Jednací řád moravského zemského sněmu r. 1906

25. ledna 2015 v 18:54 | Tomáš |  Historické dokumenty
Jednací řád pro zemský sněm markrabství Moravského
Ve znění ze dne 18. ledna 1906.

zemská sněmovna

I. Zahájení a ukončení zemského sněmu.

§ 1
Schůze zemského sněmu císařem svolaného ustanovuje, zahajuje a ukončuje zemský hejtman a za jeho zaneprázdnění jeden z jeho náměstků. (§§ 8, 10, 33 zř. z.)

II. Zkoušení voleb.

§ 2
Zemský výbor má zkoušeti volební výkazy nových poslanců zemských a podati o tom zprávu zemskému sněmu, jemuž přísluší rozhodovati o připuštění zvolených. (§ 31, zř. z. a § 66 z. v. ř.)

III. Předseda a kancelář sněmu zemského, zapisovatelé (verifikátoři) a pořadatelé.

§ 3
Ve schůzích zemského sněmu předsedá zemský hejtman a je-li zaneprázdněn, některý jeho náměstek (§ 4 a 10 zř. z.)
Vůbec vykonávají úřad zemského hejtmana za jeho zaneprázdnění jeho náměstkové.

§ 4
Předsedovi přísluší bdíti nad pořádkem a pokojem ve sněmovně.
Osvědčovati souhlas aneb nelibost má předseda posluchačům zakázati a jest oprávněn, nepodrobí-li se jeho opatřením, rušitele, aneb i všechny posluchače ze sněmovny dáti odstraniti.

§ 5
Zemský výbor ustanovuje pro každoroční zasedání zapisovatele z řad zemských konceptních úředníků.
Tito mají vésti vždy po dvou protokoly o schůzích zemského sněmu v obou zemských jazycích.

§ 6
Stvrzovati stenografické zprávy náleží 4 zemským sněmem pro tuto funkci dle později uvedených ustanovení zvoleným poslancům jakožto verifikátorům.

§ 7
Rovněž tak zvolí sněm 4 své členy za pořadatele.
Pořadatelé mají podporovati předsedu při udržování pokoje a pořádku ve sněmovně a dohlížeti zejména při vydávání vstupenek do místností pro posluchače.
Utvrzovatelé a pořadatelé jsou oprávněni, po uplynutí jednoho měsíce žádati, aby nahrazeni byli novou volbou.

IV. Veřejnost schůzí a způsobilost usnášeti se.

§ 8
Schůze zemského sněmu jsou veřejné.
Výjimečně může se konati též schůze důvěrná, žádá-li to buď předseda anebo nejméně pět poslanců, a rozhodne-li se pro to zemský sněm, odstraniv všechny osoby neoprávněné účastniti se sněmovního jednání. (§ 34 zř. z.)
Pro každou důvěrnou schůzi určí předseda zapisovatele ze středu zemského sněmu.

§ 9
Sněm může platně se usnášeti, je-li více než polovice veškerých jeho členů přítomna. (§ 38 zř. z.)

V. O volbách, jež vykonávati jest zemskému sněmu.

Ustavení se kurie zemského sněmu.

Odbory zemského sněmu.

§ 10
Veškeré volby, jež přísluší zemskému sněmu, volba do zemského výboru, do sněmovních odborů, do zastupitelstev ústavů zemských a jiných korporací, v nichž zemskému sněmu zastoupení přísluší, do komisí vyšetřovacích a dohlédacích zemským sněmem dosazených, konají se, pokud zemské zřízení pro markrabství Moravské výjimky nestanoví, kuriemi volebními zemským sněmem utvořenými.
Z těchto volebních kurií skládá se kurie poslanců velkostatku ze dvou volebních sborů.
Tvoření se těchto volebních kurií, jich ustavování se, předpoklady a způsoby voleb v kuriích upravují §§ 10a, 10b, 10c, 12, 15a, 15b, 15c, 15d, 15e zemského zřízení pro markrabství Moravské.

§ 11
Zemský sněm má ihned, jakmile se kurie ustaví, zvoliti čtyři pořadatele, čtyři verifikátory a dále jednotlivé odbory, a sice:
odbor finanční, odbor pro záležitosti obecní, odbor školní, odbor komunikační, odbor zemědělský, odbor živnostenský, odbor verifikační, a sice každý z těchto odborů nejméně o 16 členech.

§ 12
Každý poslanec jest povinen, volbu do odboru přijati, může však z důležitých příčin o zproštění žádati, o čemž sněm ihned bez debaty rozhodne.
Člena odboru, který po 8 dní bez platné omluvy schůzí odborových se neúčastní, nebo který v čas jednání odboru na dobu delší než 8 dní dovolenou ze sněmu dostane, může zemský hejtman z členství odboru zprostiti a zaříditi novou volbu příslušnou volební kurií pokud se týče příslušným volebním sborem.
Poslanec není povinen, býti členem více než dvou odborů.

§ 13
Každý zvolený odbor za řízení dle let nejstarším členem má vyvoliti ze sebe předsedu, jednoho, po případě i více náměstkův a jednoho neb dle potřeby i více zapisovatelův a zemskému hejtmanu oznámiti, jak se ustavil.
Každý odbor má dále pro předměty, jemu k předběžné poradě přikázané, voliti zpravodaje. (§ 67)

§ 14
Pro jednání v odborech, v kuriích a jich volebních sborech platí vůbec, pokud jich použiti lze, ustanovení tohoto jednacího řádu.
Odbory se platně usnášejí, když jest přítomna nadpoloviční většina členů.
Usnášejí se absolutní většinou hlasů.
Předseda jest oprávněn zúčasniti se volby zpravodajů, jinak však může hlasovati jen při rovnosti hlasů.

§ 15
Odbory mohou poslance, u nichž zvláštní znalost věci předpokládají, pozvati, aby se zúčastinili schůzí s hlasem poradním.
Není-li navrhovatel sám členem onoho odboru, kterému předběžná porada o jeho návrhu byla přikázána, má býti pozván k poradám odborovým aspoň k odůvodnění svého návrhu - a vůbec, kdykoli to odbor za dobré uzná.
Zemský hejtman může schůzím odborů býti vždy přítomen, ale nemá práva hlasovacího.
Poradám odborů, které sněm za veřejné prohlásil, mohou všichni poslanci býti přítomni.

§ 16
Kdyby odbor při některém jednání měl zapotřebí zpráv neb vysvětlení vládních úřadů neb zemského výboru, může je ku poradě zemským hejtmanem pozvati. (§ 37 zř. z.)
Odbory mají také právo znalce věci k ústní poradě povolati aneb vyzvati, aby podali písemné dobrozdání.
Místodržitel markrabství Moravského nebo komisařové jím vyslaní jsou oprávněni přítomni býti toliko při jednání sněmovních odborů, nikoliv při jejich závěrečné poradě a při hlasování, a rovněž nikoliv při jednání zemského výboru.

§ 17
Jakmile odbor předběžnou poradu jemu přikázanou úplně skončil, odevzdá předseda zprávu o usneseních zemskému hejtmanovi.
Závisí-li zpráva nebo návrh odboru v hlavní věci od nějaké předběžné otázky, může odbor sněmu zemskému dáti návrh na rozhodnutí této předběžné otázky, a až do jejího vyřízení rokování odročiti.

§ 18
Ustanoví-li se odbor většinou hlasů na nějakém usnesení neb návrhu k sněmu, proti kterému menšina, nejméně tříčlenová, svůj návrh sněmu předložiti chce, má právo, tento návrh ku zprávě, neb k návrhu většiny připojiti a zpravodaje za tímto účelem zvoliti; nesní se tím však opozditi ani odevzdání ani podání zprávy aneb návrhu.

§ 19
Tímto jednacím řádem vázán jest i zemský výbor, pokud instrukce jemu udělená se od něho neodchyluje.

VI. Předměty jednání.

§ 20
Sněm jedná:
a) o předlohách vládních podaných prostřednictvím zemského hejtmana;
b) o předlohách zemského výboru, aneb odborů sněmovních;
c) o návrzích poslanců (§ 35 zř. z.)

§ 21
Návrhy o věcech, mimo obor činnosti sněmovní, má zemský hejtman z porady vyloučiti. (§ 35 zř. z.)
Návrhy zákonů, které buď císařem, buď sněmem odmítnuty byly, nelze v témže zasedání sněmu opětně podati. (§ 17 zř. z.)
Rovněž nelze jednati o jiných samostatných návrzích, které v témž zasedání sněmem již jednou odmítnuty byly.

§ 22
Při předlohách zemského výboru, návrzích odborů sněmovních a vládních předlohách netřeba zjišťovati, jsou-li podporovány.

§ 23
Samostatné návrhy jednotlivých členů, jež se nevztahují k nějaké předloze vládní neb odborové, musí býti zemskému hejtmanu podány písemně a předběžným poradám odborovým podrobeny (§ 35 zř. z.), a musí obsahovati i formální návrh, jak s nimi dále naloženo býti má.
Každý takový návrh musí býti podporován nejméně 15 poslanci, a to buď podpisem návrhu, anebo na otázku předsedovu, když návrh ve sněmovně přečten.
Nebyl-li návrh dostatečně podporován, nelze o něm jednati.

§ 24
Každý návrh budiž nejdéle v příští schůzi v obou zemských jazycích přečten a když jest dostatečně podporován, vytištěn a poslancům rozdán. Zemský hejtman ustanoví den ku prvnímu čtení a odůvodnění navrhovatelem, a to při více v názvu uvedených navrhovatelích tím z nich, kterého byli ze svého středu zvolili.
Navrhovatel může žádati, aby návrh bez prvního čtení, když byl poslancům rozdán, přikázán byl některému odboru, anebo aby ku projednání návrhu toho zvolen byl odbor zvláštní.
Žádost tato připojena býti musí ku formálnímu návrhu o způsobu, jak s návrhem naloženo býti má.
O přikázání návrhu některému odboru rozhodne sněm bez debaty. Nepřikázal-li se odboru, pokládán jest za zamítnutý.

§ 25
Návrhy na změnu nebo dodatky ku předmětu, o němž se již v některém odboru jedná, přikáží se, byli-li podle jednacího řádu (§ 23) podány, když byly zemským hejtmanem sněmu ohlášeny, bez prvního čtení, onomu sněmovnímu odboru, kterému předběžná porada o příslušném předmětu byla svěřena.
Byla-li zpráva o hlavním návrhu předsednictvu sněmu již odevzdána, mohou připuštěny býti návrhy na změnu a doplnění teprve při jednání o předmětu samém ve sněmu, a mají do jednání býti pojaty, jestli dle jednacího řádu byly podány. (§ 23)

§ 26
Dříve než návrh některého poslance přikázán byl odboru k předběžné poradě, může navrhovatel od něho ustoupiti.
Později může navrhovatel sice prohlásiti, že od návrhu ustupuje, ale o předmětu samém bude dále jednáno, prohlásí-li jiný poslanec, že při návrhu trvá a sněm k tomu přivolí.

VII. Denní pořádek.

§ 27
Pořad, dle kterého věci v poradu vzíti se mají, ustavuje zemský hejtman. (§ 36 zř. z.)
Denní pořádek každé schůze má se oznámiti poslancům pokud možno koncem předešlé, vždy však před počátkem nové schůze.

§ 28
Zemský hejtman zahájí schůzi, jakmile členové jsou shromážděni počtem k usnášení dostačujícím. (§ 38 zř. z.)

§ 29
Zápis o každé veřejné schůzi v obou zemských jazycích sepsaný vyloží se den po schůzi v kanceláři sněmovní na 24 hodin, aby poslanci mohli v něj nahlédnouti.
Námitky buď proti znění aneb proti obsahu zápisu oznamují se zemskému hejtmanovi, kterýž zápis opraví, shledá-li, že námitky jsou odůvodněny.
Kdyby zemský hejtman odepřel žádanou opravu, jest poslanci, který si ji přeje, zůstaveno, aby učinil ve sněmu návrh na opravu.
V takovém případě čte se místo, proti kterému byla námitka učiněna a rovněž tak i navržená změna, načež sněm se o věci usnese.
Po zahájení schůze berou se pak na známost vládní předlohy, které od zemského hejtmana došly, ostatní podání a sdělení, jakož i interpelace a návrhy poslanců, pak podané petice, načež se sněm usnese, jak s nimi má býti naloženo.
Pak následují odpovědi na interpelace, načež se přikročí k dennímu pořádku.

§ 30
Každý poslanec má právo interpelovati místodržitele, zemského hejtmana anebo předsedu některého sněmovního odboru. Nikdy však nesmí nějakou interpelací býti přerušeno započaté jednání.
Interpelace musí býti písemně podány, nejméně patnácti členy podepsány a mají se zemskému hejtmanu odevzdati, který je dá přeložiti, přečísti a interpelovanému odevzdá.
Odpověď na interpelaci o jednání zemského výboru může zemský hejtman dáti i členem zemského výboru.
Shledá-li předseda, že interpelace odporuje v takové míře platným zákonům aneb slušnost a mrav hrubě porušuje, že přečtení její má za nepřípustné, nechť oznámí sněmu, že nenechá tuto interpelaci ani přečísti ani protokolovati, že ji však vyloží po 24 hodin poslancům ku nahlédnutí, aby ji pak interpelovanému odevzdal.

§ 31
O podaných interpelacích nelze debatovati, pokud nebyla dána odpověď.
Smí-li se o odpovědi na interpelaci ihned jednati, rozhoduje sněm k návrhu v té příčině podanému bez předchozí debaty.
Při jednání tomto nelze učiniti návrhu, každému poslanci jest však volno, ve věci samé formou návrhu pokračovati.

§ 32
Vládní předlohy sněmu podané musí přede všemi jinými záležitostmi býti projednány. (§ 36 zř. z.)
Ale i vládní předlohy mají předběžným oborovým poradám býti podrobeny.
Bez předběžné porady nemohou býti zamítnuty.

§ 33
Vláda může své předlohy vždy změniti aneb od nich ustoupiti a nesmí si jich pak žádný člen osvojiti, aby v nich pokračoval.
Kdo předmět, od něhož vláda ustoupila, chce převzíti, musí samostatný návrh obyčejnou cestou sněmu podat.

§ 34
Bylo-li navrženo urychlené projednání předlohy neb nějakého návrhu, musí tento návrh býti patnácti členy podepsán.
S návrhem na urychlení musí se spojiti také označení žádaných zkratek.
Přípustným zkrácením jednání sněmovního jest:
a) že odboru se ustanoví lhůta k podání zprávy;
b) že, jakmile zpráva odboru rozdána jest, rokování hned započíti má;
c) že návrh neb
d) zpráva odboru se nemá tisknouti;
e) že navrhovateli může se dáti slovo k meritornímu odůvodnění jeho návrhu, aniž je předmět na denním pořádku, konečně
f) že předběžná porada má zcela odpadnouti.
Je-li návrh na urychlené jednání dle jednacího řádu podepsán, má se zemský sněm usnést po debatě, omezující se toliko na otázku urychlení a žádaných zkratek, o tom, zda-li žádané způsoby zkráceného jednání mají býti připuštěny.
O zkratkách pod lit. e) a f) uvedených může se sněm usnésti toliko většinou dvoutřetinovou.
Nedocílí-li se potřebné většiny, budiž o předmětu dle jednacího řádu jednáno.

§ 35
Sněm může po návrhu zemského výboru nebo některého poslance bez debaty dvoutřetinovou většinou se usnésti, aby návrh zemského výboru již rozdaný bez všeliké předběžné porady v některé z příštích schůzích připustil se k druhému čtení. V tomto případě má člen zemského výboru, ustanovený k tomu zemským hejtmanem, býti zpravodajem.

§ 36
Z pravidla stanoveného v § 23 vyjmuty jsou též návrhy, které se vztahují toliko na formální vyřizování prací, aneb se týkají počtu členů, z nichž sestávati má sněmovní odbor, jenž třeba zvoliti.
Návrhy tyto nemusí býti písemně podány a lze také podle okolností bez debaty o nich hned hlasovati a se unášeti.

§ 37
Předlohy vlády a výboru, jakož i podporované samostatné návrhy jednotlivých členů mají se pravidelně tištěné poslancům rozdati; sněm může se však jednoduchou většinou usnést, aby i mimo jednání urychlená (§ 24) od tisku upuštěno bylo.
Zprávy sněmovních odborů, jichž vytisknutí odbor nežádá, zle dáti na denní pořádek. Sněm usnáší se bez debaty, má-li o těchto netištěných zprávách jednáno býti.

VIII. Jednání.

§ 38
V den, kdy předmět poprvé jest na denním pořádku, obdrží navrhovatel slovo, požádá-li o ně, aby návrh odůvodnil.
Pak se ustanoví bez debaty, má-li návrh jednomu ze zřízených již odborů býti přikázán, aneb má-li býti zvolen pro tu věc zvláštní odbor.
Nepřikázal-li se návrh žádnému odboru, pokládán jest za odmítnutý.

§ 39
Předseda dává slovo těm, kdo se o ně hlásí, dle pořadu, v jakém se hlásili, při čemž mají udati, zamýšlí-li mluviti pro aneb proti návrhu. Řečníci pro a proti mají, pokud ohlášení stačí, dle možnosti se střídati.
Každý řečník může své místo v pořadí zaměniti s řečníkem později se přihlásivším.

§ 40
Místodržitel markrabství moravského aneb komisařové od něho ustanovení mají právo, do sněmu zemského docházeti a kdykoliv slova se chopiti; hlasování jsou jen účastni, jsou-li poslanci.
Je-li žádoucí, aby členové úřadů vládních do sněmu byli vysláni, má se to státi vyzváním zemského hejtmana u příslušných úřadů (§ 37 zř. z.)

§ 41
Zpravodajům odborů přísluší první a poslední slovo a mohou vůbec kdykoli slova se chopiti.
Před závěrečným slovem zpravodaje přísluší ještě navrhovateli slovo, žádá-li si ho. Je-li více navrhovatelů, mohou ze tím účelem zvoliti jednoho ze sebe. Zpravodaji menšiny přísluší při návrzích odborů úvodní slovo po zpravodaji většiny, a poslední slovo před závěrečným slovem zpravodaje většiny.

§ 42
Zpravodajové odborů a zemského výboru mají mluviti z tribuny pro referenty, všichni ostatní řečníci z tribuny řečnické.
Návrhy formálního projednávání věci se týkající činiti má poslanec ze svého místa.

§ 43
Chce-li předseda v nějakém jednání jako řečník slova se chopiti, musí předsednictví odevzdati a smí je teprve zase zaujati, když hlasováním o předmětu jednání bylo ukončeno.

§ 44
Skládá-li se předmět jednání z více částí, má se zahájiti všeobecná debata, načež se o jednotlivých částech zvlášť debatuje.
Každý řečník smí o téže věci jen dvakráte mluviti.
Kdo byv k slovu vyzván, v síni sněmovní není přítomen, ztrácí slovo.

§ 45
Návrhy na konec debaty mohou kdykoliv, ale bez přerušení řečníka, býti dány a má o nich zemský hejtman ihned bez debaty a bez otázky podporovací dáti hlasovati; nicméně, když byl návrh na konec debaty přijat, mají se všechny návrhy na změny a dodatky, které se podati chtěly, zemskému hejtmanovi na jeho vyzvání odevzdati, který je sněmu oznámí a najdou-li dostatečné podpory, do hlasování o meritu věci pojme.
Jakmile návrh na ukončení debaty byl přijat, mají řečníci pro návrh a proti návrhu zapsaní zvoliti ze svého středu po jednom generálním řečníku.
Nedohodnou-li se, rozhodne los.
Po skončeném rokování mají pak jen ještě generální řečníci, navrhovatel a zpravodajové slovo.
Chopí-li se místodržitel, aneb jiný zřízenec vlády slova po ukončené debatě, pokládá se debata opět za zahájenou.
K stručné opravě okolností v debatě tvrzených má předseda i po skončené debatě slovo uděliti.
Skutková oprava nesmí přesahovati dobu 10 minut.
Na žádost řečníka může zemský sněm bez debaty jednouchým hlasováním řečníkovi uděliti další poslední 10minutovou lhůtu k řeči.

§ 46
Předseda jest povinen při poradách sněmu o to pečovati, aby zachována byla parlamentární slušnost.
Plně tuto povinnost jest předseda oprávněn kdykoliv - i za řeči některého poslance - slova se chopiti. Jakmile dá předseda znamení zvonkem a počne mluviti, musí řečník svoji řeč na tak dlouho přerušiti, až předseda své výklady ukončí.
Disciplinární prostředky, jimiž předseda oproti členům sněmu vládne, jsou tyto:
1) volání k věci
2) volání k pořádku
3) důtka s odnětím diet na 2 dny
4) důtka s vyloučením ze sezení, nebo také ještě i příštího sezení a odnětí diet na 6 - 14 dní.
K věci budiž řečník volán, odchýlí-li se od předmětu jednání.
Byl-li řečník třikrát ku věci volán, může mu předseda odníti slovo
Udělí-li se řečníku po ukončené debatě slovo k stručné opravě okolností v debatě tvrzených (§ 45) a řečník ve své řeči meze opravy překročí, aneb do obšírných výkladů se pustí, může mu předseda, aniž ho předem volá k věci, ihned odníti slovo.
Ostatních pod číslem 2 - 4 uvedených disciplinárních prostředků budiž užito:
a) při hrubém porušení pořádku a slušnosti po dobu jednání sněmovních;
b) při nadávkách;
c) při nebezpečných výhružkách;
d) při násilnostech vůbec, zvláště pak směřují-li tyto proti jedné nebo více osobám k účasti na sněmovních jednáních oprávněným.
Při hrubém porušení pořádku a slušnosti po dobu jednání sněmovních, při nadávkách a nebezpečných výhrůžkách budiž užito volání k pořádku, aneb důtky s odnětím diet na 2 dny, aneb důtky a vyloučením ze sezení na 6 dní.
Při násilnostech užiti jest důtky s odnětím diet na 2 dny, aneb důtky s vyloučením ze sezení a odnětí diet na 6 dní.
Pozdější disciplinární trest budiž zostřen odnětím diet na dalších 8 dní ve všech případech, kdy poslanec ze sezení vyloučení se zdráhá, vyzván byv předsedou, zasedací síň opustiti.
Užívaje disciplinárních prostředků sáhnouti má předseda nejprve k mírnějšímu disciplinárnímu prostředku pro dotyčný případ vyhlédnutému, a teprve v případu opakování k disciplinárnímu prostředku přísnějšímu.
Zvrhnou-li se násilnosti až ke skutkovému násilí proti osobám, které jsou k účasti na jednáních oprávněny, lze je trestati ihned nejpřísnějšími disciplinárními prostředky.
Každý, kdo jest oprávněn k účasti na jednáních, může od předsedy žádati, aby v daném případě užil disciplinárních prostředků po ruce jsoucích.
O tom rozhoduje předseda, nedovolávaje se sněmu.

§ 47
Nařídil-li předseda vyloučení ze sezení a neuposlechne-li dotyčný člen zemského sněmu vyzvání ku opuštění síně, tu má předseda, zjistiv toto zdráhání se, zaříditi, aby vyloučený pořadateli, pokud se týče sněmovními sluhy byl odstraněn, a o to pečovati, aby vyloučený člen, vyjma případ v tomto § stanovený, do zasedací síně po čas vyloučení opět nevstoupil.
Došlo-li po čas vyloučení k hlasování o jiných otázkách než toliko způsobu jednání se týkajících, při němž hlas vyloučeného člena sněmu mohl býti rozhodujícím, musí býti hlasování v nejbližším sezení opakováno, ač neusnese-li se sněm, aby vyloučený člen byl po čas vyloučení k hlasování připuštěn.
Odvolání se ku shromáždění připouští se toliko při užití disciplinárních prostředků v § 46 pol. 4 uvedených.
Zemský sněm rozhoduje o tom bez debaty prostým hlasováním.

§ 48
Povstane-li ve sněmu nepokoj jednání rušící, může předseda sezení na určitou dobu přerušiti, neb zcela ukončiti.
Nemůže-li si předseda zjednati sluchu, pokryje svou hlavu a tím jest sezení na půl hodiny přerušeno.

§ 49
Čísti písemné přednášky dovoluje se toliko zpravodajům odborů a výboru zemského a zřízencům vládním.
O tom, zda-li i jiní řečníci mohou čísti spisy a listiny, na které se vztahují ústní přednášky, rozhoduje předseda. Nesvolí-li předseda, má k požádání řečníkovu o tom bez debaty rozhodnouti sněm.

§ 50
Každému členu zemského sněmu jest dáno na vůli, aby mluvil jedním z obou zemských jazyků, aniž se řeč jeho přeloží.
Jestliže byly zprávy sněmovních odborů, které v zemském sněmu k přednášení jsou určeny, členům tiskem rozdány, mají jen tehdy býti čteny, když se na tom sněm po případném návrhu bez debaty usnesl.
Naproti tomu však třeba v obou zemských jazycích přečísti návrhy, obsažené v tištěných i netištěných zprávách, jakož i k žádosti jednoho poslance netištěné zprávy.
Sdělení sněmu svědčící, odpovědi na interpelace, jakož i otázky a návrhy, o kterých se má hlasovati, přednášejí se oběma zemskými jazyky.

IX. Hlasování

§ 51
Předseda dá hlasovati po ukončeném rokování o učiněných návrzích.
Po generální debatě se jen tenkráte hlasuje, když bylo navrženo, aby se přešlo k dennímu pořádku, anebo zněl-li návrh na odročené neb odkázání odboru.

§ 52
Předseda sestaví otázky, o nichž se má hlasovati, a ustanoví pořad hlasování.
Bylo-li by něco namítáno proti tomu neb onomu, jest třeba, aby o návrzích, týkajících se položení otázek a pořadu, v jakém o nich má býti hlasováno, sněm učinil usnesení.

§ 53
Především se hlasuje o návrzích na odročení neb na odkázání výboru; jim toliko předcházejí případné návrhy na přechod k dennímu pořádku.

§ 54
Je-li více hlavních návrhů, hlasuje se především o tom, jehož přijetím by ostatní odpadly.
Potom hlasuje se o návrzích na změnu před hlavním návrhem, o návrzích doplňovacích však po hlavním návrhu, když byl přijat.
Vůbec se hlasuje především o návrzích širších.
O návrzích na zamítnutí se nehlasuje.

§ 55
K platnosti usnesení jest třeba absolutní většiny hlasů takového počtu poslanců zemských, jakého jest třeba k řádnému usnesení dle č. 38 zřízení zemského.
Při rovnosti hlasů sluší předmět pokládati za zamítnutý.
Pro usnesení o následujících předmětech jest třeba dvoutřetinové většiny nejméně 121 přítomných poslanců:
a) ohledně změny zemského zřízení a zemského volebního řádu;
b) ohledně změny zákona o národnostním rozdělení úřadů školských;
c) ohledně změny zákona ze dne 19. května 1897, z. z. č. 40, o zemědělské radě;
d) ohledně změny zákona, jímž se upravuje užívání zemských jazyků při samosprávných úřadech;
e) ohledně usnesení, kterými stávající zemské vyučovací ústavy mají se zrušiti neb obmeziti, aneb kterými se vyučovací jazyk změniti má;
rovněž tak ohledně usnesení, kterými mají býti odňaty neb sníženy příspěvky nebo náklady vydržovací, které, než zákon tento platnosti nabyl, povoleny byly učilištím státním, zemským nebo soukromým;
f) ohledně usnesení, kterými má býti provedeno sloučení nebo rozloučení obcí proti vůli zákonného zastupitelstva alespoň jedné z obcí zúčastněných.
Ku platnému usnesení o změně stávajícího obecního řádu volebního pro markrabství Moravské, jakož i volebních řádů autonomních měst Brna, Uh. Hradiště, Jihlavy, Kroměříže, Olomouce a Znojma jest třeba, aby pro projednávanou změnu hlasovalo 93 poslanců bez ohledu na počet přítomných. (§ 38 z. zř.)

§ 56
Hlasuje se z pravidla ústně; může se však dle uznání předsedova hlasovati i povstáním a sedáním. (§ 39 zř. z.)
Kdo při hlasování jmenovitém při čtení svého jména není přítomen, nemůže dodatečně hlas svůj odevzdati.
Předseda nikdy nehlasuje, leč při volbách a obsazování.

§ 57
Výsledek hlasování o hlavních, vedlejších a doplňovacích návrzích oznamuje předseda; zdá-li se mu býti výsledek pochybným, budiž přikročeno k opačné zkoušce, a neposkytuje-li ani tato žádné jistoty, buďtež hlasy počítány.
Každý člen sněmu může až do oznámení výsledku hlasování žádati opačnou zkoušku a sčítání hlasů.

§ 58
O zákonech neb jiných předlohách, z několika oddělených ustanovení sestávajících, o nichž podrobné jednání a hlasování bylo ukončeno, hlasuje se ještě jednou, bez čtení, jako celku.
Před tímto hlasováním smí se ještě jednou příslušný odbor uraditi a zprávu podati.
Mimo tento případ mohou při třetím čtení toliko takové návrhy býti učiněny, jimiž se mají odstraniti odpory v usneseních již učiněných nebo opravy slohové.

§ 59
Ohrazení jednotlivých nebo více poslanců proti usnesením sněmovním se nepřipouštějí.

§ 60
Volby neb obsazování, jež dějí se celým sněmem, dějí se odevzdáním hlasovacích lístků. (§ 39 zř. z.)
Zapotřebí jest při nich absolutní většiny.
Nebylo-li jí při první volbě, buďtež pojati k užší volbě ti, již nejvíce hlasů obdrželi, a to v počtu dvojnásobném, nežli jich má býti voleno.
Kdyby na několik členů připadl stejný počet hlasů, rozhodne los, který z nich připuštěn býti má k užší volbě.
Vyskytne-li se i při užší volbě rovnost hlasů, rozhodne los.

§ 61
Volba členů do sněmovny poslanců říšské rady koná se způsobem naznačeným v § 7 základního zákona o říšském zastupitelství.

X. Práva a povinnosti poslanců.

§ 62
Povinnost poslanců zemských jest účastniti se jednání a prací sněmu zemského.
Dovolenou do 8 dní uděluje zemský hejtman, na delší dobu sněm.
V případech onemocnění není třeba žádati o dovolenou, nýbrž toliko osvědčeného oznámení zemskému hejtmanovi.

§ 63
Pobírání diet, nyní 16ti K, počíná při zahájení zasedání, jakož i po přerušení sezení, trvajícím přes 8 dnů, tím dnem, kterého poslanec zanesl své jméno do presenční listiny v kanceláři zemského sněmu vyložené, nebo v případu onemocnění tím dnem, kdy svůj příchod oznámil, a končí ukončením zasedání.
Poslanci, kteří nemají svého bydliště v Brně, obdrží mimo to jako náhradu cestovného ještě diety po jednom dnu před započetím a po ukončení toho kterého zasedání zemského sněmu.
Byla-li udělena dovolená, přestává pobírání diet tím dnem, od kterého dovolené udělena jest, a započne zase dnem, kterého poslanec svůj návrat ohlásil.
Je-li poslanci pro nemoc nemožno zúčastniti se sezení a bylo-li to zemskému hejtmanovi oznámeno, pak nepřerušuje se počnuvší již pobírání diet.
Byla-li sezení po čas toho kterého sněmovního zasedání přerušena na déle nežli 8 dní, odpadá pobírání diet v další době přerušení pro poslance, kteří nejsou členové některého i po čas odročení činného sněmovního odboru.
Jestliže některý poslanec nesloží slibu v § 9 zř. z. předepsaného, anebo chce-li jej složiti s výhradami nebo omezeními, budiž ku jednání zemského sněmu teprve tehdy připuštěn, až vyhověl bezpodmínečně požadavkům § 9 zř. z. Teprve potom počne také pobírati diety.

XI. Zápisy o schůzích sněmovních a těsnopisné zprávy.

§ 64
O každé schůzi mají zapisovatelé sepsati zápis, který přesně má obsahovati - mimo potvrzení o přítomnosti počtu poslanců pro platné usnášení potřebného - oznámení předsedov, předměty jednání, jména řečníků, učiněné návrhy a jak bylo o nich usneseno (§ 29)
Stvrzení zápisu o důvěrné schůzi má se státi na konci téže schůze. Zápis o schůzi má podpsati zemský hejtman a zapisovatelé. Jednání sněmu zemského jest těsnopisně sepsati dle celého obsahu, nad pravdivostí těchto zápisů mají bdíti stvrzovatelé.

§ 65
Zemský výbor má učiniti opatření, aby těsnopisné zprávy mohly odebírány býti i obecenstvem.
Jednání sněmu zemského má se prostřednictvím místodržitele J. V. císaři ve známost uvést a současně zápisy o schůzích sněmovních předložiti. (§ 40 zř. z.)

XII. Zevnější styk, prosby a podání.

§ 66
Sněm zemský nesmí vstoupit ve styk se žádným zemským zastupitelstvem jiné korunní země a nesmí vydávati žádných vyhlášek.
Deputace nesmí býti připouštěny ani do shromáždění sněmovních ani do odborů;prosby pak a jiná podání smí sněm jen tenkráte přijati, byli-li podány poslancem.
Sněmovní deputace k nejvyššímu dvoru mohou býti vyslány jen s císařským dovolením. (§ 41 zř. z.)

§ 67
Zemský hejtman přikáže došlé petice, oznámiv je sněmu, dle povahy věci příslušným odborům, aby podaly o nich zprávy. Navrhne-li některý poslanec, aby petice byla přikázána jinému odboru, než který byl označil zemský hetman, rozhodne o tom sněm bez debaty.
Aby poslanec, podávaje nějakou petici, ji odůvodnil aneb se za ni přimlouval se nepřipouští.
Petice, které neobsahují takové žádosti, jež by se dotýkaly určitého sněmovního odboru, jest přikázati petičnímu odboru, který má býti zvolen pro čas každého ročního zasedání.
Sněmovní odbory mají o peticích, které se týkají stejných poměrů, zařízení a předmětů, aneb které dle stejných zásad jest vyříditi, sněmu předložiti společné zprávy, a má se k tomuto účelu pro každou kategorii stejnorodých záležitostí zvoliti jeden zpravodaj.
Prosby za povolení subvencí, darů z milosti aneb prosby směřující k tomu, aby z milosti dostalo se žadateli příznivějšího vyřízení ve příčině přídavků dle stáří, pensí atd., než jaké přípustno jest dle platných norem, mají z pravidla dříve než započne sněmovní zasedání zemskému výboru býti podány.
Jestliže by takové prosby mezi zasedáním sněmu došly, má je zemský hejtman, oznámiv je sněmu, přikázati zemskému výboru, by šetření konal a zprávu podal.
Zemský výbor má o takových prosbách, jakož i o jiných žádostech, během roku mu došlých, pokud poslednější vůbec uznává způsobilými, aby sněmu byly předloženy, podati pokud možno sněmu společné zprávy.
Spisy, kteréžto koncem zasedání sněmovního odbory aneb sněmem nebyly vyřízeny, aneb se k odborům nedostaly,odevzdány buďtež zemskému výboru.

XIII. Změna jednacího řádu.

§ 68
Návrhy na změnu tohoto jednacího řádu dlužno podati a projednati jako jiné návrhy.
Ustanovení jednacího řádu, která vzata jsou ze zemského zřízení, mohou změněna býti jen dvoutřetinovou většinou za přítomnosti nejméně 121 poslanců; všechna ostatní ustanovení mohou býti změněna jen tehdy, hlasuje-li nejméně 93 poslanců pro navrženou změnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama