Římské hradisko u Mušova

11. listopadu 2018 v 10:53 | T. |  Nejstarší dějiny
Lokalita Hradisko u Mušova, situovaná na vrcholku mírného návrší nad soutokem řek Jihlavy, Dyje a Svratky, zaujímá přední místo mezi římskými nalezišti na jižní Moravě. Poprvé uvedl výšinu do souvislosti s Římany už v 18. století moravský historik František Josef Schwoy, který napsal, že na kopci stálo římské město. Terénní výzkumy prováděné od konce 20. let minulého století na místě skutečně objevily zbytky zděných konstrukcí prokazatelně římského původu.

prezident Masaryk na návštěvě vykopávek

Stopy římských aktivit se zde rozprostírají na ploše 32 hektarů. Nálezům dominují militárie, keramika, mince a stavební materiál. V souladu s aktuálním stavem poznání je Hradisko u Mušova interpretováno jako centrální velitelská a logistická základna římských vojenských operací v období markomanských válek v letech 171 až 180 našeho letopočtu. Kromě ubytování vojenských jednotek včetně nejvyššího velení mohl tábor poskytnout útočiště raněným nebo zajišťovat zásobování jednotek v poli. Od běžných vojenských táborů se lokalita liší nejen charakterem zjištěné zástavby ale i půdorysem a polohou. Z jižní a výhodní strany je komplex chráněn řekou. Celý areál byl navíc opevněn hradbou o celkové délce 2,6 km tvořenou mohutným 3 - 4 metry vysokým hliněným valem. Hradba byla z obou stran obložena nepálenými cihlami. Z vnější strany navazovaly na opevnění 2 (v některých úsecích až 3) hluboké hrotité příkopy. Součástí opevnění byly i jednoduché dřevěné pozorovací věže čtvercového půdorysu.

plán Hradiska u Mušova s rekonstrukcí římských objektů

Z dosud učiněných nálezů zaujme především komplex obytného domu se čtyřmi místnostmi a budovou lázní. Obě stavby byly vybaveny podlahovým vytápěním. Jejich nadzemní části byly pravděpodobně hrázděné, což je typické pro počáteční fázi většiny římských vojenských areálů. Mezi dalšími stavbami vyniká mimořádně rozměrná dřevěná budova o půdorysu 44 x 20 m s prostorným přijímacím sálem a dvorem obklopeným sloupy. Vůbec nejrozsáhlejším prozkoumaným objektem je však celodřevěná polní nemocnice o rozloze nejméně 1 780 m2 s prostorným vnitřním dvorem. Jedná se tedy patrně o největší starověkou stavbu na území České republiky, která je význačná i v celoevropském kontextu. Na jihovýchodním svahu pak byly prozkoumány jednoduché kůlové objekty interpretované jako dílny, jež měly za starost zabezpečení materiálních potřeb vojska.
Vezmeme-li v potaz, že tábor byl umístěn v centru germánské sídelní oblasti s přímou vazbou na uzly suchozemské i říční komunikační sítě, lze uvažovat, že byl na sklonku markomanských válek koncipován jako jádro budoucí trvalé okupační správy. Výjimečné postavení Hradiska dokládá i nedaleko nalezený hrob germánského náčelníka. Pohřebiště bylo sice vykradeno, přesto z něj archeologové vyzvedli více než 200 luxusních předmětů germánského i římského původu. Odborníky je považován za vůbec nejbohatší germánský hrob z 1. a 2. století v Evropě. Nabízí se vysvětlení, že zde byl pochován kmenový vůdce loajální k Římu.
Po odchodu Římanů se celý areál stal kořistí barbarů, což dokládá přítomnost jednoduchých germánských staveb i nálezy druhotného využití římských předmětů. Vyvýšená poloha Hradiska jim však z dlouhodobého hlediska nevyhovovala a komplex byl brzy opuštěn.

Zdroj:
KOMORÓCZY, Balázs; LUKÁŠ, Miroslav; RŮŽIČKOVÁ, Pavla; ŠTERC, Jan; VLACH, Marek: Po stopách římských legií v kraji pod Pálavou, Pasohlávky 2010
KOMORÓCZY, Balázs; VLACH, Marek: Archeologická stopa (vel)moci na nepřátelském území, Živá archeologie - Rea, 19/2017
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama