Pernštejnové

23. ledna 2015 v 14:54 | Tomáš |  Články
Páni z Pernštejna jsou považováni za jeden z nejstarších a nejmocnějších moravských šlechtických rodů. Vynikali jako obratní politici a schopní hospodáři. V 16. století stáli spolu s Rožmberky na vrcholu veřejného života v českých zemích.


Původ Pernštejnů lze vystopovat až do roku 1174, kdy byl jistý Hotart uveden jako svědek na listině brněnského knížete Václava. Hotartův syn Štěpán z Medlova byl purkrabím na hradě Děvičky. Musel být bezpochyby důležitou osobností, neboť mu král udělil soudní pravomoc nad rodovými statky. Někdy okolo roku 1211 rovněž založil ženský klášter a rodinnou hrobku v Doubravníku. Pověstný erb se zubří hlavou se poprvé objevuje v roce 1220. Váže se k němu pověst, podle které prapředek rodu uhlíř Věňava zkrotil divokého zubra. Prostrčil mu houžev skrz chřípí a dovedl jej před krále. Jako odměnu za statečnost obdržel privilegia, lesnaté území a erb s zubří hlavou. Přídomek "z Pernštejna" podle stejnojmenného hradu je poprvé doložen v roce 1285.
V průběhu 13. a 14. století Pernštejnové upevňovali své statky v povodí řeky Svratky, nicméně jejich význam byl nadále spíše lokálního charakteru. Do nejvyšších pater moravské společnosti pronikli díky obratné politice Viléma I. z Pernštejna. Ten dokázal chytře využít sporů uvnitř vládnoucí lucemburské dynastie a dosáhl až na funkci moravského zemského hejtmana, což byl po markraběti druhý nejvyšší úřad v zemi. Během husitských válek stáli Pernštejnové na straně kališníků. Rodinný vzestup pokračoval i za vlády Viléma II. z Pernštejna, který měl blízko ke králi Ladislavu Pohrobkovi i Jiřímu z Poděbrad. Na Moravě získal mimo jiné hrad Helfštýn, v Čechách zahájil rozsáhlou výstavbu rybníků v okolí Pardubic. Jakmile však vojska Matyáše Korvína začala ohrožovat jeho zájmy, neváhal, stal se katolíkem a postavil se na stranu uherského krále.
16. století lze bez nadsázky nazvat "věkem Pernštejnů". V tomto století dosáhli vrcholu své moci. Příslušníci rodu zastávali vysoké zemské úřady v Čechách i na Moravě. V bohatství se jim mohli rovnat snad jen jihočeští páni z Rožmberka. Z pernštejnských statků jmenujme alespoň ty nejvýznamnější: Prostějov, Přerov, Pernštejn, Helfštýn, Tovačov, Plumlov, Lipník, Hranice, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun a další. Pozornost si zasluhuje zejména osobnost Vratislava II. z Pernštejna. V mládí doprovázel budoucího císaře Maxmiliána II. do Španělska, což významně ovlivnilo jeho budoucí směřování. Přátelský vztah s panovníkem mu pomohl ke skvělé politické kariéře. Stal se nejvyšším kancléřem českého království a patřil k vůdcům tzv. "španělské strany" u královského dvora. Za manželku si vzal španělskou šlechtičnu Marii Manrique de Lara. Postavení Vratislava II. nejlépe dokládá skvostný renesanční zámek v Litomyšli, jenž nechal zbudovat jako svou rezidenci. Rovněž si směl jako jeden z mála šlechticů postavit palác přímo v areálu Pražského hradu. Pochován byl v katedrále sv. Víta.
Život u královského dvora ovšem vyžadoval obrovské finanční výdaje, které nedokázaly pokrýt ani příjmy z tak bohatých panství, jako byla ta pernštejnská. Na konci 16. století proto přišla krize. Pernštejnové zápasili s narůstajícími dluhy a situaci řešili prodejem části majetku. Jako mnohem vážnější nebezpečí se na konec ukázala neplodnost, která na přelomu 16. a 17. století vedla k vymření mnoha starých šlechtických rodů. Poslední mužský příslušník rodu Vratislav Eusebius z Pernštejna zemřel na bitevním poli roku 1631, aniž by zanechal potomka. V roce 1646 vyhasla smrtí Frebonie Eufebie i ženská linie a zbytek pernštejnských statků včetně erbu zdědili Lobkovicové.

Zdroj:
Časopis Matice moravské, ročník třicátý sedmý, Brno 1913
www.wikipedia.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama