Březen 2015

Návrh zřízení pro Markrabství moravské 1848 (online)

23. března 2015 v 17:22 | Tomáš |  Online literatura
Entwurf der Verfassung für das Markgrafthum Mähren, Náwrh zřizeni pro Markhrabstwi Morawské, Brno 1848

Zřízení zemské Markrabství moravského 1604 (online)

23. března 2015 v 17:13 | Tomáš |  Online literatura
Zřízení zemské Markrabství Moravského s povolením Jeho milosti Císařské a z poručení všech čtyř Pánů Stavů znovu vytištěné léta Páně 1604.

Verneuerte Landesordnung des Erb-Markgrafthumbs Mähren (online)

23. března 2015 v 17:05 | Tomáš |  Online literatura
Obnovené zřízení zemské pro Markrabství moravské, 1628
Dostupné online na

Zrcadlo slavného Markrabství moravského (online)

23. března 2015 v 16:56 | Tomáš |  Online literatura
Zrcadlo Slawného Margkrabstwÿ Morawského: W kterémž geden každý Staw, dáwnost, wzáctnost y powinnost swau vhléda, krátce sebrané a wydané roku 1593 skrze Bartholoměge Paprockého z Glogol a Paprocké Woly.

Předchůdce Moravopisu (online)

23. března 2015 v 16:47 | Tomáš |  Online literatura
Tomáš Pěšina z Čechorodu, Prodromus Moravographiae. To gest: Předchůdce Morawopisu, Litomyšl 1663


Sněm držaný léta 1612 (online)

23. března 2015 v 16:22 | Tomáš |  Online literatura
Vincenc Brandl, Sněm držaný léta 1612, ze zápisů Karla z Žerotína; v Brně 1864, nákladem knihkupectví Antonína Nitše.

Poloha starého Velehradu (online)

23. března 2015 v 16:16 | Tomáš |  Online literatura
Vincenc Brandl, Poloha starého Velehradu, historické pojednání; v Brně 1862, nákladem Antonína Nitsche.

Obyvatelstvo české a německé na Moravě (online)

23. března 2015 v 16:12 | Tomáš |  Online literatura
Alois Vojtěch Šembera, Obyvatelstvo české a německé na Moravě; dle okresů soudních, politických a volebních, též dle měst, městysů a části vesnic; ve Vídni 1873, nákladem spisovatelovým.

Moravské sněmování roku 1848-49 (online)

23. března 2015 v 16:05 | Tomáš |  Online literatura
Jindřich Dvořák, Moravské sněmování roku 1848-49, Na padesátiletou památku novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn; v Telči 1898, nákladem českého knihkupectví Emila Šolce.

Zemské sněmy a sjezdy moravské III. (online)

23. března 2015 v 15:57 | Tomáš |  Online literatura
František Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské; jejich složení, obor působnosti a význam, od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského (1526 - 1628), díl třetí, v Brně 1905, nákladem Zemského výboru Markrabství moravského.

Zemské sněmy a sjezdy moravské II. (online)

23. března 2015 v 15:54 | Tomáš |  Online literatura
František Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské; jejich složení, obor působnosti a význam, od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského (1526 - 1628), díl druhý, v Brně 1902, nákladem Zemského výboru Markrabství moravského.

Zemské sněmy a sjezdy moravské I. (online)

23. března 2015 v 15:50 | Tomáš |  Online literatura
František Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy moravské; jejich složení, obor působnosti a význam, od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského (1526 - 1628), díl první, v Brně 1900, nákladem Zemského výboru Markrabství moravského.

Kniha Drnovská (online)

23. března 2015 v 15:40 | Tomáš |  Online literatura
Kniha Drnovská, Kritickými i věcnými poznámkami opatřenou vydal Vincenc Brandl, v Brně 1868, nákladem vlastním.

Kniha Tovačovská (online)

23. března 2015 v 15:33 | Tomáš |  Online literatura
Kniha Tovačovská, aneb Pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova Paměť obyčejů, řádů, zvyklostí strodávných a řízení práva zemského v Markrabství Moravském; Kritické vydání, jež učinil Vincenc Brandl, v Brně 1868, vlastním nákladem.

Kniha pro každého Moravana (online)

23. března 2015 v 15:23 | Tomáš |  Online literatura
Vincenc Brandl, druhé rozmnožené vydání, v Brně 1892, nákladem Matice moravské

Bula Industriae tuae

17. března 2015 v 15:07 | Tomáš |  Historické dokumenty
Bulu "Industrie tuae" vydal v červnu roku 880 papež Jan VIII. Svatý otec v listu oznamuje moravskému králi Svatoplukovi výsledek římského jednání s moravskou delegací vedenou arcibiskupem Metodějem a velmožem Zemižizněm. Název dokumentu je odvozen od prvních dvou latinských slov znamenajících v češtině "horlivosti tvé". Originál se bohužel nedochval. Je znám pouze opis z 11. století, jenž se nyní nachází ve Vatikánském archivu. Bula je velmi důležitá hned v několika ohledech:

1) Velkomoravská říše byla prohlášena za léno Svaté stolice, čímž došlo k potvrzení její suverenity a byla postavena na roveň Východofranské říši.
2) Svatopluk je zde titulován jako "jediný syn". Těmito slovy papež oslovoval jen nejmocnější panovníky tehdejší křesťanské Evropy.
3) Metoděj byl potvrzen ve funkci moravského arcibiskupa.
4) Dokument hovoří o jmenování dalších dvou biskupů podřízených Metodějovi.
5) Kněží, jež se nepodřídí Metodějovi, mají být vyhnáni z Moravy.
6) Papež schvaluje používání slovanského písma a liturgie.


Milovanému synu Svatoplukovi, slavnému vladaři.

Horlivosti tvé chceme oznámit, že jsme se dozvěděli o tvé upřímné oddanosti a přání všeho tvého lidu, které máte k Apoštolskému Stolci a k naší otcovské péči. Vyložil to jasně plynoucí řečí náš spolubratr Metoděj, nejctihodnější arcibiskup svaté moravské církve, jenž spolu se Zemižizněm, tvým věrným, přišel k prahu svatých apoštolů Petra a Pavla a k Naší velekněžské důstojnosti.
Podnícen Boží milostí, pohrdnuv jsi jinými vládci tohoto světa a rozhodl ses se svými velmoži, tvými věrnými a s veškerým lidem své země zvolit si v nejvěrnější lásce blahoslaveného Petra, knížete apoštolského řádu a jeho zástupce, za patrona a ve všem za pomocníka a ochránce. A přeješ si, nakláněje ve zbožném zanícení svou šíji pod ochranu jeho a jeho zástupce, setrvati pod ní s pomocí Páně jako nejoddanější syn až do konce.
Nuže, za tuto tak velikou víru a oddanost tvou a tvého lidu, objímáme tě v nesmírné lásce a s rozevřenou náručí našeho apoštolátu jako jediného syna a se všemi svými věrnými tě přijímáme do svého otcovského srdce jako Nám svěřené ovečky Páně. Přejeme si tě milostivě posilovat pokrmem života a snažíme se ustavičnými modlitbami doporučovat všemohoucímu Pánu, abys pro zásluhy svatých apoštolů mohl jak na tomto světě překonati všechny překážky, tak potom v nebeském kraji slavit vítězství s Kristem Bohem naším.
Zkoumali jsme tedy Metoděje, ctihodného vašeho arcibiskupa, a přibrali k tomu naše bratry biskupy, zda ve vyznání pravé víry tak věří a při svatých mešních obřadech zpívá, jak zachovává svatá Římská církev a jak bylo vyhlášeno a ustanoveno na šesti všeobecných synodách od svatých Otců podle evangelické autority Krista Boha našeho. On pak prohlásil, že věří a zpívá podle učení evangelického a apoštolského tak, jak učí svatá Římská církev a jak bylo od Otců stanoveno.
My pak jsme shledali, že je ve všem církevním učení a zvycích pravověrný a prospěšný i poslali jsme vám ho zase zpět, aby řídil jemu svěřenou církev Boží. Nařizujeme, abyste ho přijali jako svého pastýře s náležitou úctou, důstojností a radostnou myslí, protože jsme příkazem Naší apoštolské autority potvrdili privilegium jeho arcibiskupství a rozhodli jsme, aby s pomocí Boží navždy zůstalo v platnosti, jako trvají práva a privilegia všech Božích církví, ustanovená a potvrzená mocí našich předchůdců. A to zajisté tak, aby měl podle kanonické tradice sám péči o všechny církevní záležitosti a aby je spravoval, jako by přihlížel Bůh. Neboť jemu byl svěřen lid Páně a on bude skládat počet z jeho duší. Též onoho kněze jménem Vichinga, kterého jsi nám poslal, zvoleného biskupa, vysvětili jsme pro svatou nitranskou církev a přikazujeme, aby byl svého arcibiskupa ve všem poslušný, jak učí svaté kánony. Žádáme, abys Nám ve vhodný čas poslal se souhlasem a prozíravostí samého arcibiskupa ještě jiného schopného kněze nebo jáhna, abychom ho podobně ordinovali na biskupa v jiné církvi, kde uznáš biskupskou péči za nutnou, aby řečený váš arcibiskup mohl potom s těmito dvěma biskupy podle apoštolského dekretu ordinovat biskupy pro jiná místa, kde biskupové mají a čestně mohou být. Nařizujeme pak, aby kněží, jáhni a duchovní kteréhokoliv stupně, ať Slované, ať kteréhokoliv národa, kteří prodlévají uvnitř hranic tvého území, byli poddáni a ve všem poslušní uvedeného Našeho spolubratra, vašeho arcibiskupa tak, aby vůbec nic nekonali bez jeho vědomí. Kdyby se však ze vzdorovitosti a neposlušnosti odvážili způsobit nějaké pohoršení a rozkol a po prvním a druhém napomenutí by se nepolepšili, nařizujeme, aby byli jako rozsévači koukolu podle moci [církevních] ustanovení, která jsme mu dali a vám poslali, daleko vyhnáni z kostelů [biskupství] a z vašich krajin.
Konečně slovanské písmo, (vy)nalezené kdysi Konstantinem Filozofem, právě schvalujeme, aby v něm zaznívaly chvály Bohu, a přikazujeme, aby se v témže [slovanském] jazyce hlásala sláva skutků Krista Pána našeho, neboť jsme nabádáni svatou autoritou [Písma], abychom nejen třemi, ale všemi jazyky chválili Pána... A zajisté nic nebrání víře a učení zpívat v témže slovanském jazyce mše nebo čísti svaté evangelium a posvátné lekce Nového i Starého zákona, dobře přeložené a vyložené, nebo zpívat všechny ostatní bohoslužebné hodinky, protože ten, kdo vytvořil tři hlavní jazyky - totiž hebrejský, řecký a latinský - ten stvořil též ke své chvále a oslavě všechny ostatní. Nařizujeme, aby se evangelium ve všech kostelech vaší země pro větší úctu četlo latinsky a potom, aby se přeložené do slovanského jazyka zvěstovalo uším lidu, který nerozumí latinských slovům, jak se (to) v některých církvích samozřejmě děje. A jestliže se tobě a tvým soudcům líbí poslouchat mše raději latinským jazykem, rozkazujeme, aby se pro tebe konaly mešní obřady latinsky.
Dáno v měsíci červnu, ve XIII. indikci.
Řím, červen 880.

Historické srovnání Čech a Moravy

13. března 2015 v 20:13 | Tomáš |  Články
V současné době bývá Morava nejrůznějšími politiky a ekonomy označována jako chudší a méně rozvinutá východní část České republiky. Bohužel mají do velké míry pravdu, což dokládá i řada statistik. Tento v české společnosti hluboce zakořeněný pohled na Moravu mne vedl k zamyšlení, zda tomu tak bylo i v minulosti. Je hospodářská disproporce mezi našimi zeměmi jednoduše daná staletími odlišného vývoje, nebo jde pouze o výsledek fungování novodobé české ekonomiky? Z níže uvedených dat poměrně jasně vyplývá, že ještě okolo roku 1900 nebyl mezi ekonomickou výkonností Čech a Moravy téměř žádný rozdíl. V řadě odvětví byli Moravané dokonce lepší. Samozřejmě zde byly výrazné odlišnosti způsobené nerovnoměrným rozložením přírodních zdrojů. Největší vypovídající hodnotu proto mají data z odvětví, kde byly šance obou zemí vyrovnané. Což nám však nebrání, uvést pro úplnost i některé další údaje.
Rozloha Markrabství moravského: 22 222 km2 (Čechy 51 948 km2)
Počet obyvatel
1869 1 997 897
1880 2 153 407
1890 2 276 870
1900 2 437 706 (Čechy 6 318 697)
71,4 % Češi, 27,9 % Němci
95,4 % katolíci, 2,7 % protestanti, 1,8 židé
1 125 000 v zemědělství, 828 000 v průmyslu, 206 000 ve službách a dopravě
1910 2 622 271

PořadíNejvětší moravská města 1869Největší moravská města 1910
1.Brno 73 771Brno 125 737
2.Jihlava 20 049Moravská Ostrava 36 754
3.Prostějov 15 787Prostějov 30 077
4.Olomouc 15 229Jihlava 25 914
5.Šternberk 13 509Vítkovice 23 151
6.Znojmo 10 415Olomouc 22 245
7.Kroměříž 9 918Přerov 20 300
8.
Třebíč 8 857
Znojmo 18 825
9.Nový Jičín 8 645Kroměříž 16 528
10.Šumperk 7 285Přívoz 16 462

Je patrné že v 2. polovině 19. století zažívaly české země populační i hospodářský boom, o jakém se nám dnes může jen zdát. Společnost se proměňovala. Docházelo k emancipaci českého národa. Významně se rozvíjela průmyslová výroba. Do 20. století tak české země vkročily jako absolutně nejrozvinutější region rakousko-uherské říše.
Abychom nesrovnávali nesrovnatelné, musíme si na začátku zvolit vhodný základ pro přepočet dat. Vyjdeme-li z porovnání českého a moravského území v roce 1900, zjistíme, že Morava odpovídala zhruba 42,78 % území Čech. Srovnáním z hlediska počtu obyvatel dostaneme 38,56 %. Zprůměrováním obou podílů získáme konečných 40,67 %, které již snad mají nějakou vypovídající hodnotu pro naše srovnání. Čistě teoreticky by tak měly být údaje z Moravy na úrovni zhruba 40 % těch Českých.
Podotýkám, že do průzkumu nebylo zahrnuto Slezsko.Toto srovnání si neklade za cíl, stát se vědeckou prací na poli hospodářské komparatistiky. Zvolená metoda se někomu může zdát primitivní a přiznávám, že u části průmyslu se mi podařilo najít pouze starší statistiky z roku 1885. Nicméně v porovnání s dostupnými dílčími údaji za rok 1900 vykazují překvapivou přesnost, proto jsem se rozhodl je zde uvést. Porovnání jednotlivých národních dat proto nemusí být vždy zcela přesné, pro ilustraci ale postačí.


Zemědělství
Z hlediska agrární produkce patřilo moravské zemědělství k nejvýkonnějším v celém Rakousku-Uhersku. Díky příznivému klimatu a úrodným nížinám dosahovali moravští zemědělci vyšších hektarových výnosů než jejich kolegové za hranicemi. Průměrný čistý výnos z 1 ha půdy činil 21 K, což bylo nejvíce v celém Předlitavsku. V průměru let 1901-1910 byla Morava z hlediska výnosů na 1 hektar na prvním místě v Předlitavsku ve sklizni ječmene, brambor, lnu a na druhém místě u pšenice, ovsa a cukrové řepy. Z hlediska struktury vlastnictví lze konstatovat, že na Moravě převládala spíše menší hospodářství do 20 ha půdy, což lze v kontextu dobového chápání půdní držby považovat za pozitivní.
Rozloha orné půdy: 1 216 644 ha (v Čechách 2 621 890 ha) /46,4 %/
Vlastnická struktura: 53,8 % zemědělské půdy v rukou statkářů a velkostatkářů (v Čechách 61,4 %, ve Slezsku 63,1 %)

Sklizeň 1902
xxxMorava
Morava/Čechy
Čechy
pšenice1 642 517 q45,24 %3 630 530 q
žito3 071 702 q49,63 %6 189 475 q
ječmen3 519 625 q53,65 %6 560 714 q
oves2 347 502 q40,97 %5 730 422 q
kukuřice164 553 q--
luštěniny404 937 q55,68 %727 302 q
mák14 201 q79,54 %17 854 q
len - semena58 154 q84,09 %69 153 q
len - vlákna142 840 q91,92 %155 393 q
chmel4 992 q7,5 %66 520 q
brambory16 065 790 q44,91 %35 772 163 q
cukrová řepa13 937 878 q48,54 %28 712 480 q
krmná řepa5 672 085 q138,01 %4 109 889 q
brukev polní529 680 q--
zelí587 180 q65,63 %894 733 q
ovoce jádrové1 053 452 q237,95 %442 720 q
ovoce peckové1 430 012 q252,63 %566 040 q
víno202 022 hl.1 805,38 %11 190 hl.
sláma18 538 992 q48,5 %38 226 436 q
jetel - semena41 335 q251,14 %16 459 q
jetel4 960 131 q72,31 %6 859 224 q
seno5 085 257 q45,11 %11 274 148 q
dřevo1 904 366 m352,85 %3 603 044 m3


Dobytek 1900
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
koně133 285 ks58,06 %229 564
skot789 55234,96 %2 258 338
ovce37 68316,51 %228 307
kozy158 74450,1 %316 834
prasata455 31866,1 %688 822
drůbež3 117 70941,87 %7 445 330
včely82 519 úlů55,11 %149 738

Průmysl
Ani moravský průmysl si nevedl v porovnání se zbytkem říše špatně. Jak uvádí Ottův slovník naučný: "V ohledu průmyslovém jest Morava jednou z nejčinnějších a nejvýrobnějších zemí rakouských, z nichž předčí ji pouze Čechy a Dolní Rakousy." Již bylo v úvodu řečeno, že Morava neměla na rozdíl od Čech příliš velké zásoby nerostných surovin. Těžiště moravského průmyslu bychom proto nalezli ve zpracovatelských oborech jako potravinářství, dřevařství, strojírenství, hutnictví, textilní či keramický průmysl. Špičkové úrovně dosahoval především textilní, cukrovarnický a železářský průmysl.

Těžba 1900
centrum: Ostravsko, Rosicko, Oslavansko
Nutno dodat, že v Čechách se ve velkém těžily i jiné druhů nerostů.
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
černé uhlí14 789 570 q41,19 %35 906 706 q
v ceně14 753 520 K48,72 %30 281 434 K
hnědé uhlí1 902 131 q1,1 %173 599 524 q
v ceně762 331 K0,91 %83 901 867 K
železná ruda85 824 q1,28 %6 679 461 q
v ceně115 569 K3,45 %3 347 401 K
grafit105 563 q72,34 %145 895 q
v ceně342 111 K25,29 %1 353 000 K

Hutnictví 1900
přední pozice v Rakousku
centrum: Vítkovice (největší železárna Rakouska), Štěpánov, Sobotín, Blansko
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
měď2 325 q--
v ceně395 250 K--
surové železo1 945 700 q300,51 %647 461 q
v ceně12 829 862 K53,33 %24 057 484 K
litina767 337 q454,23 %168 930 q
v ceně6 616 270 K397,07 %1 666 256 K

Textilní průmysl 1885
1 zlatý = 2 K
Kdysi chlouba našeho hospodářství.
centrum: Brno, Jihlava, Šumperk, Šternberk, Nový Jičín, Mor. Chrastová, Prostějov, Svitavy
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
hedvábné látky6 882 700 zl.323,91 %2 124 900 zl.
hladká příze15 289 400 zl.107,57 %14 213 300 zl.
česaná příze1 500 000 zl.15,08 %9 949 500 zl.
látky z hladké příze19 420 600 zl.146,8 %13 229 700 zl.
látky z česané příze11 622 400 zl.43,65 %26 629 200 zl.
bavlněná příze2 266 000 zl.8,06 %28 120 900 zl.
bavlněné zboží9 413 000 zl.16,48 %57 116 400 zl.
lněná příze2 988 800 zl.16,05 %18 625 000 zl.
lněné látky4 640 200 zl.
48,07 %
9 653 100 zl.
juta819 000 zl.57,27 %1 430 000 zl.
výroba oděvů21 241 000 zl.1 986,25 %1 069 400 zl.

Kloboučnictví 1885
centrum: Příbor, Nový Jičín, Brno
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
klobouky669 000 ks190,06 %352 000 ks
v ceně1 106 000 zl.147,86 %748 000 zl.

Koželužnictví 1885
centrum: Brno, Třebíč, Jihlava, Olomouc
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
kůže3 301 900 zl.58,6 %5 634 800 zl.

Obuvnictví 1885
centrum: Prostějov, Val. Klobouky
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
obuvnické zboží1 340 900 zl.40,05 %3 348 000 zl.

Cukrovarnictví 1899
přední pozice v Rakousku, kdysi chlouba našeho hospodářství
počet cukrovarů: 54
centrum: Břeclav, Drnovice, Židlochovice, Lipník
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
zpracovaná řepa21 349 550 q58,41 %36 551 006 q
cukr2 266 946 q53,69 %4 221 969 q


Sladovnictví 1899
přední pozice v Rakousku, 80 sladoven
centrum: oblast Hané
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
slad517 890 q??
v ceně13 500 000 K??

Pivovarnictví 1899
počet pivovarů: 132
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
pivo1 990 142 hl.22,13 %8 991 323 hl.

Lihovarnictví 1899
počet lihovarů: 1 444
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
líh194 449 hl.43,17 %450 469 hl.

Papírenství 1899
centrum: Alojzov, Holešov, Žibřidovice, Velké Losiny, Dolní Loučka
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
papír a lepenka
2 000 000 K11,11 %18 000 000 K

Zpracování tabáku 1899
přední pozice v Rakousku
centrum: Hodonín, Jihlava, Budišov, Nový Jičín, Šternberk a Svitavy
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
tabák47 464 q77,95 %60 888 q
doutníky340 601 000 ks93,42 %364 591 000 ks
cigarety824 413 000 ks162,27 %508 040 000 ks
úhrnná hodnota28 000 000 K??


Strojírenství 1899
přední pozice v Rakousku
centrum: Brno, Blansko, Adamov, Vítkovice, Ostrava, Olomouc, Přerov, Hranice, Prostějov
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
stroje v hodnotě9 000 000 K36 %25 000 000 K

Keramický průmysl 1899
centrum: Znojmo, Brno, Jihlava
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
cihly1 000 000 K38,46 %2 600 000 K
hliněné produkty1 000 000 K54,05 %1 850 000 K

Sklářství 1899
centrum: Opatov, Vsetín, Velké Karlovice, Dubňany, Kyjov
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
duté sklo60 000 q??
tabulové sklo15 000 q??
zrcadlové sklo2 500 q??
úhrnná hodnota3 000 000 K27,78 %10 800 000 K

Dřevařství 1899
centrum: Koryčany, Bystřice p. H., Vsetín, Bučovice
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
řezané dřevo3 000 000 K18,75 %16 000 000 K
nábytek7 000 000 K159,09 %4 400 000 K

Na závěr hospodářské statistiky uvádím výsledek výběru daní na území Čech a Moravy, jenž může sloužit jako zpětná kontrola výše uvedených čísel. Rozložení daňové zátěže totiž přibližně odpovídá velikostnímu poměru mezi oběma zeměmi, který jsme si v úvodu zvolili jako referenční základ (40,67 %). Pouze u osobních daní se na české straně výrazněji projevil faktor většího počtu obyvatel a silnějšího průmyslu. V porovnání s vysokými částkami, jež generovalo tehdejší hospodářství rovněž překvapí na dnešní dobu nezvykle nízká míra zdanění.

Výběr daní 1899
Vynechám cla, poplatky a státní monopoly.
xxxMoravaMorava/ČechyČechy
PŘÍMÉ DAŇĚ:
reální daně13 174 480 K40,69 %32 375 728 K
osobní daně24 476 002 K37,17 %65 841 662 K
NEPŘÍMÉ DANĚ:
spotřební daně52 665 709 K49,37 %106 673 332 K
CELKEM90 316 191 K44,08 %204 890 722 K

Z ekonomického srovnání Čech a Moravy na přelomu 19. a 20. století tedy jasně plyne, že úroveň vyspělosti obou zemí byla v zásadě obdobná. Je patrné, že v řadě odvětví hrála Morava "vyšší ligu", než na jakou měla papírové předpoklady. Případný rozdíl v celkové bilanci ve prospěch Čech byl pouze v řádu několika jednotek procent. Čechy strhávaly srovnání na svou stranu hlavně díky vyšší hustotě obyvatelstva, výrazně většími zásobami nerostného bohatství a silnějším zastoupením průmyslu. Naopak v některých odvětvích, se ukázalo moravského hospodářství jako neobyčejně konkurenceschopné, zejména pokud šlo o zemědělství a na něj navazující potravinářský průmysl.
Odpověď na otázku, proč se rozdíl mezi Čechami a Moravou za oněch více než 100 let nevyrovnal, ale naopak došlo k jeho prohloubení, ponechávám na čtenáři.

Zdroj:
ŠEMBERA, Alojs Vojtěch: Obyvatelstvo české a německé na Moravě, Vídeň 1873.
K. K. Statistischen Central-Commission: Österreichisches statistisches Handbuch für die im Reichsrathe vertretene Königreiche und Länder 1900, Wien 1901.
K. K. Statistischen Central-Commission: Österreichisches statistisches Handbuch für die im Reichsrathe vertretene Königreiche und Länder 1901, Wien 1902.
Ottův Slovník naučný, díl šestý, Praha 1893.
Ottův slovník naučný, díl sedmnáctý, Praha 1901.
Ottův slovník naučný, díl dvacátý první, Praha 1904.
VRBA, Rudolf: Národní sebeochrana, úvahy o hmotném a mravním úpadku národa českého, Praha 1898.
GRUBER, Josef. Několik dat z hospodářské statistiky. Obzor národohospodářský VII. (1902).
HODÁČ, František. Hospodářska Morava. Obzor národohospodářský XVIII. (1913).

Usnesení Federálního shromáždení o obnovení moravskoslezské samosprávy

6. března 2015 v 11:48 | Tomáš |  Historické dokumenty
USNESENÍ FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

č. 212

o obnovení moravsko-slezské samosprávy

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky na 28. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 9. května 1990 přijalo toto usnesení:

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.

Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví.

Zároveň vyzývá vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.

Kubeš v.r., Klůzová v.r.

Kukrál v.r.

Jen dodávám, že nejde o zákon, ale o usnesení a tudíž se jedná pouze o nezávaznou deklaraci vyjadřující názor sněmovny.