Hlavní město Moravy

2. prosince 2014 v 20:59 | Tomáš |  Správa zemská
Pokud se někdy budoucnu podaří obnovit moravskou samosprávu, vyvstane před politickou reprezentací řada obtížných úkolů. Vedle otázky hranic bude důležitým tématem stanovení zemského hlavního města. V nejstarších dobách, za časů Velkomoravské říše, byl hlavním městem Veligrad. Jeho význam však v 10. století upadl a do popředí se dostaly nově založené přemyslovské hrady. Přemyslovci rozdělili Moravu do tří údělných knížectví s centry v Brně, Olomouci a Znojmě. Od vzniku Moravského markrabství roku 1182 se o prvenství mezi sebou přetahovala Olomouc s Brnem. Olomouc byla větší, sídlil v ní biskup a od roku 1573 i univerzita. Zkrátka duchovní a kulturní centrum země. V Brně naopak sídlil moravský markrabě. Zemské desky se vedly pro obě poloviny země zvlášť. Zemský sněm a zemský soud zasedal střídavě v Brně a Olomouci. Dlouhou dobu existovaly i zdvojené funkce nejvyšších zemských úředníků.


Lze říci, že před vypuknutím stavovského povstání byly pozice obou měst vyrovnané. Možná měla trochu navrch Olomouc. Právě třicetiletá válka však přinesla rozhodující zlom ve vývoji soupeřících moravských metropolí. Zatímco Brno se dokázalo švédské přesile ubránit, Olomouc se roku 1642 vzdala nepříteli a byla několik let okupována. V důsledku toho se královský tribunál i zemské desky přestěhovaly do Brna a ustalo rovněž střídavé zasedání zemského sněmu a soudu. Po ukončení osmiletého pobytu švédských vojsk se zbídačená Olomouc několikrát pokoušela dosáhnout obnovení dřívějšího postavení, ale marně. Navíc se město roku 1741 opět nedokázalo ubránit tentokrát pruské armádě. Císařovna Marie Terezie sice udělila Olomouci čestný titul "královské hlavní město", Titul ale zůstal bez jakéhokoli praktického dopadu. Všechny úřady nadále sídlily v Brně. Neformální stav trval až do roku 1782, kdy císař Josef II. prohlásil Brno jediným hlavním městem Moravy. Stejně hovoří i § 6 zemské ústavy z roku 1849: "Brno jest hlavní město markrabství Moravského." V 19. století se navíc Brno proměnilo ve významnou průmyslovou metropoli. Naproti tomu Olomouc, sevřená prstencem barokních hradeb, zůstávala malým provinčním městem. Ještě v roce 1910 byl rozdíl mezi městy propastný. Brno tehdy již překročilo hranici 125 000 obyvatel, zatímco Olomouc měla stále pouze něco přes 22 000 obyvatel. Brno plnilo funkci hlavního města Moravy až do roku 1928, ale i poté bylo metropolí Země moravskoslezské. Teprve nástup komunismu v roce 1948 přinesl zrušení zemského zřízení a degradaci Brna na úroveň obyčejného krajského města.
Tolik historie a nyní se přesuňme do reality. Když vyloučíme romantické představy o vybudování zcela nového centra na zelené louce někde na střední Moravě, připadá opět v úvahu pouze Olomouc a Brno. Ostrava je sice také významná metropole, ale díky své příhraniční poloze se jeví jako nevhodná. Někteří lidé, a není jich málo, jsou přesvědčeni, že hlavním městem má být Olomouc. Svůj názor zdůvodňují argumenty jako:

a) Velikost není všechno.
b) Olomouc leží na půl cesty mezi Brnem a Ostravou.
c) Ve středověku se jednalo o druhé největší město po Praze a vůbec je údajně Olomouc historicky cennější.
d) Druhá nejstarší univerzita.
e) Neopakovatelná atmosféra historického centra města a bohatá kulturní nabídka.
f) Nejen v Brně ale i v Olomouci sídlí důležité instituce - Vrchní soud, Arcibiskupství.

Argumentace zastánců Brna vypadá zhruba následovně:

a) Olomouc nemá nic, co by nemělo Brno.
b) Téměř 400 000 obyvatel.
c) Brno bylo hlavním městem až do roku 1949.
d) Infrastruktura: mezinárodní letiště, dálniční a železniční křižovatka.
e) V Brně již dnes sídlí řada republikových institucí: Oba Nejvyšší soudy, Ústavní soud, ombudsman, Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, ale i čistě moravské instituce jako: zemské muzeum, knihovna, archiv či galerie.
f) Ekonomická síla druhého nejdůležitějšího města ČR, centrum vědy a výzkumu.

Nezastírám, že v tomto názorovém střetu stojím na straně Brna. Kromě již uvedených argumentů mě k tomu vede zejména socioekonomická realita. Připadá mi, že zastánci Olomouce se opírají spíše než o fakta o subjektivní pocity a emoce. Mají jistě pravdu, že v Evropě bychom nalezli i menší regionální metropole než je Olomouc a nestěžují si. Na druhou stranu, proč volit 100tísícovou Olomouc, když máme alternativu v podobě téměř čtyřikrát většího Brna?
Rovněž argument o lepší poloze Olomouce má něco do sebe, ale nebere v úvahu jiné faktory. Olomouc skutečně leží na půl cesty mezi Brnem a Ostravou. Ten, kdo toto vyzdvihuje však podvědomě přiznává, že opravdovými moravskými metropolemi s nadregionálním významem jsou pouze Brno a Ostrava. Hlavní město má být centrem samo o sobě a ne jen uměle zvoleným kompromisem. V době internetu a brzy snad vysokorychlostních železnic se význam vzdáleností snižuje. V porovnání s většími státy než Česká republika se potom náš spor o několik desítek kilometrů jeví jako malicherný.
Dalším oblíbeným argumentem je poukazování na to, čím byla Olomouc v minulosti, v často již velmi vzdálené minulosti. Ano, bohatou historii nelze Olomouci upřít, ostatně Brno v tomto ohledu také není k zahození, ale jakou váhu mají události dávno minulé v dnešním světě? Není podstatnější, co se děje tady a teď? Namísto abychom byli rádi, že ten nesmyslný dualismus dvou hlavních měst skončil, tak oživujeme staré duchy.
Argumentace historickým centrem nebo kulturním vyžitím pak dle mého zcela postrádá logiku a vyjadřuje v lepším případě osobní preference, v tom horším naprostou neznalost reálií obou měst. Celá debata je tedy o tom, zda zvolíme silné a sebevědomé město Brno s jeho přirozeným potenciálem, nebo se spokojíme s cedulí "hlavní město" před vjezdem do Olomouce, jejíž praktický význam a obsah bude mizivý.
Zatímco Brno je v zásadě materiálně připraveno stát se opět sídlem moravské samosprávy, představte si, jaké problémy by nastaly v případě Olomouce. Na rozdíl od Brna nebyla Olomouc nikdy (ani ve středověku) polickým ani ekonomickým střediskem pro celou Moravu a tomu odpovídá i olomoucká infrastruktura. Nemá smysl povýšit Olomouc na hlavní město a poté několik desetiletí draze budovat potřebné materiální ale i psychologické vazby na zbytek země. Samozřejmě toto klání nesmí dopadnout stylem "vítěz bere vše", abychom nepopulární pragocentrismus nenahradili jiným novým centrismem. Spíše by byla vhodná určitá forma decentralizace, umístění některých orgánů do jiných důležitých měst.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiki | E-mail | 9. prosince 2014 v 22:03 | Reagovat

Článek se mně líbí. Patřím také k těm, co by chtěli jako hlavní město Olomouc. I když jsem z Brna a Brno miluji. Ale z jiných důvodů, než které uvádíte. Mám obavu, abychom neztratili sever Moravy, případně určité sympatie našeho Slezska. Víme, jak je pro nás protivně vzdálená Praha ať už se jedná o kulturu, či nějaké vyřizování. Podobně by to mohlo působit na naše spoluobčany ze severní Moravy a naší části Slezska. Jako nedostatek vcítění, ohleduplnosti. Že jsou tady zase nějací noví mocní, kteří myslí zase především jen na sebe. Byla by to škoda.

2 Patrik | E-mail | 14. března 2015 v 19:04 | Reagovat

Neřekl bych, že Olomouc nemá argumenty proto, ucházet se o hlavní město. Infrastrukturu má velmi dobrou, železniční uzel Olomouc je jedním z nejdůležitějších v ČR. Spojuje východní a severní Moravu z Prahou i Brnem, naopak Prahu a jih Moravy z Ostravou. Má prostě lepší polohu, než Brno. Do Ostravy i do Brna lze lehce cestovat po dobrých silnicích 1. třídy, nebo dálnicích. Budov a krásných je v Olomouci dost na to, aby uživily nějaké další úřady. A to nemluvím o moderních kancelářských stavbách. Jestli ve svém článku zmiňujete centrum soudní moci, dovolím si nesouhlasit. V Olomouci sídlí totiž Vrchní soud a vrchní státní zastupitelství.. což vám asi uniklo. Centrum vědy, to se dá polemizovat, protože univerzita v Olomouci je světoznámá a s tradicí. Síla obchodu je v Olomouci na dobré úrovni, město není zadlužené, ekonomika velmi vyrovnaná. Stavební ruch velmi čilý a město je páté největší v ČR. Dokonce turistický ruch je větší, než v Brně. Troufám si tvrdit, že Olomouc je i centrem sportovním a kulturním. Ne náhodou zde bude sehráno ME ve fotbalu 21 a to dokonce semifinále, nemluvě o půlmaratonu se zlatou hvězdou. Nesmí se zapomenout, že Olomouc je druhé nejvýznamnější město konferenční po Praze. To znamená, že se zde uzavírá mnoho mezinárodních i národních smluv mezi společnostmi a byznysmeny. Je tu Moravská filharmonie známá po celém světě. Pak spousta menších scén divadelních a divadlo Oldřicha Ctibora. Já myslím, že jediné, co Brno nesporně má, je jeho velikost... ale to nemusí nic znamenat. Washington rozhodně není největší v USA a i v Evropě bychom našli podobné případy... to je můj názor

3 promoravia | 14. března 2015 v 20:11 | Reagovat

[2]: Vašeho názoru do diskuze si vážím a děkuji za něj. Více takových jako jste Vy. Nicméně si stále myslím,že atributem hlavního města není jen poloha na půl cesty mezi Brnem a Ostravou. Musí jít o přirozené hospodářské, kulturní a politické centrum, zkrátka opravdovou metropoli, která alespoň trochu snese srovnání s jinými evropskými velkoměsty. Ten po staletí trvající dualismus jen zbytečně oslabuje jednotu Moravanů. Podle mě bychom měli konečně odvrátit zrak od minulosti a trochu se zamyslet nad budoucností a nejlépe ji zasadit do evropského kontextu. 4milionová země si nezaslouží mít hlavní město o 100 000 obyvatelích, zvláště pokud existuje alternativa.

4 Patrik | 17. března 2015 v 0:02 | Reagovat

[3]:
I já si vážím vaší volby a této diskuze a děkuji za ni. Přesto mám pocit, že velikost města by neměla rozhodovat o tom, kde by měla sídlit hlavní správa Moravy. Mezi námi, 385 000 obyvatel zřejmě nebude ten pravý argument. Alespoň ne proti zbytku Evropy, kde tento počet je stejně zanedbatelný, jako 100 000... to už je fakticky jedno. Takže zřejmě bych ponechal jiné přednosti určit to, kde bude hlavní město. Vše ostatní je na straně Olomouce. děkuji za pozornost

5 Karel Otokar | E-mail | 25. března 2015 v 14:08 | Reagovat

Toto je velmi zajímavá diskuse. Děkuji za ní. Osobně jsem sice v Olomouci nikdy nebyl, ale slyšel jsem, že tam mají překrásnou kopii pražského (hanba Praze!) orloje. Moravská samospráva je velice důležitá a zásadní věc a já věřím, že se jí jednou podaří obnovit! Až se tak stane, měla by se v hlavním městě tohoto unikátního, jinde nevídaného a krásného moravského kraje, postavit také kopie Svatovítské katedrály (hanba Praze!), která by všem jasně řekla, že na Moravě jsem doma. Ať žije Morava!

Karel

6 Racio | 26. března 2015 v 0:56 | Reagovat

Přeji hezký den z Vaší oblíbené Prahy.
Měl bych dotaz, z racionálního hlediska, jaký má smysl obnovovat zemské zřízení Čechy, Moravy a především Slezska? Rozuměl bych tomu, že by Morava měla svou samosprávu, vzhledem k jejímu počtu obyvatel to může být pochopitelné, ale proč Slezsko, když jeho území je roztříštěné a samo "obsahuje" mnoho moravských enkláv, sama Ostrava leží na obou "březích" těchto zemí. Nebylo by spravedlivější rovnou rozdělit celé území České republiky podobně jako Rakousko či Švýcarsko na několik samosprávných území?

7 promoravia | 26. března 2015 v 9:52 | Reagovat

[6]: Vážený pane, pokud Čechy nebudou chtít zemskou samosprávu, tak ji mít nebudou. Mohou mít nadále kraje v pozměněných hranicích, které budou respektovat hranici Čech a Moravy. Nicméně bylo by vhodné, aby správní členění státu mělo nějaký řád a nebylo asymetrické. V případě německých zemí, které uvádíte, jde rovněž o historické celky a jsou pro Moravany jakýsi vzorem. Slezsko to je oříšek. Ostatně již v 19. století se objevovaly hlasy, že Země slezská je zbytečný a drahý luxus a měla by být rozdělena mezi okolní země. Správně jste si povšiml, že Slezané nevyvíjejí téměř žádnou aktivitu. Ani obnovení Slezska v historických hranicích nebude vhledem k Ostravě a bývalým moravským enklávám možné. Můj názor je takový, že slezsko-moravská hranice nemusí nutně kopírovat hranici historickou a mělo by dojít k citlivé výměně území, tak aby byla přibližně zachována rozloha obou zemí. Německé spolkové země také neodpovídají přesně historickým zemím. Myslím, že je spravedlivé, aby bylo vedle Moravy obnoveno také Slezsko, ale tuto bitvu si musí vybojovat především sami Slezané. Zemské zřízení v podobě Čechy, Morava, Slezsko a v ideálním případě také Praha jako hlavní město, má svoji logiku. Vždy je lepší rozdělit stát na více celků. Brání se tak majorizaci ve prospěch toho největšího a ani společnost není zbytečně polarizována. Vzpomeňte jak "fungovala" dvoučlenná federace se Slovenskem. Rozhodně však tyto myšlenky nepovažujte za nějaký výpad proti Praze, jde nám jen o obnovu stavu, jenž tady fungoval až do roku 1948.

8 Racio | 26. března 2015 v 21:53 | Reagovat

Dobrý den, děkuji za odpověď.

Měl bych ještě jeden dotaz. Jaký je Váš názor na relativně soupeřící weby - http://vlajka.moravy.eu/ - který preferuje vlajku červeno-žlutou a http://moravska-vlajka.eu/ - který preferuje modrou variantu? Z hlediska složitého historického vývoje tomu rozumím, jde mi však o to, zda to pro laiky nebude působit absurdně, aby si, s prominutím, nezačali říkat: "Oni se na té Moravě neshodnou nejen na hlavním městě, ale ani na vlajce."

Každopádně osobně nejsem vůbec zastáncem pragocentralismu, avšak co bych určitě nechtěl, aby se naše soustátí stalo jakousi ČSFR, a ani aby vznikly dva rozdílné spisovné jazyky, vedle češtiny moravština či slezština. To by mne velmi mrzelo. Samozřejmě, že bych nemohl proti tomu nic udělat, ale jsem toho názoru, že spisovná čeština by měla reflektovat změny v jazyce v celé republice, tudíž jak v Čechách, tak na Moravě.

9 Patrik | 27. března 2015 v 7:11 | Reagovat

Pane Karle Otokárku, dovolím si jednu soukromou radu. Nedejte na to, co slyšíte, ať se jedná o cokoli... Zkuste spíš sám se podívat a učinit vlastní zkušenost. Takové řeči, jako: "Slyšel jsem, že žena vypadá pod sukní stejně jako muž pod kalhotami... to prostě jen neposlouchejte... hanba jim...

10 promoravia | 27. března 2015 v 9:26 | Reagovat

[8]: Nemáte zač. Ohledně moravské vlajky Váš odkáži na zdejší článek http://promoravia.blog.cz/1407/moravska-vlajka . Snad jen dodám, že kolem toho je zbytečně mnoho emocí, které poškozují moravské hnutí v očích veřejnosti. Zejména inicátoři vyvěšování modré varianty by měli ubrat ve svých útočných vyjádřeních.
Jinak si dovolím upozornit, že samospráva není totéž co federace. Většině Moravanů by stačilo pouhé obnovení zemského zřízení. Pokud jde o jazyk, nevidím důvod pro umělé vytváření něčeho jako moravština. Opět by šlo v rámci Moravy o velmi konfliktní téma. Navíc co jsem si zatím mohl všimnout, lidé na Moravě mluví česky, někdy dokonce lépe než lidé v Čechách.

11 Racio | 31. března 2015 v 18:31 | Reagovat

To máte pravdu, je to vlastně paradox, že se na Moravě mluví více spisovně, než v Praze, a přitom spisovná čeština byla historicky založená na dialektech středních Čech. Dnes samozřejmě reflektuje jazyk na celém území, tudíž nepředpokládám, že by se kodifikovaly tvary s EJ (dobrej, špatnej...) kvůli tomu, že tak mluví v Praze a okolí.
Mimochodem, mluví (především mládež) na Moravě a ve Slezsku ještě těmi jejich historickými nářečími - hanácká, lašská, moravsko-slezská - anebo se již příliš nepoužívají?

12 promoravia | 31. března 2015 v 19:13 | Reagovat

[11]: Není se čemu divit, když tou pražskou hantýrkou mluví každá druhá postava českých filmů a seriálů. Doufám, že tahle "vymoženost" nepřekročí Českomoravskou vrchovinu...
Nemůžu mluvit za jiné regiony, pocházím z jižní Moravy, tj. Podluží, hánácké Slovácko, Slovácko. Obecně nářečí upadá. Lidi rozumí, ale nepoužívají ho. Ve městech už skoro vymizelo a drží se hlavně na vesnicích. Ale není tomu tak, že by se nářečí používalo v podobě, v jaké je zachyceno v literatuře. Spíše se používá normální čeština prokládaná místními výrazy. Opravdovým krásným nářečím už mluví bohužel jen staří lidé. Ohledně mládeže, odhadem asi 40-50% aktivně používá nářeční výrazy. Opravdu hodně záleží na velikosti obce, jak se mluví v rodině, jestli jde o venkov nebo příměstskou oblast, atd.

13 Racio | 31. března 2015 v 22:30 | Reagovat

Teď jsem shodou okolností "objevil" články o Ústavu jazyka moravského. Bohužel jejich web je již neaktivní, ale podle odkazů na něj jde o skupinu tří mužů (jeden z nich jmenovaný jako Jan Kozohorský), kteří se snaží vytvořit spisovnou variantu moravštiny. Myslíte, že je to krok správným směrem, vytvoření vlastně "umělého" moravského jazyka, který by byl složen z vícero dialektů?

14 promoravia | 1. dubna 2015 v 20:40 | Reagovat

[13]: Nic jako spisovný moravský jazyk neexistuje a upřímně - tohle téma nikoho nezajímá, možná proto už ten zmíněný web nefunguje. Můj názor je takový, že Moravané vlastní jazyk nepotřebují. Dokonce i v dobách největší slávy moravské autonomie (16. a 19. století) se na Moravě mluvilo česky. Navíc už vidím, jaké hádky by vypukly o to, které nářečí je správné a má se stát základem spisovné moravštiny.

15 Milan V. | E-mail | 5. května 2015 v 21:50 | Reagovat

[2]:Já bych doplnil, že skutečným železničním uzlem je Přerov, ne Olomouc.

16 veb | 3. prosince 2016 v 21:17 | Reagovat

Problém Brno-Olomouc rozhodli naši stateční předkové roku 1645, když hrstka studentů a měšťanů s pár vojáky porazila před brněnskými hradbami obrovskou profesionální invazní armádu hrdlořezů s děly a vším vybavením. To nebyla procházka růžovým sadem, ale krutá bitva se spoustou zabitých, zraněných a vypáleným okolím města. Přesila byla asi třicetinásobná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama