Čechů. Podobné nesrovnalosti bychom nalezli i u ostatních obcí.
Kulturně lze výše zmíněné obce zařadit do moravského Slovácka, část obyvatelstva se hlásila k chorvatským předkům. Od druhé poloviny 19. století zde probíhala nepokrytá germanizace. Pouliční nápisy byly psané převážně německy. Rovněž naprostá většina bohoslužeb se odbývala v němčině. Jednání obecního zastupitelstva probíhalo česky a německy, jak kdo uměl. Ovšem veškeré úřední dokumenty musely být vyhotoveny v němčině. Školství bylo také dvoujazyčné. Vyučování v češtině zakázal až výnos okresní školní rady v Mistelbachu z roku 1875, který se odvolával na zemské zákony, podle kterých byla jedinou zemskou řečí v Dolním Rakousku němčina. Proti výnosu podaly obce Poštorná, Charvatská Nová Ves a Hlohovec stížnost k ministerstvu školství, a když jim nebylo vyhověno, obrátily se na říšský soud. Ten roku 1877 rozhodl ve prospěch obcí s tím, že byla porušena jejich práva daná Ústavou. Bohužel obce nedokázaly svého vítězství využít a čeština byla nadále ze škol vytlačována němčinou. Celkově lze z popisu tamních národnostních poměrů vyčíst určitou rezignaci ba až lhostejnost českého obyvatelstva. Někteří dokonce úmyslně mluvili německy, aby dali najevo své společenské postavení.


Významným zvrat přinesl až vznik Československé republiky v roce 1918. Rakousko muselo na základě mírových smluv roku 1920 přenechat Československu Valtice, Poštornou, Charvatskou Novou Ves a Hlohovec. Zbylé české obce naopak zůstaly v Rakousku a byly zcela poněmčeny. Dnes můžeme s odstupem času hodnotit, zda bylo od českých politiků moudré, když vehementně trvali na odevzdání téměř ryze německých Valtic a nechali tak stovky krajanů na pospas germanizaci, ačkoli Rakousko se nebránilo výměně Valtic za české vesnice.

Zdroj:
KARÁSEK, Josef: Sborník Čechů dolnorakouských, Vídeň 1895
HŮRKA, Antonín: Čechové v Dolních Rakousích, Praha 1901
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama