Září 2015

Hora sv. Klimenta

2. září 2015 v 19:08 | Tomáš |  Velká Morava
Někdejší hradisko sv. Klimenta leží asi 4 km severozápadně od Osvětiman na Uherskohradišťsku. Oproti většině velkomoravských sídlišť se nejedná o nízko položený říční hrad, nýbrž o strategicky dobře umístěnou protáhlou plošinu vybíhající z hlavního masivu Chřibských vrchů ve výšce 461 metrů nad mořem. Výstavba opevněného hradiště začala někdy v polovině 9. století a jeho úkolem bylo chránit důležitou kupeckou stezku spojující Brněnsko s Pomoravím. Z pozdější doby se k místu váže velmi silná Cyrilometodějská tradice.


Samotná akropole na jejímž vrcholku stála kaple sv. Klimenta se rozkládá na ploše 8 ha. Na ní dále navazuje asi 14 ha předhradí. Opevnění tvořily dva mohutné dřevohliněné valy, z nichž jeden byl snad opatřen kamennou čelní zdí. Z východní strany bylo opevnění dokonce trojité. Hora sv. Klimenta je dle ústní tradice považována za místo, kam věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj uložili ostatky papeže sv. Klimenta. Působení cyrilometodějské misie dokládá nález zlatého solidu byzantského císaře Theofila. Podle některých teorií se na Hoře sv. Klimenta nacházel klášter, v němž působili slovanští kněží. Hradisko přetrvalo i po pádu Velké Moravy. Patrně sloužilo jako útočiště pro okolní obyvatelstvo, nicméně nejpozději ve 12. století bylo opuštěno.
Kaple však nejspíš přežila, neboť v roce 1358 olomoucký biskup potvrzuje, že markrabě Jan Jindřich daroval augustiniánům "...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy...". Augustiniáni, ve snaze obnovit zdejší klášter, přestavěli původní kapli na gotický kostel. Nový chrám vydržel pouze do roku 1421, kdy klášter vyplenili nedakoničtí husité. Po válce už k jeho obnově nedošlo a místo bylo obýváno jen poustevníky.
Od 17. století sloužily ruiny na Hoře sv. Klimenta jako zdroj stavebního materiálu pro široké okolí. Akropoli navíc rozkopaly desítky dobrodruhů hledající údajný augustiniánský poklad. Archeologický průzkum provedený v 60. letech 20. století potvrdil, že kněžiště kostela je skutečně zbytkem velkomoravské kaple z 9. století. Ostatky nalezené uvnitř lodě kostela ale pocházely až ze 14. století. V prostoru akropole bylo nalezeno množství keramiky a dobytčích kostí. V současnosti je Hora sv. Klimenta známa jako poutní místo. Na vrcholku se nachází dřevěná kaple z roku 1964 a zvonice sv. Gorazda.

Staré Zámky u Líšně

2. září 2015 v 19:01 | Tomáš |  Velká Morava
Hradisko Staré Zámky se nachází severovýchodně od brněnské městské části Líšeň. Jádro někdejšího hradiště se rozkládá na skalnaté ostrožně nad potokem Říčka. Areál je tak přístupný jen po úzké šíji ze severozápadní strany. Centrální část tvoří trojúhelník o rozloze asi 4 ha, na který navazuje vějířovité předhradí o ploše 7 ha.


Lokalita byla osídlena člověkem již od konce mladší doby kamenné (5. tisíciletí př. n. l.). Největšího rozkvětu však Staré Zámky dosáhly v době velkomoravské. Slovanské osídlení se objevuje na přelomu 7. a 8. století. V 9. století byl ostroh opevněn mohutnou dřevohliněnou hradbou s čelní kamennou zdí. Hlavní vstup do areálu byl umístěn v nejužším místě plošiny. V nejvyšším bodu hradiště byl vybudován velmožský dvorec obehnaný palisádou. Součástí opevnění dvorce byla i vysoká dřevěná věž, která jistě poskytovala dobrý rozhled do okolí. Nález kamenů s maltou naznačuje existenci zděné stavby, snad kostelíku. V zadní části se nacházelo hospodářské zázemí s dílnami řemeslníků. Za šíjí se rozkládalo hustě obydlené vnitřní předhradí, jež bylo kamennou hradbou odděleno od rozsáhlého vnějšího předhradí, kde bylo objeveno kostrové pohřebiště. Opevnění druhého předhradí tvořil dodnes patrný sypaný val s příkopem.
Na rozdíl od hradisek na jihovýchodní Moravě, která tvořila srdce velkomoravské říše, byly Staré Zámky jen významné provinční centrum střežící cestu k železářským hutím v Moravském krasu. Na začátku 10. století postihl sídliště podobný osud jako ostatní velkomoravské hrady. Hradiště bylo dobyto a silně poškozeno ohněm, avšak osídlení přetrvalo a dokonce bylo částečně obnoveno opevnění. Až do konce 10. století tak byly Staré Zámky jedním z nejvýznamnějších sídlišť na Moravě. Konec nastal až okolo roku 1000, kdy bylo hradiště vypáleno, pravděpodobně vojskem českého knížete Boleslava II. Poslední obyvatelé místo opustili na počátku 11. století.
Správní centrum regionu se přesunulo na nedaleký přemyslovský hrad ve Starém Brně a lokalita upadla v zapomnění. Teprve v 19. století byl na místě bývalého hradiště vyklučen les a při orání byly nalezeny první historické artefakty. Systematický plošný výzkum se uskutečnil po roce 1948.