Vznik Moravského markrabství

2. září 2014 v 20:53 | Tomáš |  Přemyslovci
Založení Moravského markrabství v 2. polovině 12. století předcházela krize v přemyslovské dynastii. Král Vladislav II. se roku 1172 vzdal vlády ve prospěch prvorozeného syna Bedřicha, čímž na dlouhá léta uvrhl český stát do bratrovražedných bojů. Rozhodnutí totiž učinil bez porady s císařem a velmoži a bez ohledu na stařešinský řád, podle kterého měl na knížecí stolec usednout nejstarší z Přemyslovců. Na trůn si činil oprávněný nárok syn knížete Soběslava I. Soběslav. Ovšem jak už to v životě bývá, když se dva perou, třetí se směje.
Události v Čechách se staly rozhodující i pro budoucí vývoj na Moravě. Až dosud byla Morava rozdělena na tři údělná knížectví, jež český kníže uděloval v léno příslušníkům vedlejších větví přemyslovského rodu. Moravští Přemyslovci pak povětšinou sledovali jediný cíl: usednout na knížecí stolec v Praze. V Olomouci vládl Oldřich, v Brně Václav a ve Znojmě Konrád Ota. Avšak dlouhodobým záměrem českého knížete bylo dostat moravské úděly pod svou přímou správu, čímž by Čechy a Morava dříve nebo později splynuly v jeden celek. Díky oslabení centrální panovnické moci však mohl nastat pravý opak. Kníže Bedřich byl s pomocí císaře Friedricha I. Barbarossy nucen přenechat trůn Soběslavovi II. Jenže ani Soběslavova vláda nebyla klidná. Pro svou náklonnost k prostému lidu ztrácel podporu šlechty, která jej nazývala posměšně "selský kníže". Za hranicemi rovněž vedl válku s rakouským vévodou Jindřichem II. Vojsko Soběslava a Konráda Oty Znojemského roku 1176 zle poplenilo Rakousy, přičemž nešetřilo ani kostely. Papež Alexander III. proto uvalil na českého vévodu klatbu. Ani vztahy s císařem nebyly ideální a navíc dal Soběslav uvěznit svého bratra Oldřicha. Olomoucké knížectví přiřkl bratru Václavovi, jehož brněnský úděl obdržel Konrád Ota. Nepochybně se jednalo o odměnu za vojenskou pomoc proti Rakušanům. Ale už roku 1177 vzplanul konflikt i mezi Soběslavem a Konrádem Otou.
Situace, kdy byl český kníže na nože snad se všemi sousedními vladaři, využil svržený kníže Bedřich, jenž požádal císaře o udělení českého léna. Bedřichův nárok podpořil rakouský vévoda Leopold V., kníže Konrád Ota i velká část šlechty. Soběslavovi zůstal věrný jen bratr Václav Olomoucký. Kníže Soběslav se vypravil v čele vojska na Moravu, byl však moravsko-rakouskými jednotkami odražen a zahnán do zpět. Zároveň spojenci oblehli Olomouc. Další porážku utrpěl Soběslav roku 1179 nedaleko Prahy, načež se uchýlil na hrad Skála a později musel uprchnout za hranice. Vítězný Bedřich pak donutil k útěku i Václava Olomouckého. Olomoucké knížectví udělil roku 1181 Konrádu Otovi, který tímto poprvé po mnoha desetiletích sjednotil zemi pod jedním panstvím. Ctižádostivý moravský kníže ale mířil ještě výš.
Kníže Bedřich byl slabým panovníkem s ještě slabší poporou mezi českými velmoži. V roce 1182 došlo ke vzpouře. Bedřich byl vypuzen a na jeho místo čeští předáci zvolili Konráda Otu.
Kníže Bedřich, již podruhé zbavený trůnu, se obrátil s žádostí o pomoc k císaři Friedrichovi, který si v září roku 1182 oba znesvářené Přemyslovce předvolal do Řezna, aby zde rozhodl o budoucím českém knížeti. Bedřichovi přiřknul Čechy, kdežto Konrád Ota se měl spokojit s panstvím nad Moravou. Jenže spor neutichl. Konrád Ota císařův verdikt chápal jako vymanění sjednoceného moravského knížectví z moci českého knížete a cítil se být povinován pouze císaři. Poté, co Bedřich uklidnil situaci v Čechách, obrátil svou pozornost proti Konrádu Otovi. V létě 1185 vyslal svého nevlastního bratra Přemysla v čele silného vojska na Moravu, kde poplenil Znojemsko. Na podzim se výprava opakovala. Tentokrát však byl Konrád Ota připraven lépe. Sebral početné vojsko z Moravy, Rakous i Bavorska a střetnul se s Přemyslem v krvavé bitvě u Loděnice (nedaleko Pohořelic). Jednalo se patrně o vůbec nejvážnější vojenský střet Čechů a Moravanů v dějinách. Podle písemných pramenů sice české vojsko zvítězilo, avšak utrpělo takové ztráty, že muselo ustoupit zpět do Čech. Konrád Ota poznal, že není v jeho silách udržet trvalou nezávislost moravského knížectví, a tak se roku 1186 na sjezdu v Kníně podrobil Bedřichovi. Na oplátku získal nástupnictví na českém trůnu a ponechal si panství nad Moravou jakožto moravský markrabě.
Dle současných závěrů historiků původ Moravského markrabství nelze spatřovat v jakémsi zákeřném protičeském plánu německého císaře, nýbrž jako institut, jehož kořeny musíme hledat v domácím prostředí, byť samotný název pochází z ciziny. Poprvé je totiž markraběcí titul (zatím ještě nespojovaný s Moravou) doložen již roku 1175 u Bedřichova bratra Přemysla, jenž toho času hájil zájmy českého knížete na severní Moravě. Titul moravského markraběte pro Konráda Otu, udělený knížetem Bedřichem roku 1186 v Kníně, tak vyjadřoval bezprostřední podřízenost moravského vladaře českému knížeti a zároveň nástupnické právo v Čechách.
Když pak v roce 1189 Bedřich náhle zemřel, jeho nástupcem se zcela v duchu předchozí dohody stal Konrád Ota. Český stát tím po letech nestability získal opět silného a rozhodného panovníka. Jeho nejvýznamnějším počinem byla tzv. "Statuta Konrádova". Jako český kníže se Konrád II. Ota vzdal markraběcího titulu. Moravské markrabství zaniklo a Morava byla opět rozdělena na úděly. Roztříštěnost naštěstí netrvala dlouho. O několik let později, v roce 1197, za vlády Přemysla Otakara I. bylo markrabství obnoveno. Titul získal králův bratr Vladislav Jindřich. Od té doby si Morava vždy držela zvláštní postavení země vyčleněné v rámci českého státu, později ve svazku zemí Koruny české. Největšího věhlasu dosáhlo markrabství za vlády lucemburské dynastie. Po smrti Jošta Lucemburského v roce 1411 však již země nikdy neměla markraběte sídlícího přímo na Moravě a titul splynul s titulem čekého krále.

Zdroj:
WIHODA, Martin: Morava v době knížecí 906 - 1197, Lidové noviny 2010
DVOŘÁK, Rudolf: Vlastivěda moravská, Dějiny Moravy, Od nejstarších dob až po vymření Přemyslovců, Brno 1899
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama