Morava po pádu mojmírovské říše

19. února 2019 v 9:52 | T. |  Velká Morava
Poslední písemná zmínka o Velké Moravě pochází od Analisty Saxa z roku 906. Jaké byly další osudy zpustošené mojmírovské domény v průběhu 10. století, zůstává do velké míry tajemstvím, neboť Moravané na více než 100 let úplně zmizeli ze záznamů dobových skriptorií.
Z archeologických výzkumů je patrné, že takřka všechna hlavní velkomoravská centra zachvátil na začátku 10. století mohutný požár. Průvodním jevem pak často bývají nálezy typicky maďarských hrotů šípů a dalších předmětů, jež dokládají násilný střet. Maďarům lze jednoznačně přičíst útok na Mikulčice, Strachotín či Staré Zámky. Maďarské šipky byly rozesety i okolo velmožského dvorce na Pohansku. Požáru podlehlo rovněž hradiště sv. Hypolita, kde ale zkáza nastala až někdy okolo poloviny 10. století. Naopak ve staroměstské aglomeraci byl zpustošen pouze církevní okrsek na Sadské výšině a i ten byl brzy obnoven. Severněji položená Olomouc, zdá se, přečkala kolaps Velké Moravy bez větších škod a od poloviny 10. století se stala nejvýznamnějším moravským sídlištěm.

rozmístění nálezů maďarských šipek na hradisku Valy u Mikulčic - většina byla objevena v blízkosti bran a zděných objektů

Nelze s jistotou říci, zda pustošení proběhlo v rámci jednoho tažení, nebo zda se jednalo o více úderů v rámci několika let. Jisté však je, že v této době již bylo o osudu říše Moravanů dávno rozhodnuto. V Mikulčicích byly nalezeny masové hroby čítající až několik stovek jedinců. Zarážející je však zjištění, že velkou část takto narychlo pohřbených těl tvořily děti a mladiství, z čehož lze usuzovat, že muži padli již dříve v nějaké bitvě a hradisko neměl kdo bránit. V této souvislosti je rovněž nutné zmínit, že Moravané nejsou jmenováni ani mezi účastníky krvavé bitvy u Bratislavy roku 907, ačkoli se bytostně dotýkala jejich zájmů.
Vše nasvědčuje tomu, že vítězové se na Moravě nezdrželi dlouho, neboť dosud nebyl objeven ani jeden typicky nomádský hrob. Pouze u Olomouce vykopávky naznačují přítomnost menší posádky, což může souviset s pozdějšími nájezdy do Slezska, Saska a Durynska. Maďaři si neosobovali právo na ovládnutí země. Stačilo jim, že rozvrátili zdejší mocenské struktury, vzali kořist a nejspíš zavázali zbylé předáky k placení tributu. Poté odtáhli zpět do Karpatské kotliny. Pouze nepřímý vliv si Maďaři udržovali také na Nitransku. Vyloučena není ani vojenská spolupráce, neboť prameny se zmiňují o podílu Slovanů na ničivých nájezdech do Bavorska.
Z výše uvedeného je zřejmé, že moravská společnost procházela v 10. století hlubokou krizí. Ztratila velkou část elit a s velkou pravděpodobností vymřela i vládnoucí dynastie. Centrální moc přestala existovat. Správa země se rozpadla do množství rodinných klanů, přičemž nelze vyloučit kontinuitu těchto velmožů s někdejší velkomoravskou nobilitou. V důsledku špatné bezpečnostní situace dochází k přerušení dálkového obchodu, který tvořil páteř moravského hospodářství, což mělo za následek všeobecný materiální úpadek. Zničené hradby již nikdo neobnovuje. Přestávají se budovat zděné stavby. Mizí bohatá hrobová výbava. Na některých místech lze dokonce pozorovat návrat ke starým pohanským kultům.
Nicméně konec byl velmi pozvolný. Na prostoru mikulčického hradiska fungovalo dál několik menších osad, jejichž obyvatelé se věnovali zemědělství. Trvalé osídlení zde končí až během 13. století, kdy se celá oblast stala neobyvatelnou z důvodu periodických záplav. Veškeré nadzemní konstrukce posloužily místním jako zdroj stavebního materiálu, takže do 19. století přetrvala už jen ústně tradovaná legenda o jakémsi zbořeném klášteře. Hradiště sv. Hypolita a Staré Zámky u Líšně zanikly na začátku 11. století v souvislosti se zakládáním nových správních center přemyslovského státu. Oproti tomu život na Pohansku ustal již v průběhu 10. století, když se obyvatelstvo přesunulo několik set metrů dál od řeky. Staroměstská aglomerace se proměnila v bezvýznamnou ale poměrně lidnatou vesnici. Díky kontinuitě osídlení se nám dochoval i její název původní Veligrad. Velkou důležitost zjevně místní nadále přikládali kostelu na Sadské výšině, okolo něhož se pohřbívalo až do konce 12. století. Archeologové zde objevili okolo 900 hrobů obyvatel ze širokého okolí. Opačným směrem se ubral vývoj na střední a severní Moravě. Zdejší hradiska jako Olomouc, Přerov, Pustiměř či Hradec na Moravicí přečkala konec Velké Moravy v relativně dobrém stavu a postupně upevňovala svou pozici.
Může to znít paradoxně, ale jakkoli představuje 10. století tragickou kapitolu moravských dějin, na jejím územním rozsahu se zánik Velké Moravy příliš neprojevil. Je ale nutné přiznat, že žádná ze sousedních zemí nebyla ve stavu, kdy by mohla pomýšlet na trvalou územní expanzi. Moravané sice ztratily kontakt s Nitranskem, ale jádro bývalé mojmírovské říše se takřka nezměnilo. Ještě kolem roku 1000 sahala Morava na východě k Váhu a na jihu vedla moravská hranice někde mezi Dyjí a Dunajem. Ústup k současným hranicím nastal až za vlády Přemyslovců. V obecném povědomí přetrval i název země, což dokládá svědectví maďarských válečníků zajatých roku 942 na Pyrenejském poloostrově, kteří vypověděli, že jejich kmenový svaz sousedí na severu s územím zvaným Morávia či Morábija.
Jistý předěl lze spatřovat v roce 955, kdy byli Maďaři s konečnou platností poraženi v bitvě na Lechu. Maďarské kmeny, které dosud úspěšně terorizovali většinu Evropy, následně přijímají křesťanství, opouští kočovný život a trvale se usazují v Panonské nížině. Díky tomu dochází k celkovému zklidnění poměrů. Bavoři zahajují novou kolonizaci Podunají. Obnovují se trasy dálkového obchodu. Avšak dříve, než se změna geopolitické situace mohla pozitivně promítnout i do dění na Moravě, zasáhli do událostí Češi.

Zdroj:
MACHÁČEK, Jiří, WIHODA, Martin a kol.: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016.
WIHODA, Martin: Morava v době knížecí 906 - 1197, Lidové noviny 2010.
KOUŘIL, Pavel a kol.: Velká Morava a počátky křesťanství, Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno 2014.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama